Založit webové stránky nebo eShop
 

Všehochuť

Životní styl 3

Životní styl 3...

  OSOBNÍ INFORMACE: Na www.bezvydavatele.cz  mi vyšla elektronická kniha "Vše k udržení zdravíí"  Najdete ji na uvedené webové stránce v rubrice  "Zdraví a životní styl".  Pokud u ní  kliknete na NÁHLED, zobrazí se vám z ní přibližně 4 stránky.vám z ní přibližně 4 stránky.

 

.  
 

 Úvodní slovo k mé  knize:
Pokud si zvyknete na správnou výživu a zdravý životní styl, budete mít optimální váhu.  Zdravá strava vás obohatí o cenné biologické látky a  budete se cítit výborně.  Nebudete později ohroženi nemocnými klouby, cukrovkou, zvýšeným krevním tlakem a cholesterolem.  Při nezdravé stravě časem budete postiženi těmito chorobami a budete muset dodržovat přísnou dietu a brát trvale léky, které mají vždy i negativní účinky. Když budete dodržovat zásadní pokyny, vyvarujete se tak nepříznivým následkům na zdraví. Zdraví je skutečně to nejcennější co máme, s ním prožíváme život plnohodnotněji. Doporučené praktiky sama dodržuji a přestože jsem seniorka, jsem zdravá, neberu žádné léky, jsem plně pohyblivá a aktivní. V poslední třetině knihy jsou recepty na jídla z arabské kuchyně. Zelenin a luštěnin se v ní používá mnoho druhů a připravují se mnoha způsoby. U všech druhů je uvedena jejich nutriční hodnota. Tato jídla jsou nejen velmi zdravá, ale hlavně i velmi chutná. 

KRÁSNÁ ŽENA MUSÍ CVIČIT A ZDRAVĚ JÍST. IDEÁL KRÁSY NEHLEDEJTE V ČASOPISECH !

 

 

 

                                                                      **********

 

 

Umírání není tak zlé, jak si myslí většina lidí, tvrdí vědci

Lukáš Marek

Smrt je podle vědců z Univerzity Severní Karolíny doprovázená pocity lásky a sociální propojenosti.

Článek

Podle nové psychologické studie je umírání pozitivnější než si myslí většina lidí. Vědci z Univerzity Severní Karolíny postavili svůj výzkum na analýze záznamů posledních slov vězňů před výkonem trestu smrti a výpovědí umírajícíh nemocných lidí.

Odborníci porovnávali výpovědi umírajících lidí s odpověďmi dobrovolníků, kterým vědci řekli, aby si představili, že brzy zemřou a popíší, co cítí. Výsledkem je zjištění, že výpovědi skutečně umírajících lidí byly podstatně pozitivnější než pocity těch, kteří si blízkou smrt jen představovali.

Umírající lidé přemýšleli většinou o rodině nebo náboženství a pociťovali lásku. Dobrovolníci, kteří si smrt jen představovali, mluvili většinou o smutku a měli pocity strachu či nicoty.

 

Jiří Vavroň, Právo

Osamělost zabíjí, varují odborníci

Chcete-li být zdraví a spokojení, usilujte během života především o navázání kvalitních vztahů se svým okolím a nejbližšími lidmi a obklopte se přáteli, radí lékaři a psychologové. Osamělost a absence sociálních kontaktů prokazatelně podporuje vznik řady onemocnění, zkracuje život, posiluje deprese a rozvoj duševních poruch. A to nejen u seniorů, ale i u lidí podstatně mladších.

„Sociální a následně emoční osamělost je dokonalý zabiják zdraví. Osamělost může zdraví pokazit víc než obezita, ukazují desítky let výzkumu. Pivo a guláš s přáteli tak může zdraví prospět víc než pečlivě odměřená dávka salátu před televizí,“ uvádí publicista Vojtěch Pišl ve studii Století osamělosti, sociální izolace může zabíjet.

Osamělých přibývá

Osamělých lidí všech věkových kategorií přitom přibývá. Roste počet jednočlenných domácností. Ten se v Česku od poloviny 90. let zdvojnásobil. Zatímco v roce 1995 jich bylo 670 tisíc, v současnosti zhruba každá třetí česká domácnost je jednočlenná.

Důvodů posilování sociální izolace a osamělosti je několik. Na setkávání s přáteli, s rodinou máme stále méně času. Setkávání a posezení s přáteli nepovažujeme při honbě za úspěchem a penězi za užitečná. Život rodiny se atomizuje, rodiny se nesetkávají už ani u společných obědů a večeří.

Riziko osamělosti sebou nese i prodlužující se věk dožití. Zemře životní partner, přátelé. Zhoršený zdravotní stav pak znemožňuje pohyb, návštěvu kulturních a společenských akcí.

„Velký vliv má i anonymita velkých bytových komplexů, proměny českých vesnic, kde se kdysi všichni navzájem znali a navštěvovali. Svoji roli hraje u starších lidí i strach chodit po setmění ven či problém dostat se do dopravních prostředků,“ upozorňuje socioterapeutka Zdena Prokopová.

Kontaktů s přáteli a příbuznými ubývá

Snížila se frekvence kontaktu s příbuznými i s přáteli. Přitom pocit, že se na své blízké může v nouzi spolehnout, má většina lidí, upozorňuje šetření Českého statistického úřadu.

Zatímco v roce 2006 byla v kontaktu se svými příbuznými třetina osob, o deset let později to byla pouze čtvrtina. Denně byla v roce 2006 v osobním kontaktu s příbuznými necelá čtvrtina osob, zatímco v roce 2015 pouze 14,2 procenta. Podíl osob, které byly v kontaktu s příbuznými každý týden, zůstal zhruba stejný, a to kolem dvou pětin. Vzrostl ale podíl těch, kteří byli s příbuznými v kontaktu několikrát za měsíc a jednou za měsíc.

Snížila se i frekvence kontaktů s přáteli. Zatímco v roce 2006 byla v denním kontaktu s přáteli zhruba čtvrtina osob, v roce 2015 to už byla jen necelá pětina. Výrazný pokles byl i u osobních setkání. V roce 2006 se s přáteli denně osobně viděla zhruba pětina osob, v roce 2015 to byl každý desátý Čech. Zhruba třetina lidí byla v osobním či jiném kontaktu s přáteli každý týden. Tento podíl se v uvedených letech prakticky nezměnil. Dalších zhruba 30 procent osob se s přáteli setkává nebo s nimi komunikuje několikrát do měsíce.

Jistoty manželství

Na kvalitní prožívání života má vliv i to, zda žijete v páru. Senioři se navíc cítí v manželství šťastnější než lidé středního věku, protože jejich očekávání jsou realističtější. Případné problémy v soužití nepovažují za tak závažné jako osamělost či úmrtí celoživotního partnera. Důležitost společného soužití ale neprojevují okázale, prožívají jej spíše vnitřně.

„Lidé, kteří byli nejspokojenější ve věku padesáti let se svými vztahy, byli v osmdesáti nejzdravější,“ konstatuje studie z Harvardu, která sleduje od roku 1938 stovky Američanů.

 

Pro šťastný a zdravý život je samozřejmě důležité, jaká je hladina cholesterolu, jak tučné je vaše bankovní konto, jaké geny člověk zdědí, jaký je jeho inteligenční kvocient. Zda prožijete šťastný život, jsou však rozhodující kvalitní vztahy.

„Samota zabíjí. Je mocná jako alkoholismus nebo kouření,“ konstatuje vedoucí harvardského výzkumného týmu, psychiatr Robert Waldinger. A podotýká, že „nejde o to, kolik přátel máme, ale o kvalitu vztahů“.

 

Echo 24

Je lepší být upřímným ateistou než pokryteckým katolíkem, tvrdí papež

Papež František se během páteční ranní mše opřel do lidí z řad věřících. Nelíbí se mu, že spousta katolíků, včetně těch vysoce postavených, žije „dvojí život“. Radši snese upřímného ateistu než pokryteckého katolíka, píše britský server The Guardian.

Hlava římskokatolické církve během svého kázání nešetřila kritikou svých vlastních stoupenců. „Je skandální, když někdo káže vodu a pije víno. Je to dvojí život,“ řekl papež František.

„Jsou lidé, kteří říkají, jak jsou oddaní víře, chodí na mše a patří k tomu či onomu sdružení. Někteří by ale jedním dechem měli dodat, že jejich život není tak zcela křesťanský – neplatí svým zaměstnancům odpovídající mzdu, vykořisťují lidi, zapojují se do pochybných obchodů a perou špinavé peníze,“ dodal papež.

„Existuje spousta katolíků, kteří žijí přesně takhle a způsobují skandály.“ Podle Františka by lidé neměli víru vystavovat jen na odiv. „Radši být upřímným ateistou než pokryteckým katolíkem,“ uzavřela kázání hlava církve.

Od svého zvolení v roce 2013 několikrát apeloval na katolíky, aby se řídili křesťanskými pravidly. Jeho církev bývá mnohdy terčem kritiky za skandály související s mafií či zneužíváním mladistvých. Také vyzval věřící, aby vnímali ateisty jako dobré lidi, pokud činí dobro.


                                   *********************************************************************

 

 

 

„Lež má díky svým krátkým nohám velmi dobrou stabilitu.

 

 

Miloš Kopecký, herec


Kraťoučký úryvek z písničky:

Vykašli se zlato jak mi je,

nejsi to ty – je to chemie.

 

                 *******************************************

 

 

Výňatek z delšího článku od Milana Dlouhého z Práce.cz

Vařené žáby

Možná to znáte. Člověk je vlastně rád, že má práci a nechce se (ustavičně!) dohadovat kvůli nesmyslům. A tak je raději skousne. Jednou, dvakrát... mockrát. Český pracant obvykle hodně vydrží. Ale má to své hranice. Přijde poslední kapka.

Víte, co je Syndrom vařené žáby? Když hodíte žábu do hrnce s vroucí vodou, vyskočí. Pokud ji ale vložíte do studené vody, kterou budete postupně zahřívat, zvykne si. A nakonec se uvaří.

Právě takhle se spousta lidí chová v práci. Nechají na sobě dříví štípat a vymýšlejí si zdůvodnění, proč je pro ně dobré na nevyhovujícím místě ještě zůstat. Týdny, měsíce či roky plynou a lidem pak už ani nepřijde, že zahazují nejen vlastní potenciál, ale i osobní hrdost.

 

                           ************************************

 

 

 

 

Kdy se Henri Rousseau cítil podle jeho slov nejšťastnější::                                                                   

 

Nikdy nejsem tak šťastný, jako když mohu pozorovat přírodu a malovat ji.

Umíte si představit  jak si venku, když vidím slunce, zeleň a květy a říkám:

Tohle všechno patří mě.

 

 Henri Rousseau

 

(1844 – 1910). Francouzský malíř. Maloval se naučil sám (vyvinul si specifický naivní styl - tzv. postimpresionistický) a stal se nakonec geniálním umělcem, jehož malby se pevně zapsaly do dějin umění.   Jeho malby se za jeho života neprodávaly. Rousseau se musel se živit jako výběrčí potravinové daně, mylně je nazýván celníkem.  Stal se slavným, až když zemřel. (Stalo se to i malíři Vincentovi van Gogh, po celý život ho ffinančně podporoval jeho bratr Theo.)

 

                                    **************************************************************

Nápoj šamanů

(zjištování o ajavasce po shlédnutí programu na toto téma v TV)

Ayahuaska (ajavaska) je nápoj amazonských šamanů, jehož psychedelické účinky jsou velmi silné. Od roku 1987 je ayahuaska legálně používána jako obřadní nápoj některými církvemi v Brazílii, z nichž největší je União do Vegetal. Tato církev kombinuje křesťanské prvky s přírodním domorodým náboženstvím a má asi 8000 členů. Výzkumy ukázaly, že členové této církve, kteří užívají pravidelně ayahuasku, nemají žádné škodlivé následky, naopak psychicky i fyzicky jsou zdravější než srovnatelný vzorek populace. Bylo prokázáno, že mají více receptorů neurotransmiteru serotoninu, což likviduje deprese a další psychické potíže.  

Dodnes nikdo neví, proč pychedelické látky působí tak, jak působí, proč mění vnímání světa. Moderní metody sledování mozku ale umožnily zjistit, v kterých částech mozku tyto drogy působí. Psilocybin například působí hned v několika částech mozku najednou. Aktivuje prefrontální kortex, amygdalu a především talamus, což je útvar velikosti oříšku na spodku mozku, který je vstupní branou pro smyslové vnímání. Pod vlivem psychedelických látek je talamus zřejmě přetížen smyslovými vjemy, což vede k halucinacím a dalším projevům.

Ayahuasca – (čti ajavaska), nápoj amazonských šamanů s omamnými a výrazně halucinogenními účinky.

Další článek na stejné téma:

Ayahuasca způsobuje stav pozměněného, zesíleného vědomí, který se dostaví po vypití nápoje z této rostliny. V zásadě působí psychickou očistu či detoxikaci a psychoemocionální úlevu. Psychická očista je doprovázena nevolností, případně dávením a dalšími očistnými procesy: zvracením, průjmem, pocením, třesem a podobně.

Na psychologické úrovni ayahuasca zesiluje veškeré pocity a vnímání a zintenzivňuje a oživuje myšlení, sebereflexi a reakce. Nejen, že umocňuje vnitřní zážitek vlastní mysli, ale ta naše část, která je vědomá a vnímající, je schopna vyvolat zřetelnější spojení mezi myšlenkami, emocemi a chováním.

Můžeme tak spatřit celistvý obraz částí našeho života, našich vztahů, našich potíží a takzvaných „problémů“, což vede k vhledu o sobě samotném a hlubšímu porozumění vlastní realitě. Nejen, že je při tomto prožitku osvětlen a prozářen náš vnitřní svět, ale rozšiřuje a umocňuje se také kapacita vědomí.

Vize spojené s prožitkem na ayahuasce, jakkoliv chaotické, matoucí nebo živé a intenzivní, slouží k tomu, aby nám ukázaly celistvost našeho života: vstupy a výstupy našeho vědomí a podvědomé mysli, naše emocionální reakce a to, jak ovlivňují naše vztahy. Na druhou stranu jsou tyto vize často jen dalším očistným faktorem, který nám umožňuje zpracovávat vizuální otisky – dopad masmédií, televize, internetu a dalších psychosomatických a emocionálních blokád.

S respektem k duchovním aspiracím jedince se prožitek na ayahuasce ujímá role spontánního učení. Bez nároku na konkrétní fenomenologický status toho, co je zdrojem tohoto učení, může člověk zakusit velmi hluboké vhledy, odkrytí, a dokonce pocit, že je veden. Proto si prožitek na ayahuasce zaslouží nejhlubší úctu a je to ten typ zkušenosti, která vyvolává potřebu navštívit duchovního mistra či učitele.

 

 

Z písničky Marka Ebena:

 

Není důvod ohlížet se zpět

i ten cíl co dosáhnout chceš

zapomeneš

Není důvod se ohlížet zpět

i ten cíl za kterým jdeš

zapomeneš

i tu tvář co miluješ

zapomeneš

Není důvod se ohlížet zpět

když tam nic nenajdeš



Vybrané odstavce z knihy Gary Chapmana, který se zabývá manželským poradenstvím a vedení manželských seminářů

LASKA PROMĚŇUJE

Láska není jen emocionální potřeba. Psychologové vypozorovali, že k našim základním potřebám patří i pocit jistoty, sebevědomí a vědomí vlastní hodnoty. Láska se všemi těmito pocity souvisí.

Když vím, že mě partner miluje, nemusím se bát své nedokonalosti, protože vím, že mi nikdy neublíží a v jeho/její společnost se budu cítit bezpečně.

Mé sebevědomí určuje partnerova láska. Jestliže mě on/ona miluje, musí ve mně být něco, co je této lásky hodno.

Pocit důležitosti je síla, která často ovládá naše chování.

Jsem důležitý, protože jsem vrcholem stvoření. Jsem schopen myslet v abstraktních termínech, slovy sdělovat své myšlenky, rozhodovat se. Díky tištěným nebo jinak uchovaným slovům mohu těžit z myšlenek těch, kteří byli přede mnou. Mohu mít prospěch jiných, ačkoliv žili v jiných staletích a v jiné kultuře.

Uvědomuji si dočasné trvání života – své rodiny i svých přátel- a tuším, že kromě hmotného světa existuje jiná skutečnost. Zjišťuji, že lidé ve všech kulturách věřili v duchovní svět. Přestože v mé mysli se objevují kritické otázky, mé srdce mi říká, že je to pravda.

Jsem důležitý. Život má smysl. Existuje něco, co nás přesahuje. Chtěl bych tomu věřit, ale je možné, že mi někdo neprojeví lásku, stejně si budu připadat zbytečný. Když do mě partner bude investovat svůj čas, energii a úsilí, uvěřím, že jsem důležitý/á.  Bez lásky mohu strávit celý svůj život hledáním vlastního významu.

Když budu zakoušet lásku, všechny tyto pocity to pozitivně ovlivní. Pravá láska vždycky osvobozuje.

Stejně tak to platí v manželství. Když cítíme, že nás partner nemiluje, propast mezi námi se začne zvětšovat. Získáme pocit, že partner ohrožuje naše štěstí. Bojujeme o své sebevědomí, o svou hodnotu a manželství spíše než rajskou zahradou se stává bitevním polem.

Ani láska všechno nevyřeší, ale vytváří prostředí bezpečí, ve kterém můžeme hledat odpovědi na to, co nás tíží. V jistotě lásky může dvojice řešit své rozdíly a nebát se odmítnutí. Konflikty se dají vyřešit. Dva naprosto rozdílní lidé se mohou naučit žít spolu v harmonii. Hledáme způsoby jak ze sebe vydat to nejlepší. Tak se projevuje láska.

LÁSKA JE VOLBA

Jak můžeme mluvit jazykem našeho partnera, když při pohledu do minulosti našeho vztahu cítíme jen bolest, zlost a odpor? Odpověď leží v podstatě naší lidské přirozenosti. Jsme svobodná stvoření a to mimo to znamená, že máme svobodu se špatně rozhodovat. Všichni jsme už někdy volili špatně. Kritizovali a dělali jsme věci, které ubližovaly jiným lidem. Nejsme na to pyšní, přestože často ve chvíli, kdy jsme takto jednali, jsme se cítili být ospravedlněni okolnostmi. Chyby, které jsme se dopouštěli v minulosti, ale nemusíme dělat nadále. Namísto toho můžeme říct:

„Je mi to líto. Vím, že jsem tě zranila, ale chtěla bych to teď napravit. Ráda bych tě milovala způsobem, kterému rozumíš. Ráda bych ti vyhověla“.  Viděl jsem manželství před rozvodem, která se podařilo zachránit, protože se partneři rozhodli pro lásku.

Láska nedovede vymazat minulost, ale může proměnit budoucnost.

Když se podílíme na vytvoření pozitivní změny nezbytné pro vyřešení konfliktů a zranění z minulosti.

MILOVAT SVÉHO NEPŘÍTELE

Někdy na jedné straně bojujete s vaším morálním přesvědčením, které vám říká, že odejít z manželství je špatné a na druhé straně s vaší vnitřní bolestí. Obě varianty jsou bolestné.

Když je naše citová nádrž téměř prázdná, necítíme k partnerovi lásku, ale zakoušíme prázdnotu a bolest, tak v  této situaci se můžeme obrátit na Ježíše a jeho slovům: vám, kteří mě slyšíte, pravím. Milujte své nepřátele. Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí. Žehnejte jim, modlete se za ty, kteří vám ubližují. Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi. Jestliže milujete jen ty, kdo vás milují, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť i hříšníci milují ty, kdo je milovali.

 

 

Denisa Cňoupková

Potraviny s antidepresivními účinky: Skvělé jsou banány, kešu i chia semínka!


Nasadit proti depresím prášky by měla být až poslední varianta. A hlavně by se mělo jednat o skutečnou depresi, ne jen o stres či chvilkový propad nálady. Proti tomu si bohatě vystačíte s těmito potravinami!  

 

Není nad to utlumovat nadměrný stres nikoli prášky, ale správnými návyky zdravého životního stylu !  

 

Potíže s trávením  

 

V malé míře může být stres dobrým parťákem. Pokud je ho příliš, je hotovou katastrofou. Podepíše se na tom, jak vypadáte, jak se fyzicky cítíte i jak se  

 

jak se chováte . Vlivem stresu obvykle jako první utrpí vaše trávení.  

 

V první řadě je důležité si uvědomit, že většina vašich splínů nejsou deprese. Skutečná deprese je závažné onemocnění, které je dlouhodobé, velmi silné a zasahuje do všech oblastí vašeho života. Lidé trpící depresemi nejsou obvykle schopni v životě normálně fungovat.  

 

V takových případech je na místě uvažování o nasazení medikamentů (samozřejmě jen po konzultaci s příslušným odborníkem). Ve všech dalších byste se měli zvládnout vzchopit bez nich. Vašemu trápení ale mohou ulevit správné návyky a strava.  

 

Potraviny, které podporují tvorbu hormonů štěstí

 

„Antidepresivně působí především potraviny, které obsahují aminokyselinu L-tryptofan, který se v těle mění na hormon serotonin. Ten ve svém důsledku ovlivňuje lidskou náladu. Jedná se především o ořechy, banány, zelenou zeleninu nebo kvalitní rybí maso, jako je losos a tuňák,“ říká Lucie Šimíková ze společnosti Titbit dovážející exotické ovoce a lahůdkovou zeleninu. Právě serotonin je mimo jiné nazýván jako hormon štěstí!  

 „Většina z těchto potravin navíc také obsahují vitaminy skupiny B, které jsou nezbytné pro správnou funkci nervového systému,“ pokračuje specialistka.

Říká se také, že velká hrst kešu ořechů nebo několik lžiček arašídového másla, které tělu poskytnou 1000 až 2000 mg L-tryptofanu, budou na tělo působit podobně jako denní dávka antidepresiv.

 

Pomoct mohou i populární super potraviny  

Za jednu z nejlepších potravin podporující psychické zdraví jsou považovány chia semínka, která jsou v současnosti snad nejmasověji používanou superpotravinou.

Únosná hranice stresu

Snad nikdo nemůže říct, že se nestresuje. Ono by to ani nebylo normální, stres je naprosto přirozená reakce na pocit ohrožení. Co se stane, když stres ve vašem životě překročí hranici únosnosti

„Chia seminka představují ideální kombinaci látek, které působí příznivě na lidskou náladu i funkci mozku. Jsou v nich obsaženy omega-3 mastné kyseliny, jejichž nedostatek v organismu způsobuje špatnou paměť, deprese nebo únavu. Dále obsahují i vitaminy skupiny B a železo, jehož nedostatek v těle může mimo jiné způsobovat také úzkostlivé stavy,“ popisuje Lucie Šimíková.

Podle Sabiny Doskočilové z veganského bistra Raw Deli je skvělou antidepresivní potravinou také nepražené kakao. „Na rozdíl od klasického, praženého kakaa, je nepražené kakao plné minerálů a vitaminů a je pro tělo lehce stravitelné,“ uvádí.

Z dalších superpotravin se také doporučuje prášek, případně kapsle, z byliny maca.

 

Nepražené kakao je výživová bomba! A pomůže vám i vyrovnávat se s velkým stresem.  

 

Čistý vzduch a slunce jsou také lék

 

Pro psychickou pohodu je mimo zmíněné důležitý i každodenní pobyt na čerstvém vzduchu a také soustředění na správné dýchání. Zároveň velmi prospěšný je pobyt na slunci. Právě díky slunečnímu záření se v tělu tvoří důležitý vitamin D.  

 

Na závěr ještě jedno upozornění: „Je také potřeba hlídat si výkyvy krevního cukru. Ty ve svém důsledku způsobují vyplavování stresových hormonů, jako je adrenalin a kortizol, a mohou tak způsobit změny nálad, úzkosti a v delším horizontu právě deprese,“ uzavírá Lucie Šimíková.  

 

   


bok, Novinky

Každodenní návyky, kvůli kterým předčasně stárneme

 

Stárnutí je proces, kterému se nikdo nevyhne. Někteří lidé o sebe pečují, a tak i přes pokročilejší věk vypadají mladě, jiným naopak okolí hádá víc let, než by chtěli. Za předčasné stárnutí si v mnohých případech můžeme sami, a to špatnými návyky.

 

Málokdo postupem času bude hodnotit svůj odraz v zrcadle jako stále svěží. Vrásky, povadlá a vybledlá kůže ale nemusí být jen příznakem nevyhnutelného stárnutí. Mnohdy za to mohou i naše každodenní návyky, které nám nevědomky na vzhledu přidávají roky navíc. Ať už je to nesprávná strava, nebo dokonce způsob, jakým spíme.

 

Odborníci na stárnutí přinesli přehled největších zlozvyků, se kterými je vhodné co nejdříve skončit. Jejich přehled přinesl server Health.

 

Příliš věcí najednou 

 

V současné uspěchané době je téměř povinností zvládat více věcí najednou. Kdo to umí, má vyhráno. Jenže tak doslovně bychom to brát neměli. Čím více úkolů, tím více stresu. A čím více stresu, tím větší zátěž pro tělo, která se musí někde logicky začít projevovat.

 

„Lidé si myslí, že ovládat tzv. multitasking je dobrá vlastnost. Jediné, k čemu tím ale dospějí, je větší příval stresu z vykonávání a plnění nadmíry povinností,” uvedl doktor Raymond Casciari z kalifornské nemocnice St. Joseph.

 

Mnohé studie jeho slova potvrzují. Z většiny vyplynulo, že nadmíra stresu je nejčastějším spouštěčem tzv. volných radikálů, nestabilních molekul, které poškozují buňky a jsou zodpovědné za předčasné stárnutí.

 

Pozor na sladké 

 

Chuť na sladké a tajné mlsání kromě nárůstu kil přidávají také roky na vzhledu, a to i v obličeji, uvedla dermatoložka Susan Stuartová. Výsledkem tak mohou být nevzhledné kruhy pod očima, otoky nebo větší výskyt vrásek.

 

Nedostatek spánku 

 

Obecně se ví, že nedostatek spánku zdraví neprospívá. A na vzhledu je to pak i vidět. „Optimální je alespoň sedmihodinový spánek, jinak se mohou začít objevovat nevzhledné tmavé kruhy pod očima,” potvrzuje doktor Casciari.

 

Projevy dlouhodobějšího nedostatku spánku se ale mohou projevovat i jinak. Výjimkou není zhoršené soustředění a snížená výkonnost, duševní netečnost, ale také přibývání na váze.

 

„Ideální také není poloha spánku, kdy máte celou noc zabořený obličej do polštáře. Pojivové tkáně a kolagen v obličeji oslabují, a pokožka je pak náchylnější k tvorbě vrásek a rychlejšímu stárnutí,” dodává plastický chirurg James C. Marotta.

 

Dlouhé sezení

 

Občasné dlouhodobé vysedávání u televize či stále oblíbenější u počítače a sledování seriálů či filmů není až tak na škodu. Pokud se z toho ale stane každodenní rituál, není to nic pozitivního.

 

„Když sedíte déle než třicet minut, tělo začne ukládat cukr do buněk, což bude s největší pravděpodobností základem pro nadváhu,” popsal doktor Casciari. To platí i o dlouhodobém sezení v práci. Zhruba po půl hodině tak doporučuje všem udělat si krátkou přestávku a chvíli se projít.

 

Nedostatek ochranných prostředků 

 

Za předčasným stárnutím pleti může také stát nedostatečná ochrana pokožky proti UV záření. Bohužel opalovací nebo ochranný krém je výbavou řady lidí jen o dovolených. A to je chyba. Po celý rok kůži vystavujeme nebezpečným paprskům, a to i když jdeme na krátkou procházku se psem, na nákup nebo do práce.

 

„Je dobré vědět, že UV záření k nám proniká i v době, kdy je zataženo, nebo dokonce prší. Je proto dobré se chránit za každého počasí,” radí dermatoložka Sarah L. Taylorová z amerického zdravotního střediska Wake Forest Baptist.

 

Příliš mnoho make-upu

 

Dokonalý make-up a perfektní vzhled je každodenní nezbytností mnohé ženy. Jenže kromě nadměrné zátěže pro pokožku to může mít vliv i na její stárnutí. „Pokožka špatně dýchá, produkty na bázi oleje pak dokonce mohou způsobovat různé záněty nebo vyrážky,” dodává Susan Stuartová.

 

Příliš parfemované přípravky s obsahem alkoholu pak často zhoršují přirozenou vláčnost pokožky, což způsobuje předčasné vrásky.

 

Suché ovzduší

 

Především v zimních měsících je velmi lákavé rozdělat si oheň v krbu pro zahřátí i lepší atmosféru nebo si jednoduše nastavit termostat na větší teplotu. Pocitově nám to může být příjemné, pro pokožku ale nikoli.

 

„Vyšší teploty vysávají vlhkost ze vzduchu. To vede k suché, zanícené kůži, která rychleji stárne,” popisuje plastický chirurg.

 

Od věci tak není jen častější větrání v místnostech, kde se nejvíce zdržujeme, ale také pořízení zvlhčovače.

 

Strava bez tuků 

 

Chceme-li zhubnout, v první řadě se snažíme ze stravy vyřadit tuky. Mnohdy bohužel i ty, které našemu tělu prospívají.

 

„Některé tuky jsou pro zdraví organismu, ale i mladistvého vzhledu pokožky, nezbytné,” potvrzuje odbornice na výživu a trenérka Franci Cohenová z newyorského Brooklynu.

„Konzumace omega tři mastných kyselin obsažených v rybách a některých ořechů udržuje pokožku vláčnou a svěží, čímž brání tvorbě vrásek. Navíc posiluje srdce i mozek,” dodává.

 

 

 

das, Novinky   

Aktivní lidé stárnou výrazně pomaleji

Stárnutí se na vzhledu nemusí vůbec podepsat, pokud je člověk neustále aktivní a dobře se stravuje. To, jak stárneme, je z velké části tedy jen a jen na nás. Čím aktivnější jedinci jsou, tím vypadají mladší.

Vědci sice na jednu stranu upozorňují na fakt, že mnoho tělesných i buněčných procesů se věkem zhoršuje, zároveň ale potvrzují, že správným životním stylem lze tento stav zpomalit.

Pokud staří lidé rezignují a místo pohybu budou posedávat a jíst nezdravě, pak budou stárnout o to rychleji, a to nejen po fyzické stránce, ale i té duševní.

„Náš výzkum ukázal, že pokud jsme lékařům podstrčili výsledky testů aktivních sedmdesátníků, aniž je viděli, nikdy se netrefili do jejich věku. Vždy si mysleli, že se jedná o výrazně mladší jedince. A to v některých případech až o desítky let,” řekl doktor Stephen Harridge z King’s College London.

Pokud si tedy chcete užít stáří v plné síle a v dobré mysli, pak se maximálně hýbejte, choďte na procházky, studujte, vzdělávejte se a myslete pozitivně. Život budete mít z velké části takový, jaký si ho sami uděláte.


 

Zajímavá slova z písničky:

Včera mi bylo málo
Dneska je mi moc
Ja se to stalo
Pluji proti proudu
k poslednímu soudu

 

 

MAREK EBEN -  refrén z jeho písničky

Já na tom dělám

Já na tom makám

A NE A NE A NE

 

 

Autor: Pavla Heřmanovská, www.pavlahermanovska.cz

4 tipy, jak převzít 100% zodpovědnost za svůj život

Prvním a nejdůležitějším krokem k tomu, abyste si svůj život začali opravdu užívat, je převzít za něj 100% zodpovědnost. Ze své zkušenosti vím, že zodpovědnost je neoblíbené slovo. Přehazování zodpovědnosti jako horký brambor je celoplošně rozšířená hra, která se hraje ve všech zaměstnáních, institucích atp. Přehazuje se zodpovědnost z člověka na člověka jako míček a každý hledá výmluvy a obviňuje ostatní, jen ne sebe samého.

 

Svalovat vinu, odpovědnost na někoho nebo něco  jiného je typické chování většiny lidí nejen v práci, ale i v osobním životě. I proto 95% lidí nikdy nedosáhne svých snů a života podle svých představ. Převzít  100% zodpovědnost za svůj život je absolutně první a klíčový krok k tomu, abychom provedli v životě jakoukoliv změnu, začali něco nového tvořit, rozjeli něco  smysluplného a začali skutečně žít.

Zní to jednoduše, ale není to jednoduché.

Většina lidí nedokáže zkousnout fakt, který zní:

 

Za vše ve vašem životě jste zodpovědní VY!

Všimněte si, co dělá většina lidí. Většina lidí jen obviňuje a stěžuje si. Ospravedlňují  své neúspěchy a brání svou poraženeckou pozici. Nemají 100% zodpovědnost za svůj život. Hledají problém jinde. A přitom je v nich. A jak jste na tom vy? Podívejte se pravdě do tváře.  Jen tak se může něco ve vašem životě zlepšit.

Mám pro vás dobrou zprávu:

Jste tvůrci!

Úspěchů i neúspěchů

Zdarů i nezdarů

Všeho, co máte a co jste

Sami jste to vytvořili a sami to můžete změnit!

Pokud přijmete fakt, že jste tvůrci, může to být obrovská úleva. Můžete vytvořit úplně něco jiného, nového. Pro mne to tak bylo, když jsem si to uvědomila. Patřila jsem mezi stěžovatele, kritiky a obviňovatele. Jednou mi jeden kolega v práci řekl : “ Tak to změň. Co tady děláš, když se ti tu nelíbí?“ Výborná otázka! Začalo ve mně klíčit něco, co vyrostlo a stále roste ve velkou změnu života mého i ostatních lidí.

Je to tak!

Buď přijmete to, co máte a budete zticha nebo s tím něco prostě uděláte! Jiná možnost není! Nikdo z nás není oběť! Všichni jsme tvůrci! Život jen čeká, až si vyzvedneme vše, co pro nás má!

Přestaňte být obětí, skončete s výmluvami!

 

Všímejte si toho, co nefunguje a postavte se k  tomu čelem.  Otevřou se tím před vámi nekonečné možnosti . Otevřete si dveře, které vedou k vaší svobodě.

Vždy to závisí jen na vás, zda uděláte něco jinak, když výsledek není takový, jaký byste chtěli. Je to ve vašich silách.

Čím tvoříte?

Svými myšlenkami

Svými představami

Svým chováním a svými činy

Jak s nimi zacházíte, takové máte výsledky. Chcete-li něco jiného, musíte VY DĚLAT něco jiného! Ne Vaše rodiče, manžel, šéf, politici…ale VY!

 

Pokládejte si otázky:

Jak jsem to udělal?

Co jsem si myslel?

Čemu jsem věřil?

Co jsem řekl?

Co jsem udělal?

Co musím udělat příště?

 

Mám pro Vás 4 tipy, jak převzít 100% zodpovědnost za svůj život:

 

1/ Zastavte obviňování

Jste to vy, kdo něco dovolil, kdo se neměl rád, kdo někomu věřil, kdo rezignoval na své sny, kdo se přejídal, kdo se nevěnoval rodině… Nemá význam někoho nebo něco  jiného obviňovat. Jen tím ztrácíte drahocennou energii, kterou můžete využít na smysluplné zlepšení vaší situace.

 

2/ Skončete se stěžováním

Víte, že existuje něco lepšího, jinak byste si nestěžovali – tak pro to něco, co se vám jeví jako „lepší“ , něco udělejte. Proč neděláte? Bojíte se riskovat, změnit sami sebe, vyvinout úsilí, nejste ochotní investovat čas  a peníze? Raději šlapete vodu a stěžujete si?

Nestěžujte si, převezměte zodpovědnost – vždy máte jen 2 možnosti:

1/ buď budete spokojeni s tím, kde jste a kdo jste

2/ a nebo to změníte

 

3/Představujte si, co chcete, aby byla pravda

Když si budete představovat, že nic nezvládnete, tak to tak bude. Naopak když si budete představovat, že se vám daří vše, do čeho se pustíte, tak to tak také bude. Tvoříte svými myšlenkami.

 

4/ Vyvíjejte činnost, aby se něco dělo!

Nejste oběť – vaše nečinnost, neochota, strach, pasivita způsobují , že umožňujete a dovolujete , aby jste byli nemocní, bez práce, bez peněz, bez partnera, v depresi,…

Ale můžete – se lépe chovat ke svému tělu, k lidem kolem vás, najít lepší práci nebo ji vytvořit, vzdělávat se….

VY VYTVÁŘÍTE SVŮJ ŽIVOT. Váš život záleží jen na vás.

Buďte k sobě upřímní  a poctiví! Jde o váš život!

 

Moje zkušenost a moje lekce:

Když jsem převzala zodpovědnost za svůj život, výsledky a změny, které jsem si představovala a něco pro ně dělala, nebyly hned.

 

Nikdy nic, co za něco stojí, není hned. Nic instantního a kvalitního zároveň neexistuje!

Lidé jsou zvyklí, že vše mají hned. Instantní polévky, kávy, čaje, rychlé půjčky,  je to móda, ale zkreslování  skutečnosti.

Ve skutečnosti zkouším, co pro mě funguje a co ne a učím se z chyb. Každý den dělám něco pro to, aby se můj život dostal tam, kam chci. Vím, že každá chyba je nějakým důsledkem mých slov, činů a myšlení a tak ji můžu napravit.  Jdu dál. Tvořím svoji cestu a svůj život!

 

Vím, že si nemám na co ani na koho stěžovat. Neexistuje nikdo, koho bych mohla obvinit, když se něco nepodaří…jsem tady jen já…

 

Na závěr si položte otázky:

 

Co z toho co dělám  nefunguje?

 

Co nedělám a měl bych zkusit dělat?

 

Co dělám, že se to děje?

 

Jak dovoluji, aby se to dělo?

 

Čeho bych měl dělat víc/míň?

 

Na co jsem si v uplynulém dni stěžoval?

 

 

Mladá žena si naplánovala smrt na 1. listopadu, v sobotu opravdu zemřela Američanka Brittany Maynardová, která trpěla nevyléčitelným nádorem, ukončila v sobotu svůj život, uvedla americká média. Bylo jí 29 let. Datum 1. listopadu si vybrala již dlouho dopředu. Její záměr rozpoutal v USA debatu o možnostech eutanazie. rittany Maynardové lékaři letos v lednu diagnostikovali zhoubný nádor na mozku. Operativní odstranění nádoru se nepodařilo a v dubnu lékaři ženě oznámili, že jí zbývá pouze šest měsíců života. Od té doby se její zdravotní stav rychle zhoršoval a pacientka trpěla stále většími bolestmi a záchvaty. o zvážení všech možností léčby a po konzultaci s rodinou se Maynardová nakonec rozhodla, že nebude podstupovat další terapii, která by s největší pravděpodobností jen dál prodloužila její trápení. Jako datum své smrti zvolila 1. listopad, den krátce před třicátými narozeninami. Svůj záměr vzít si předčasně život zveřejnila Maynardová na internetu. "Nechci umřít. Ale umírám. A chci umřít podle vlastních představ," uvedla ve videonahrávce, kterou zhlédlo přes devět miliónů lidí. Zemřela pokojně ve společnosti svých blízkých V sobotu se na internetu Maynardová rozloučila se svými blízkými. "Sbohem všichni drazí přátelé a příbuzní, které miluji. Dnešek je den, který jsem si zvolila, abych důstojně odešla z tohoto světa kvůli své smrtelné chorobě, onomu strašlivému nádoru na mozku, který mi tolik vzal... ale který by mi mohl vzít ještě o tolik víc," napsala ve vzkazu. "Svět je krásné místo, cestování mi bylo nejlepším učitelem a moji přátelé a rodina těmi největšími dárci. I teď, když toto píši, mám kolem své postele kruh lidí, kteří mě podporují," dodala. Agentura AFP uvedla, že Maynardová, která se po vyslechnutí své diagnózy stala hlasitou stoupenkyní práva pacientů spáchat asistovanou sebevraždu, zemřela v sobotu pokojně ve svém domově v Portlandu ve státě Oregon obklopena svými blízkými poté, co si vzala smrtící léky předepsané lékařem. Její rozhodnutí vyvolalo debatu Kvůli možnosti podstoupit eutanazii se Maynardová se svým mužem Danem Diazem musela přestěhovat z Kalifornie do Oregonu, jednoho z mála amerických států, jenž asistovanou sebevraždu povoluje. Plány čerstvě sezdaných manželů, kteří se snažili o první dítě, se radikálně změnily. Diaz ale plán své ženy využít práva na asistovanou sebevraždu plně podporoval. V uplynulých týdnech a měsících si Maynardová, která v minulosti vystoupila na vrchol nejvyšší africké hory Kilimandžára, sjížděla řeky na kajaku v Patagonii a zdolávala zasněžené horské velikány v Ekvádoru, plnila svá poslední přání. Před několika dny navštívila s rodinou Grand Canyon. Příběh nemocné obletěl svět a časopis People její fotografii dokonce minulý týden umístil na titulní stranu svého vydání v USA. Rozhodnutí Maynardové využít možnosti eutanazie vyvolalo rozporuplné reakce. Zatímco řada lidí během víkendu vyjadřovala ženě podporu, jiní její čin označovali za sobecký. "Je smutné slyšet o smrti Brittany Maynardové. Sebevražda je vždy špatná. Přijala špatné rozhodnutí," napsal na Twitteru jeden z diskutérů Neal Dewing. "Brittany Maynardová byla úžasná, statečná propagátorka svobody. Využila nejdůležitější právo ze všech - právo vlastnit sama sebe," uvedl naopak další z přispěvatelů Drew Johnson.  

 

 

Novinky,cz

Kalifornie povolila eutanazii

Kalifornie se stala pátým státem USA, který povolil asistovanou sebevraždu. Zákon o eutanazii podepsal i přes odpor náboženských skupin guvernér Jerry Brown v pondělí, informovala agentura AP

Brown uvedl, že krok konzultoval se zástupci katolické církve i s lékaři. Přemýšlel také, zda by on sám chtěl mít možnost podstoupit eutanazii.

„Zamyslel jsem se nad tím, co bych sám chtěl v případě, že bych čelil vlastní smrti. Jsem si jistý, že by to bylo úlevné, kdybych mohl zvažovat možnosti, která dává tento zákon, a já sám bych toto právo druhým neodpíral,“ vysvětlil 77letý guvernér, který podle AP v mládí studoval na kněze.

Debatu o asistované sebevraždě těžce a nevyléčitelně nemocných lidí oživila loni na podzim smrt 29leté Brittany Maynardové. Mladá žena s nádorem na mozku s kvůli dobrovolnému odchodu ze světa přestěhovala ze San Franciska do Oregonu, který eutanazii povoloval.

Kalifornie je po Oregonu, Montaně, Washingtonu a Vermontu pátým federálním státem, který eutanazii povolil. Eutanazii loni povolil i soud v Novém Mexiku, ale tento verdikt pak byl odvolacím soudem zrušen.

V Evropě povolují podle serveru Wikipedie eutanazii Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Švýcarsko, Estonsko a Albánie.

Můj komentář: A v Česku se o eutanázii jen mluví a mluví a mluví a výsledek žádný. Spousta výhrad. Každý člověk má mít právo se svobodně rozhodnout o ukončení svého života, když už pro něho je život jen prodlužovaným utrpením. V civilizované společnosti každý má mít právo o své smrti  rozhodnout sám. Určitě by se dalo právně ošetřit, tak jak to vyřeišili ve výše uvedených zemích. U nás chybí naprosto vůle to vyřešit, místo toho se vedou neustálé únavné žabomýší války.

Proč si Česko si nebere příklad z prvních aspoň z vyspělých evropských zemí? A to, že Kalifornie je už pátým státem, který aktivní eutanazii povoluje?   Proč právo zemřít neřeší tak jak už ho vyřešily všechny uvedené  země? Česko musí mít všechno extra, není absolutně humánnější, ale naopak ke všemu čeští lékaři rozhodují,  pokud jeden nesepíše ohledně zbytečného léčení přání s oveřeným podpisem u notáře,  o léčbě i beznadějně nemocných a nechává je v nesnesitelných mukách. které nemohou zmírnit žádné utišující léky. Proti  smrti neexistuje žádný lék,  je nevyhnutelná a nikdo nemá právo proti jeho vůli ho nakonci života mučit. Česko na všechno potřebuje celé věky až nakonec jako jedna z posledních zemí , schválí k tomu příslušný zákon. 

Zdroj: Allianz

Čeští důchodci budou zajištěni hůře než lidé v Bulharsku, nejlepší systém má Nizozemsko

Finanční zajištění budoucích důchodců je nejlépe vyřešeno v Nizozemsku, Dánsku a Norsku. Ze srovnání, které vypracovala pojišťovna Allianz, rovněž plyne, že Česká republika si v žebříčku stojí hůře než Maďarsko, Chorvatsko či Bulharsko.

Vyplývá to z Indexu přiměřenosti důchodového příjmu, který srovnával data ze 49 zemí. ČR se umístila na 26. místě, těsně za Chorvatskem, Bulharskem a Belgií. Dopadla ale lépe než Slovenskona 31. a Polsko na 33. místě.

Klíčovým měřítkem indexu je vyspělost jednotlivých pilířů penzijního systému a prognóza jejich vývoje. Zahrnuta je také například předpokládaná výše nutných výdajů na zdravotní péči ve stáří a další pro seniory nepostradatelné služby.

„Naprosto zásadním faktorem přiměřeného příjmu ve stáří je diverzifikace zdrojů," uvedl ředitel životního pojištění a penzí Allianz pojišťovny Martin Podávka. Zajištění adekvátní výše důchodu pro dnešní třicátníky a čtyřicátníky stojí podle něj na umění správně vybalancovat podíl příjmu, který budou lidé dostávat od státu, s dalšími zdroji finančních prostředků.

V žebříčku se proto nejhůře umístily země, jejichž penzijní systém je příliš jednostranný a celkově nedostačující. Platí to zejména pro Indonésii a Indii, ale také pro Malajsii.

V regionu, jenž v pojetí studie zahrnuje čtrnáct evropských zemí na východ od bývalé železné opony, včetně Pobaltí, Balkánu i Ruska, se ČR umístila uprostřed. Kritika padá na nepříliš rozvinutý systém jiného než státního důchodu. Přestože takzvaný třetí pilíř nadále běží, české pozici značně uškodilo plánované zrušení druhého pilíře v roce 2016. Naopak mírné zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu Česku do budoucna pomůže. Zajišťuje totiž stabilní počet těch, kteří odvádí prostředky do prvního pilíře.

Země, kde na tom budou senioři podle průzkumu nejlépe

1.

Nizozemsko

2.

Dánsko

3.

Norsko

4.

Švýcarsko

5.

Japonsko

6.

Spojené státy americké

7.

Rakousko

8.

Švédsko

9.

Maďarsko

10.

Nový Zéland

26.

ČR

 

 

 

Jan Hruška

Tréma už vám pohovor nezkazí: jak ji poslat k šípku?

 

Srdce buší jak po maratonském běhu, ruce se třesou, hrdlo se svírá, obličej se barví do ruda. Tréma se zmocnila vašeho těla a ruinuje všechny šance na úspěch. Jak zatočit s touto zákeřnou „nemocí“ a dostat ji pod kontrolu?

Máte nervy z pohovoru

Tréma se objevuje v té nejméně vhodné chvíli, v situacích které považujeme za důležité. Nejisté vystupování rozhodně dobrý dojem u pohovoru nebo zkoušky neudělá. Projevy nervozity jsou velmi individuální. Někoho může stres povzbudit k vyšším výkonům, ale jiného doslova paralyzuje. Proti trémě se dá bojovat. Nikdy se ji nezbavíte, ale úzkost se dá do určité míry ovládnout.

1. Nedrážděte trému bosou nohou

Jít na zkoušku nebo pohovor bez potřebných znalostí je čiré bláznovství. Nervozita vás nesmí zastihnout nepřipravené. Nejlepším lékem proti trémě je důkladná příprava. Připravte si osnovu vystoupení. Trénujte s jinou osobou nebo před zrcadlem, dokud nezískáte jistotu a sebedůvěru. Můžete se také natočit na webkameru nebo si nahrát zvukový záznam a pak vše vyhodnotit.

2. Zažeňte démony

Já to zase zvorám jako obvykle. Stejně na tu práci nemám dostatečné zkušenosti. Když se vám v hlavě začnou honit černé myšlenky, strach a nervozita raketově roste. Sebedůvěra hraje velkou roli. Odvraťte pozornost od svých nedostatků. Soustřeďte se na pozitivní stránky své osoby. Připomeňte si, jakých jste dosáhli úspěchů a v čem vynikáte.

3. Léčba šokem

Hledá se dobrovolník, který má prezentovat před publikem? Překonejte strach a přihlaste se. Prvně to jistě žádná sláva nebude, ale nervozita se s dalším a dalším vystoupením bude zmírňovat. Myslíte si, že například herci nebo moderátoři se narodili bez trémy? Ani náhodou. Trénink dělá mistra. Čím častěji se do stresových situací dostáváte, tím odolnějším se váš organizmus postupně stává.

4. Vždyť přece o nic nejde

Jak jsme si už řekli na začátku, tréma na náš mozek útočí v situacích, které jsou pro nás zásadní. Musíte mozek oklamat. Přesvědčte sami sebe, že o nic nejde. Nenechte se vystresovat okolím. Davové psychóze podlehnete, ani nevíte jak. Raději se soustřeďte o samotě a ostatních lidí si nevšímejte.

5. Ovládněte svůj hlas

A je to tady! Začínáte lapat po dechu a hlas se vám komicky třese? Zvolněte. Přestaňte mluvit a zadržte na pár vteřin dech. Křečovitě sevřené svaly, které ovlivňují řeč a dýchání, se uvolní. Když se na chvíli odmlčíte, nic se neděje. Často si toho druhá osoba ani nevšimne. Tato primitivní technika vás vrátí zpět do formy. Přestanete se zajíkat a můžete vesele hovořit dál.

6. Zapomeňte na alkohol

Připadáte si večer v baru jako hvězda, kterou nezaskočí žádná situace? Alkohol dokáže uvolnit zábrany, ale stres neporazí. Dokonce ho může zhoršit. Před důležitým pohovorem nebo zkouškou na něj zapomeňte. Panák na posilněnou nic nevyřeší. Na uklidnění si radši dejte bylinkový čaj. Meduňka nebo třezalka umí divy.

7. Použijte relaxační techniky

 

Když se dostanete do stresu, tak jsou velkým pomocníkem dechová cvičení nebo techniky na uvolňování svalů. Pohodlně se usaďte. Napětí uvolníte tím, že pozvolna zatnete všechny svaly v těle a po pár vteřinách povolíte. Cvičení opakujte několikrát po sobě. Páru můžete vypustit i svižnou chůzí do schodů.

Poblázněný organismus zklidní také práce s dechem. Existuje celá řada jednoduchých meditačních metod. Zavřete oči, oprostěte se od okolního světa. Pouze vnímejte svůj dech a tlukot srdce. Druhá technika spočívá v hlubokých a dlouhých nádeších a výdeších. Nikam nespěchejte. Po šesti opakováních se dostaví výsledky.

 

 

 

Zena.cz

Já jsem tvé stáří, pozvi mě dál

Stáří s sebou nese zásadní změny, většinou k horšímu: zpomalení životního rytmu v důsledku odchodu do důchodu, ztrátu důležitosti pramenící ze zaměstnání, rostoucí závislost na druhých osobách. To vše ještě zhoršují fyzické změny těla i obličeje a chatrnější zdraví.

Větší zranitelnost vede ke změnám životních hodnot. Smrt vrstevníků připomíná konečnost vlastního života. Začíná převládat touha po klidu a bezpečí. Na povrch vystupují původní vrozené rysy osobnosti: dominance či egocentrismus, ale také dobrota a laskavost.

Milovat a být milován

Celý život je dobré mít někoho rád a být milován, a ve stáří to platí dvojnásob. Význam rodiny s věkem stoupá. Dědeček či babička potřebují někam patřit, mít si s kým popovídat o starých časech, být stále potřební a uznávaní pro svou moudrost.

"Starší lidé jsou pro rodinu velmi důležití nejen z hlediska fyzické či finanční výpomoci, ale pro poskytování emoční podpory. Pomáhají, hlídají vnoučata, v případě potřeby nabízejí  dospělým dětem střechu nad hlavou, vnášejí jiný úhel pohledu na problémy v rodině," konstatuje PhDr. Eva Jarolímová z České alzheimerovské společnosti na portálu Rvp.cz.

Ve dvaceti se cítíme nesmrtelní. Ve třiceti neporazitelní. Ve čtyřiceti padáme pod náporem povinností všeho druhu a to nám vydrží až do padesáti. Teprve pak se možná dokážeme ohlédnout. To už je ale pozdě pěstovat ve svých dětech úctu ke stáří. Pamatujte proto, že jak se budete vy chovat ke svým starým rodičům, tak se jednou zachovají vaše děti k vám.

 

 

ČTK

Asistovaná sebevražda by měla být legální

Německá vládní koalice chce legalizovat asistovanou sebevraždu. Poslanci konzervativní unie a sociální demokracie představili návrh zákona, který by stanovil podmínky asistované sebevraždy a zároveň by zajistili lékařům beztrestnost.

„Spolkové právo sice právo na asistovanou sebevraždu netrestá, lékaři ji ale odmítají. Obávají se následků, řekla socialistka Reimanová.

 

Můj komentář:  V Česku se argumentuje s možným zneužitím, ale o pacientovi  upoutanému na lůžku a trpícímu by vždy rozhodovali jen lékaři,  jen ti jsou schopni posoudit, zda umírajícímu, buď přestárlému pacientovi nebo nemocnému s rakovinou  v poslední fázi, další léčba už nijak nepomáhá, ale zbytečně jim prodlužuje utrpení. 

Někteří lékaři argumentují, že existují dost silná opiodní analgetika proti bolesti. Není to celá pravda, lidé trpící například rakovinou přes opium ke konci jejich života přesto trpí.  I kdyby opium částečně pomohlo umírajícím pacientům, většinou by jen spali, hlavně takový život ztrácí jakýkoliv smysl.

Zákonodárci a i někteří lékaři neřeší, co s člověkem, který došel na konec svého života,  jen leží a léčba je zcela zbytečná, nemá absolutně nic z toho že žije. Musí kvůli bezohlednosti v utrpení s neúčinnou léčbou čekat na smrt nesporně déle, než kdyby lékaři s jeho svolením, pokud je ho ještě schopen, nebo má v tomto smyslu dřívější ověřené přání, mohli beztrestně v těchto případech podat velké množství opia a narkotik, které by mu pomohlo s odchodem ze života.

 

 

 

 

Centrum změn

ZNÁTE … KDYŽ???

Když jsi tlustá, máš zhubnout. Když jsi hubená, není tě za co chytit.

Když jsi mladá, máš mít praxi. Když máš praxi , nejsi dost mladá.

Když se oblečeš pohodlně, neberou tě vážně. Když se oblečeš usedle, nejsi dost atraktivní.

Když nejsi zrovna modelka, nejsi reprezentativní. Když vypadáš jako modelka, asi budeš hloupá.

Když jsi měla dostatek mužů ve svém životě, jsi promiskuitní. 

Když jsi neměla dost mužů ve svém životě, jsi frigidní, nebo lesba.

Když pracuješ přesčas, nejsi dobrá matka a zanedbáváš rodinu.

 Když nepracuješ přesčas, jsi neperspektivní a nebereš práci vážně.

Není co řešit. 

 

Když SAMI O SOBĚ skutečně VÍTE, je vám úplně jedno, co kdo říká, proč to říká, jak to říká a komu to říká. A jakým tónem to říká! 

 

Prostě vás to míjí. Je vám to jedno. Není to totiž nic o vás. O tom, kdo skutečně jste, ale jen o jakémsi popisu vás samotných. O vaší osobnosti. O egu.

 

Není vůbec překvapivé, kolik lidí neví, co to je vědět sám o sobě. Doopravdy neví. Protože jsme příliš navyklí, že nějaký popis sami sebe musíme mít. A k tomu nám mají pomoci všechny ty SEBE…věci. Ovšem ty udělají jen jedinou věc. Odvedou nás od toho, že skutečně víme, kdo jsme. 

Vypadá to tak bezvadně, že? Hledáme radu, co se sebou, a tak ji dostaneme. Ovšem jediné, co se stane je, že dostaneme návod někoho jiného. Máme pocit, že je to skvělý nápad…tohle zkusím také…a ejhle. ONO NIC. Už pokolikáté zpátky v tom kolečku …,,něco je se mnou v nepořádku. Musím to změnit.“ 

jak z toho kolečka ven? Nemusíte dělat nic, co vám radí někdo jiný. Každý z nás ví, kdo opravdu je. Každý! Ne ten popis, který jste si napsali o své osobnosti. 

 

Můžete těm popisům věřit, ale nemusíte. A to je fajn vědět. 

 

V každém z nás je totiž kus něčeho obrovského a to nemá pojmenování. Jen se to objevuje jen v těch chvílích, kdy nejsme zalezlí v těch popisech nás samotných, které máme všichni sami o sobě a ani v těch popisech, které nám předkládají ti ostatní o nás. 

 

To, co nemá pojmenování, je podstata nás samotných. A z téhle podstaty nás samotných vznikají neuvěřitelné věci. To nám dnes a denně říkají všichni ti velikáni, co měli pětky ve škole. Nestarali se o okolí, o to, co je kdo učí, ale všímali si toho něčeho obrovského v nich samotných. A to je v každém z vás. V každém!

Zkuste prostě na chvilku nevěnovat vůbec žádnou pozornost tomu popisu, který o sobě máte. Všemu tomu, co vám právě teď běhá o vás samotných v hlavě. Nejste vaše myšlenky. Nejste to, co si myslíte, že jste. Nenechávejte se tím rušit. Jste mnohem mnohem víc!

 

 

Z písničky MARKA EBENA:

Co bolelo už nebolí
mezi nebem a zemí
létají dopisy
kde si píšeme
co jsme si řekli
a co neřekli

  

 

Z málo známé písničky KARLA GOTTA:

Až v naší lásce skončí třetí díl
nech mi spát o trochu dýl
až v naší lásce skončí třetí díl
a nezbyde mi nic
já už nechci žít

 

bok

Líbání je nejjednodušší způsob, jak posoudit partnera

Polibky letmé, nesmělé i ty vášnivé. Všechny jsou nedílnou součástí vztahu, pomáhají vyjádřit, co cítíme k tomu druhému. Nejde ale jen o romantické gesto, líbání může mít řadu zdravotních i jiných výhod.

První polibek může být jakýmsi potvrzením, že nám protějšek vyhovuje, stejně tak ale katem možného svazku. A to když první pusa není to, co jsme čekali. I taková je jeho síla.

„Líbání lidem jednoduše pomáhá najít toho pravého partnera a zůstat s ním,” vysvětluje Laura Bermanová, profesorka odborné gynekologie a psychiatrie na Feinberg School of Medicine na Northwestern University v Chicagu.

Kromě toho má ale líbání i řadu dalších významných funkcí. Jejich přehled přinesl server Foxnews.

Zábava prospívající imunitnímu systému 

Během pouhých 10 sekund líbání si mohou partneři vyměnit až 80 miliónů bakterií, uvedla nizozemská studie uveřejněná v listopadu minulého roku v odborném časopise Microbiome.

I když to zní dost odpudivě, právě tento fakt může paradoxně lidskému imunitnímu systému pomoci. „Lidský organismus se dostane do přímého kontaktu s celou řadou bakterií, a právě díky tomu dokáže postupně posilovat odolnost právě proti podobným druhům,” uvedla pro server Bermanová.

Studie provedená v roce 2010 dokonce naznačila, že pravidelné líbání partnerů může pomoci v ochraně jejich potomka ještě v děloze před nebezpečnými cytomegaloviry. Ty mohou způsobovat různé vrozené vady, například kojeneckou slepotu.

Evoluční pomůcka 

Líbání, které funguje jako romantické gesto v téměř 90 % všech známých kultur, je z pohledu ženy nejdůležitější hlavně v období ovulace. Tedy v čase, kdy je nejpravděpodobnější, že může otěhotnět.

Z evolučního hlediska to dává podle odborníků jednoznačný smysl. „Líbání je nejjednodušší způsob, jak prostřednictvím chutě, přitažlivosti a vůně posoudit partnera jakožto možného otce svých dětí,” cituje se ve studii.

Hormony štěstí 

Líbání podle mnohých zjištění dělá lidi jednoznačně šťastnější. „Při líbání mozek uvolňuje chemické látky, které zvyšují pocit vzájemného pouta s partnerem,” vysvětlila profesorka.

Zároveň se při něm uvolňují endorfiny - hormony štěstí. Při líbání také dochází ke snižování stresového hormonu kortizolu, cituje studie z roku 2009 provedená na  Lafayettově univerzitě v Pensylvánii.

Může zachránit vztah 

Pravidelné líbání může podle některých zjištění celkově zlepšovat spokojenost ve vztahu, což ho může svým způsobem i zachránit před úpadkem či stereotypem. Jak uvádějí data z průzkumu provedeného v roce 2011 na Kinsey Institute v americkém Bloomingtonu, obě pohlaví, užívající si ve vztahu časté líbání, vykazovala i lepší sexuální spokojenost.

 

Khaled Hosseini  - jeho třetí poslední kniha "A hory odpověděly"

Khaled Hosseini patří k nejoblíbenějším autorům současnosti. Po celém světě se prodalo 38 000 000 výtisků jeho románů  Lovec draků a Tisíce planoucích sluncí .Dlouho očekávaná novinka A hory odpověděly vychází ve 42 jazycích. 

A hory odpověděly je ze všeho nejvíc o lásce. O lásce mezi rodiči a dětmi, o lásce sourozenecké, o lásce, která má mnoho barev a podob.

Na začátku je vypravován příběh starý snad jako hory samy, o otci jenž aby zachránil ostatní děti, musel dát milovaného syna obřímu dévovi.

Ale nejen v mýtech, ale i v opravdovém životě  člověk stojí před nesnesitelnou těžkou volbou a jeho rozhodnutí ovlivňuje další lidi, další generace jako ozvěna se odráží a vrací přes vzdálené roky a kontinenty.

Srdcelomný příběh Abdulláha,  Pari a ostatních postav nás zavede z Kábulu do Paříže, na řecký ostrov i za oceán do Kalifornie.

Krůček po krůčku, pomalu a bolestně, přes půl zeměkoule a několik generací pracně svazuje rozervaná pouta.

Recenze:

The Washington Post

Pokud jde o romány, hned tak mě něco nedojme, ale nad Hosseiniho knihou mi už na stránce 48 kapaly slzy.Je obtížné tak obsáhlé dílo vystihnout v krátké recenzi.  Je tucet dalších věcí o kterých byl chtěl mluvit – o rýmujících se dvojicích postav, situacích ozvěnou odrážejících jedna druhou,  různých náhledech na upřímnost, osamělost, krásu a chudobu, o přeměně emocí v tělesné neduhy. Místo toho dodám jen tohle: Hosseini znovu patří na vrchol  žebříčku bestsellerů

O, the Oprahe Magazine

„Láska podle Hosseiniho, je úžasný můstek, pronikající jazyky, třídami a identitou. Nikdo v tomto napínavém románu  není vůči jejímu účinku imunní.“

ww.khaledhosseini.com

www,khaledhosseinifoundation.org 

 

 

Vanda Hybnerová (krátký úryvek z článku):

Smích je v životě snad nejpodstatnější

Jak přežít zradu a špínu z bulváru? Vanda Hybnerová má recept: tanec a koně. Samozřejmě že to je všechno o hodně složitější, ale o jednom je známá herečka přesvědčená - udělat si v životě průvan a pořádně se toho čerstvého vzduchu nadechnout jí prospělo.

Když jsme spolu před pár lety mluvily, řekla jste s nadsázkou, že zestárnout vedle svého muže považujete za vyhraný boj…

Věřila jsem tomu. Nijak toho nelituji a rozhodně nebudu svou novou zkušeností kohokoliv ovlivňovat nebo odrazovat od víry a naděje, že existuje něco jako „navždy“. Plány jsou kolikrát krásnější než jejich cíle.

Mám tlustého prdícího poníka, který mi dokonale nahradí vše, co přináší partnerský vztah.

Takže smíření?

Jak na to odpovědět… Člověk se sám narodí a sám umře. Mezi tím je doba, kdy se potkáváte, rezonujete a po delší či kratší době rozcházíte. Myslet si, že vaše starosti bude někdo řešit za vás, je bláhové. Když si zvyknu, že to tak není, tak o to víc ocením, když zjistím, že někdo takový aspoň na chvíli je. Ale myslet si, že když s někým jsem, je ten člověk tady jen kvůli mně…

Velký díl citové zodpovědnosti mám ke svým čtyřnohým přátelům. Ti mě opravdu opouštějí, jen když je zvířecí pánbůh povolá. Možná jsou to citová alibi, ale někdy mi lidé okolo mě připadají víc jako zvířata než ta moje opravdická. Mám tlustého prdícího poníka, který mi dokonale nahradí vše, co přináší partnerský vztah. Je vegetarián, nekouří a nechlastá, občas ho vezmu na procházku, ale když mu sundám ohlávku, odchází ode mě svobodný.

Snažím se udělat si v životě veliký průvan. Jediné, co mám určitě v plánu, je cestování. Naše zeměkoule je nádherná. Za poslední rok jsem viděla hodně, ale zdaleka mi to nestačí.

 

Tělo v rovnováze

Při současném „kancelářském“ životním stylu může v našem každodenním životě dominovat stres. Ale s několika tipy a drobnými radami můžete předefinovat své priority a udělat tak pro sebe něco prospěšného.

Dýchejte zhluboka

Pravidelné hluboké dýchání pomáhá toku kyslíku ve vašem těle. Dýcháte-li správně, vaše hruď a břicho by se měli simultánně zdvihat a klesat. Hluboké dýchání vám pomůže lépe myslet. Také se budete cítit uvolněnější a budete mít více energie během dne.

Procvičujte své svaly

Pravidelná aktivita je nezbytná, protože podporuje oběhový systém. Svaly potřebují být tréninkem neustále procvičovány, aby zůstaly silné a pevné. Je jednoduché zařadit rychlou chůzi do vaší každodenní činnosti.

Dopřejte si dostatek spánku

Odpočinek je nezbytný k relaxaci a obnově těla. Nedostatek spánku může vést k zdravotním problémům. Proto se všeobecně doporučuje osm hodin spánku denně.

Buďte pravidelně na čerstvém vzduchu

Je důležité najít si čas na procházku a dýchat čistý, čerstvý vzduch a přijímat kyslík.

Mějte svou váhu pod kontrolou

Je-li vaše tělesná hmotnost vyšší než by měla být, je pravděpodobné, že budete trpět zdravotními problémy. Proto je důležité svou hmotnost kontrolovat.

Žít bez stresu

Flexibilita, vytrvalost a schopnost pracovat pod stresem charakterizují současný životní styl. Nepravidelná strava, dlouhé porady a pracovní dny najdeme kdekoliv každý den. Proto je problémem pečovat o vše a ještě si najít čas pro rodinu, přátele a sama sebe.

Nezapomeňte na relaxaci.

Vymezit si čas na relaxaci je velmi důležité. Poznáte pocit relaxace? Jen pomyšlení na to vás uspokojí, stačí zhluboka a pomalu dýchat. Jóga a cvičení Tai Chi, nebo jen relaxační hudba či koupel jsou vynikajícími způsoby nastartování.

Smích je dobrý pro duši

Vzpomínáte si, kdy jste se naposledy smáli nahlas? Někdy pracujeme tak moc a jsme tak ponoření do každodenní rutiny, že zapomínáme na příjemné věci. Smích uvolňuje endorfiny, které jsou důležité pro náš celkový pocit pohody. Setkejte se s přáteli, užívejte si život a smějte se: najděte si koníčka! To je v současném životě důležité.

Udělejte změny ještě dnes

Udělejte z dnešního dne den, kdy se rozhodnete změnit životní styl k lepšímu.

Má poznámka:  Endorfín tzv. hormon dobré nálady vzniká v mozku hlavně při cvičení. To je také důvodem, proč lidé zabývající se sportem, jsou na něm závislí. Stačí 30 – 40 minutové cvičení nejlépe denně a při rytmické hudbě, poslech temperamentnější hudby je zárukou, že se při cvičení nebude nudit a výsledek s endorfínem je stejný. Hlavní je přemoci lenost a po dlouhém sezení v kanceláři často dlouhé vysedávání  u TV a bezduché sledování jakýchkoliv programů. Jakmile si zvyknete na pohyb, buď na rychlou chůzi nebo na cvičení doma (nemusí to být zrovna fitcenrum),  budete cítit, že pohyb nutně k pohodě potřebujete. Správně se říká, že zvyk je železná košile.

 

 

Džubran Chalil Dzubran

 

 

 

Země je moje vlast

A lidstvo má rodina 


 

 

 

 

Každá žena která miluje, je krásná,   protože láska je nevýslovně krásná.

 

 

Sloka z písně Karla Gotta:

Až skončí naší lásky třetí.díl

Nech mi spát o trochu dýl

Až mi nezbude už nic

Já nechci žít

 

 

 

Článek byl uveřejněn na webu Pavlíny Heřmanovské, ale nebyl uveřejněný jen tam, zřejmě ho jeho autorka jen převzata z jiného zdroje.

Co je pro dlouhý a šťastný vztah nejdůležitější

Kvalitní a fungující sexuální život je pro dobře fungující manželství podstatný. Ale pokud jde o skutečný pilíř, na němž takový vztah stojí, pak je to především komunikace a schopnost manželů povídat si stále a téměř o všem. Alespoň to tvrdí nejnovější průzkum, který zjišťoval, na čem stojí úspěch manželství, která jsou pevná a stabilní i po více než deseti letech soužití.

V průzkumu se vyjádřilo dva tisíce mužů a žen, kteří žijí ve spokojeném a fungujícím manželství deset a více let. Mladým párům přitom radili především jedno: Umět spolu hovořit a především ochotu si spolu povídat.

Dobrý sexuální život v tomto průzkumu vyšel až na osmnáctém místě. „Co je mi jasné po letech práce jako právničky specializující se na rodinné právo, je, že manželství může být velká dřina. Když mluvím s klienty o důvodech, proč manželství krachlo, je to nejčastěji ze stejných důvodů. Neumějí spolu komunikovat a nejsou schopni kompromisu… V tomto průzkumu se ale jasně podařilo odhalit, že komunikace a kompromis jsou nejdůležitějšími klíči ke šťastnému manželství,“ tvrdí Sarah Thompsonová ze společnosti Slater & Gordon.

Dvacet nejdůležitějších tipů pro dlouhý a šťastný vztah:

1. Povídání, ochota, chuť a umění spolu hovořit

2. Kompromis a schopnost rovnocenně ustupovat jeden druhému

3. Schopnost jít stále dál navzdory problémům

4. Práce na manželství

5. Nevzdávat se při prvních potížích

6. Nikdy nejít spát pohádaní

7. Být trpělivý

8. Umět druhému naslouchat

9. Být ve všem upřímný

10. Respektovat a vážit si jeden druhého, projevovat si vzájemnou úctu

11. Být tolerantní

12. Mít realistická očekávání

13. Vůbec nevstupovat do manželství

14. Dělat spoustu věcí společně

15. Komunikovat

16. Být tolerantní vůči chybám druhého

17. Být věrný

18. Mít dobrý sexuální život

19. Být přátelé

20. Poskytnout si dost prostoru

 

 

Tzv. zelené vdovy nemají na růžích ustláno

Mnozí jim závidí pohádkový život, jenže realita bývá často zcela jiná. Zelené vdovy neboli manželky bohatých, úspěšných a pracovně velmi vytížených mužů žijí na perifériích měst v tzv. satelitních městečkách. Sice samy nepracují, jsou hmotně zabezpečené a mají mnoho volného času pro sebe, ale to ještě neznamená, že jim nic nechybí. Jsou to právě ony, které dost často sahají po alkoholu a lécích na zklidnění.
Na první pohled vzbuzují závist všech obyčejných žen. Žijí v luxusních vilách, krásně se oblékají, jezdí v luxusních vozech, pečují o sebe - prostě se uměly dobře provdat. Málokdo si už ale uvědomuje, že jsou téměř neustále samy. Jejich muži jsou natolik pracovně i společensky zaneprázdnění, že se doma objevují pozdě večer, a dokonce i víkendy velmi často tráví s obchodními partnery.
Zprvu takový život vypadá lákavě a ženám se skutečně líbí. Mají na všechno dost času, i samy na sebe, rozvezou děti do škol a školek, často mají k ruce uklízečku, zahradníka apod., takže se ani nestarají o údržbu mnohdy značně rozsáhlého domu a zahrady. Vše se točí jen kolem toho, aby první dojem byl perfektní, všechno působilo nově a navoněně.
„Ve skutečnosti se z takové ženy pomalu stává robot na štěstí a udržovatel luxusu a to se týká i jejího vzhledu,“ vysvětluje psychoterapeutka Jana Tamchynová a dodává: „To, že se mnozí jako Sysifos snaží naleznout štěstí v penězích, je velký omyl nejedné generace. Životní štěstí je otázkou naplnění potřeb nejen hmotných, ale také citových. A jedno druhým zkrátka nezaplníme.“
Rozhodně tedy neplatí přímá úměra růstu peněz a pocitu štěstí. Spojovat štěstí s blahobytem a blahobyt s výší osobních příjmů, tak může působit jako jeden z největších omylů lidstva.
Pokus o sebevraždu
Což potvrzuje i příběh paní Mileny (36), která žila jako zelená vdova více než deset let v jednom satelitním městečku za Prahou. Zprvu si to užívala, ale velmi záhy měla i tak banální přání, aby děti alespoň jednou za čas zažily společné večeře v rodinném duchu, tedy nejen s matkou, ale i s otcem. Dost často ji ale také sžíraly představy manželovy nevěry. Neuměla si jinak vysvětlit, proč její muž tráví tolik času mimo domov a proč je k ní tak citově chladný. Bohužel její okolí jejímu trápení nerozumělo. Všichni k ní přistupovali ve stylu, co ty můžeš mít za trápení, když máš vše, na co si vzpomeneš.
Ne náhodou tak jednoho krásného dne sáhla po alkoholu jako jediném řešení své situace. Jelikož alkohol ji alespoň na chvíli zbavil úzkosti. Bohužel to byl začátek cesty do pekla. Pocit nepochopení, osamocení společně s rostoucí závislostí na alkoholu nakonec vyvrcholil pokusem o sebevraždu. Naštěstí přežila a konečně si uvědomila hlavní důvody svého trápení. Dnes již abstinuje a žije naprosto jinak. Chodí normálně do práce, aby měla pravidelný režim a spojení s realitou. Naštěstí i manžel přehodnotil své hodnoty a začal se daleko více věnovat rodině.
„Příběh Mileny sice dopadl dobře, ale ne vždycky má příběh zelené vdovy šťastný konec," dodává Tamchynová.
Největší problémy zelených vdov
Úděl být krásnou manželkou úspěšného muže je značně stresující. Jedná se o nejisté povolání, které spíš přináší nudu a znechucení než pocity naplnění a sebejistotu. Ženy se cítí nevyužité, nemilované a vlastně stále ochuzené a frustrované.
Manželé nechápou, co může jejich ženám chybět, proto nemají pochopení a už vůbec nejsou ochotni nic měnit. Mají totiž vše, svůj servis, zázemí a práci, která je naplňuje a v níž se seberealizují. Sdílení a vzájemnost s partnerkou jim v jejich přeplněném pracovním dni nechybí tolik, jako jejich manželkám.
Ženy se dostanou do stereotypu, který se jim začne přejídat. První přichází citové ochlazení vztahu s manželem, který nemá na ně ani na děti čas. Zlatá kreditní karta jim jednoduše nenaplní citově prázdnou náruč. „S finanční nezávislostí a možností volně nakládat s penězi je to jako s ohněm. Je to dobrý sluha, ale zlý pán,“ uvádí Pavla Hávová, tisková mluvčí ČSOB, a dodává: „Svých peněz si váží zejména ti, kteří k jejich získání vynaložili velké úsilí. Ti také mnohem odpovědněji uvažují, jak s nimi naloží.“
Podle psychoterapeutky Jany Tamchynové se tyto ženy seberealizují pouze jako šperk na životě svých mužů a zároveň jejich neviditelné zázemí. Navíc začínají mít otupené vnímání vůči obyčejnému životu, ve kterém se každý musí snažit uspět. Ztratí pojem o tom, jak žije většina lidí, kteří sice občas strádají, ale mají často naplněnější vztahy a mohou se více seberealizovat.
K tomu ještě přidáme fakt, že jsou tyto ženy neustále v ohrožení nevěry, jelikož dobře situovaní muži jsou stále centrem pozornosti mladších žen. Nelze se divit, že se cítí bezmocně a bývají hysterické a agresivní, nebo naopak upadají do depresivních stavů a své psychické strádání řeší antidepresivy či alkoholem. Nic jiného jim totiž v jejich strachu z případné ztráty muže a úzkosti ze samoty nepomáhá.
„Atraktivita a materiální jistoty totiž nikdy nemohou naplnit duši člověka, dovést ho k pocitům plně prožívaného života,“ uzavírá téma  psychoterapeutka.
Čtyři zlatá pravidla pro šťastné zelené vdovy:
Nenechte se připravit o své zaměstnání a případně hledejte seberealizaci jinde (práce v charitě apod.).
Již od počátku vztahu vědomě budujte svoji pozici a nikdy nepřijměte pouze roli „šperku na kravatě“.
Neztraťte kontakt s manželem a iniciujte jeho podíl na společném prožívání času a výchovy dětí (zapojte ho do rodinných rituálů).
Neustále rozvíjejte váš partnerský vztah zejména pomocí společných aktivit a zájmů.

 

                                                      
 

Jiří Vavroň, Právo

Lidé nad padesát často čekají na důchod před úřady práce

Stále více lidí starších padesáti let čeká nejen v Česku, ale i v dalších zemích Evropy před úřady práce na důchod. Řada z nich, pokud přišli o zaměstnání, novou práci sežene jen těžko a předčasný důchod se tak stává jedinou obranou před nezaměstnaností

V České republice z půl miliónu lidí bez práce bere podporu v nezaměstnanosti kolem 120 tisíc, ostatní jsou dlouhodobě nezaměstnaní, žijí ze sociálních dávek. Prakticky polovina lidí nad padesát let nemá práci,“ řekl Právu ekonom Jaroslav Ungerman.

Severská inspirace

Přitom řada firem současně marně shání kvalifikovanou pracovní sílu. Vlivem celkového stárnutí evropské populace bude za pár let představovat generace 50+ třetinu obyvatel.

Pokud většina této části populace nebude pracovat, důchodové a sociální systémy se ocitnou v problémech, upozorňují ekonomičtí analytici.

Prodloužení věku odchodu do penze a současně maximální zaměstnanost jsou podmínkou, aby se ve většině zemí EU penzijní systémy nedostaly do kolapsu, udržel se sociální stát a utlumil tlak na sociální systém.

Starší lidé, kteří nepracují, i když by měli a mohli, totiž zvyšují tlak na výplatu sociálních dávek, zvyšují výdaje sociální a zdravotní péče.

Severské země, jako jsou zejména Norsko a Švédsko, jsou ale příkladem, jak by měl vypadat trh práce pro osoby ve věku nad padesát let. Právě ony totiž patří tradičně mezi ty, kde se daří udržovat vysokou zaměstnanost.

Nejprve se propouštějí starší

V Česku se při poklesu zakázek ve firmách nejčastěji propouštějí právě lidé 50+ a zejména ženy. V Norsku je to naopak. Nejdříve se propouštějí ti, kteří mají ve firmě odpracován nejmenší počet let. Není to dáno předpisem, ale určitou společenskou dobrovolnou dohodou.

V Česku není ojedinělý názor, že pracovníci po padesátce již nejsou flexibilní, jsou nepřizpůsobiví novým technologiím, nejsou schopni podat odpovídající výkon, příliš preferují rodinu, jsou nemocní atd. Personalisté v norských firmách jsou ale jiného názoru. Je to výsledek dlouhodobé a dobrovolné spolupráce státu, jeho orgánů s personalisty, managementem a podnikovou sférou.

Spolupráci ale logicky předcházela reforma celoživotního vzdělávání, rekvalifikací atd.

Lidé v Norsku většinou odcházejí do penze po dosažení 65 let. Podnikatelé jsou při zaměstnávání lidí 62+ daňově zvýhodněni. Svoji roli hraje však především to, že firmy o své starší spolupracovníky pečují, mají dobrovolně připravené plány aktivního stárnutí.

 

Lidé ve vyšším věku nejsou kráceni nejen v kariérním postupu, ale ani na platech, mají tedy zájem ve firmě zůstat co nejdéle. Programy aktivního stárnutí zahrnují podporu udržení dobré zdravotní kondice, boj proti syndromu vyhoření, celoživotní vzdělávání a rozvoj kariéry. Firmy starším pracovníkům poskytují i delší dovolenou či kratší pracovní dobu. Výměnou od nich dostanou odpovídající výkon, loajalitu, využití zkušeností a nasazení pro firmu v dobách, kdy se nedaří.

Odklad odchodu do penze ve Finsku je podpořen zvýšením důchodu. Flexibilní důchodový systém zavádějící hranici v rozmezí 63–68 let přináší s sebou pobídky pro prodloužení setrvání starších osob v zaměstnání. Ve Finsku funguje program pro starší pracovníky zaměřený na vzdělávání pro lidi ve věku 45 až 64 let.

Komplexní služby

Nejde však jen o podmínky v práci. Aby starší generace byla aktivní, schopná zaměstnání musí v zemi, jak dokazuje právě příklad severských zemí, fungovat dobrý zdravotní systém, včetně preventivních programů a ochrany zdraví na pracovišti.

Patří sem i dostupné bezpečné bydlení, možnost snadného dojíždění do zaměstnání, cenově dostupné služby. Význam má samozřejmě i celková společenská atmosféra, která je ke starším lidem vstřícná, což zase zpětně posiluje jejich sebevědomí a aktivní zájem se stále vzdělávat. Poměrně široká je i nabídka uplatnění pro lidi se sníženou pracovní kapacitou, flexibilní pracovní doba, práce na dálku atd.

 

 

Pavla Heřmanovská, www.pavlahermanovska.cz  - krácené

6 tipů, jak rozvinout svoji pozitivní osobnost

1/ Pozitivní samomluva

Denně každému člověku přichází na mysl asi 55 tisíc myšlenek a většina z nich je negativní. Pokud neřídíte záměrně pozitivně svoji samomluvu, váš vnitřní hlásek vás přemůže. Budete nešťastní, budete mít strach, obavy, budete naštvaní…
Zvykněte si
během dne používat pozitivní afirmace, třeba jako:
„ Miluji a jsem milován/a.“
„ Zvládnu to.“
„ Všechno je v pořádku.“
„ Daří se mi ve všem, do čeho se pustím.“

2/ Pozitivní vizualizace a pocity

Jedna z vašich nejmocnějších schopností je vidět své sny a cíle ve své mysli, jako už dokončené a navodit si pocity, které vám jejich dosažení přináší.
Zvykněte si
ve své mysli promítat obrázky svého ideálního života a u toho si navoďte pocity, které vám přináší. Dělejte to znovu a znovu.
Vaše mysl vám stejně promítá různé scénky, a většinou negativní. Zvykněte si je přetvářet na pozitivní podle sebe.
Co máte ve své mysli, projeví se i navenek.
A zároveň vaše pocity, které máte, vám přitahují více situací, které vám podobné pocity přináší.

3/ Pozitivní lidé

Vaše prostředí a lidé, se kterými trávíte nejvíce času, vás ovlivňují víc, než cokoliv jiného. Dobrá zpráva je, že vy sami si můžete vybrat, kým se obklopíte. Rozhodněte se spojovat se s lidmi, kteří v životě vítězí, kteří jsou pozitivní, šťastní, optimističtí a pohybují se v životě dopředu.
Negativním lidem se vyhýbejte. Jsou hlavním zdrojem lidské nešťastnosti. Máte to ve svých rukou – stresující a problémové lidi ze svého života vylučte.

4/ Pozitivní mentální strava

Tak jako vaše tělo je v pohodě na základě toho, jak moc jí vyváženě a zdravě, tak i vaše mysl je zdravá podle toho, zda přijímá více mentálních vitamínů než mentálních bonbónů.

Čtěte knihy, časopisy, články, které vás pozitivně motivují, inspirují a vzdělávají. Krmte svou mysl informacemi, které vás povzbudí a které vám přinesou štěstí a sebevědomí.

Poslouchejte pozitivní CD ve vašem autě, poslouchejte konstruktivní mp3 ve vašem přehrávači. Svou mysl krmte pozitivními zprávami, které vám pomáhají myslet a jednat lépe a přináší vám jistotu a posílí vaše schopnosti.

Dívejte se na pozitivní a vzdělávací DVD, TV programy, online kurzy a videa, které zvýší vaše znalosti a pomůžou vám cítit se dobře a vnímat život pozitivně.

5/ Pozitivní zvyky pro zdraví

Starejte se výborně o své tělo, své tělesné zdraví a pocity. Jezte zdravé jídlo, vyvážené a výživné, a budete mít ihned více pozitivních myšlenek a pocitů. Klidně podpořte své zdraví přírodními doplňky stravy.

Pravidelně zařaďte do svých dní pohyb, alespoň 120 minut pohybu každý týden, chůze, běh, jízda na kole, plavání, cvičení v tělocvičně.Budete se cítit šťastnější a mít méně stresu únavy, než lidé kteří tráví volný čas na gauči nebo u počítače.

Spěte alespoň 7-8 hodin denně a naučte se odpočívat i během dne. Najděte si svoji rovnováhu, nedostatek spánku a odpočinku způsobuje negativní myšlení a pocity.

 

6/ Pozitivní očekávání

Očekávejte v životě to nejlepší. Očekávejte úspěch, očekávejte, že potkáte v životě ty správné lidi a že vytvoříte život svých snů. Očekávejte to nejlepší.

 

Vaše očekávání jsou proroctvím, které se vám v životě vyplní. Máte je pod kontrolou. Žádný prorok neurčuje váš osud, jsou to pouze vaše očekávání.

Když očekáváte, že se vám stanou samé dobré věci, budete jen zřídka zklamaní.

„ Přijde chvíle, kdy musíte přestat čekat na toho člověka, kterým se chcete stát, a musíte jim začít být.“ – Bruce Springsteen

Vtipné nápisy na hrnečkách:

Šílenstvím netrpím, užívám si ho

Když mě přepadne pracovní zápal, sednu si tiše do kouta a čekám až mě to přejde

 

 

 

 

 

 

pst, Novinky

Fobie mohou být jen vzpomínky zděděné po předcích

Nový výzkum naznačuje, že dokonce i vzpomínky mohou být předány na další generace prostřednictvím genetických spínačů, které obsahuje zárodečná DNA. Tento mechanismus může být i zdrojem lidských fobií.

Vědci podle serveru Telegraph dlouho předpokládali, že vzpomínky a naučené zkušenosti, získávané během života, musí být předány prostřednictvím výuky dalších generací nebo prostřednictvím osobní zkušenosti. Výzkumný tým na lékařské fakultě Emory University v Atlantě prokázal, že myši jsou schopné předat naučené informace i zkušenosti se stresujícím zážitkem - v tomto případě vůni třešňového květu - na další generaci.

Fobie, kterými lidé v různé míře trpí, se tak zdají méně iracionální, protože může jít o součást zděděného obranného mechanismu. Například strach z pavouků může být výsledkem několika děsivých střetnutí rodových předků s pavoukovcem.

„Naše výsledky nám umožňují posoudit, jaký vliv mají zkušenosti rodičů před početím potomka na strukturu a funkci nervového systému následných generací,“ uvedl doktor Brian Dias z oddělení psychiatrie na Emory University.

Potomci myší měli strach z vůně třešní

Ve studii, která byla zveřejněna v časopise Nature Neuroscience, výzkumníci učili myši bát se vůně třešňového květu pomocí elektrických šoků. Potomci těchto myší se hrozili vůně třešňového květu ve srovnání s neutrálním zápachem, přestože žádné šoky nedostávali. Následující generace reagovala podobně.

Výzkumníci zjistili, že mozky myší naučených strachu z vůní třešní vykazují strukturální změny v oblastech, které souvisejí s detekcí pachů. To naznačuje, že zkušenosti se nějak přenášejí - kódují - z mozku do genomu.

Vědci nyní doufají, že tomuto přenášení informací přijdou na kloub a provedou pozorování i u lidí. Aby byla situace ještě komplikovanější, jiné výzkumy ukazují, že u laboratorních zvířat určité programování DNA probíhá i po narození potomků - prostřednictvím mateřského mléka.

 

 

Autor: Pavla Heřmanovská  

www.pavlahermanovska.cz

Potřebujete uznání ostatních

Co zastavuje lidi v tom, aby uspěl

Jste závislí na uznání nebo pochvale od ostatních lidí? Víte o tom, že si tím omezujete svoji vlastní svobodu?

Závislost se dá vybudovat na mnoha věcech-můžete být závislí na kofeinu, na alkoholu, na nikotinu, na online připojení nebo také na pochvale.

Závislost na chvále řídí váš život a odsunuje vás do oblasti nesvobody a pěstuje ve vás méněcennost.

Když musíte stále někomu dokazovat, že jste k něčemu, vytváříte si tím méněcennost.  Když se ostatním něco na vás nelíbí, těžce to nesete.

Už od narození se to s námi táhne. Jsme v prostředí, které nás vede k tomu, abychom udělali radost ostatním – rodičům, učitelům nebo jiným dospělým.

Je-li to i váš případ, uvědomili jste si někdy, jak vás ti, kdo vás chválí, ovládají?

Ovládají váš život.

Pozor!

Chválí vás, když vás potřebují k něčemu určitému získat nebo přimět.

Vy to uděláte, abyste získali pochvalu.

Chtějí po vás stále víc. A přestanou vás chválit. To ve vás vyvolá pocit viny. A protože jste na pochvale závislí, uděláte cokoliv, abyste získali jejich pochvalu.

Stalo se Vám to někdy?

Mě ano.

Jaké jsou lekce?

Pouta nebo svoboda? Je to vaše volba!

Buď budete mít pouta, která si dobrovolně nasazujete, bude žít ve vlastním vězení méněcenný život.

A nebo se rozhodnete osvobodit. Svobodu získáte načerpáním svého sebevědomí

Nikdy k nikomu nevzhlížejte

nikomu? Ano, k nikomu.

Berte si z každého člověka to nejlepší, jeho postřehy, jeho moudra, jeho zkušenosti nebo se inspirujte jeho charakterovými vlastnostmi, ale nedělejte si z něj modlu.

Věřte sami sobě!

Vy jste konečnou autoritou ve svém životě. Obracejte se do sebe, tam jsou vaše odpovědi, jak máte co udělat.

Potom se postupně zbavíte lákadla zvaného pochvala-cukru a nezastraší vás výtky-bič. Cukr a bič ničí vaše sebevědomí.

Vy máte moc nad svým životem!

Odpoutejte se od druhých lidí – naučte se uspokojovat své vlastní potřeby, co cítíte vy, jak to chcete vy.

Jaký bude výsledek? Budete si sebe vážit, budete se uznávat a získáte uznání i dalších lidí.

Rozhodněte se pro:

Konec závislosti

Konec manipulace

Konec přizpůsobování

Konec srovnávání

Je to vaše volba.

Žijte podle svých představ, jak chcete vy a ne někdo jiný! Je to váš život!

Pokud přece jen toužíte po uznání – mám pro vás tip, jak ho získat!

Přestaňte po něm toužit!

Buďte sami sebou, nevyžadujte souhlas a uznání za každou cenu.

Myslete na sebe a hlavně samostatně!

Kupodivu si největší uznání získávají lidé, kteří jsou sami sebou a jiní než většina.

Věřte svému vnitřnímu hlasu, hlasu svého srdce a své intuici

Tam se ukrývá vaše svoboda, vaše sebevědomí.

Má poznánka: Tento článek je obzvlášť výborný.

 

 

Svět nemůžeš změnit, ale můžeš změnit sebe.

 

Autor: Pavla Heřmanovská  

www.pavlahermanovska.cz  

Jak prožít šťastné manželství

Svatbou to nekončí, tak jak to z dětství známe z pohádek, kde to svatbou končívá, ale ve skutečném životě to teprve začíná.

Manželství je velkou příležitostí pro váš osobní rozvoj, pro zkoušku vašich silných stránek a vaší osobní síly. Pokud tuhle příležitost seberozvoje  využijete, váš život se dostane do nové dimenze naplnění a radosti. Na fungujícím a naplněném manželství můžete postavit svůj velký úspěch.

Říká se, že za každým úspěšným mužem stojí žena…platí to i naopak…za každou úspěšnou ženou stojí muž. Pokud za sebou druhého stálého  partnera nemáme, jsme vždy o něco slabší.

Mnoho lidí má pocit, že v životě nedosáhli žádného úspěchu, ale mají-li fungující a radostné manželství, je to ten největší úspěch. Na něm můžou další úspěch postavit kdykoliv, ale naopak je to těžší.

Možná máte otázku: A jak jde úspěchu v manželství dosáhnout? Odpověď je jednoduchá: Stejně jako každého jiného úspěchu!

Skutečnost je taková, že v České republice skončí každé druhé manželství rozvodem…ale nemusí to tak být. Stačí si uvědomit a osvojit pár základních věcí.

Pojďme se podívat, co má manželství společného s úspěchem:

Rozhodnutí  a závazek

Manželství je o lásce. Skutečná láska je rozhodnutí a závazek. A už jsme u osobního rozvoje…většina lidí nerada dělá rozhodnutí  a neví, co znamená dát něčemu závazek…neumí dát závazek a potom se diví, že nemají úspěšné manželství…utíkají do jiného vztahu, ale jak mohou mít úspěšný vztah s někým jiným, když neumí dát závazek?

Jde o to nevzdávat  to a nepřestat milovat.

Buď se rozhodneme milovat nebo nemilovat. Když se rozhodnete milovat, pak je manželství snadné.

Víra

Manželství , které může trvat celý život, je podporováno vírou , že bude trvat celý život. Nemluvte o rozvodu – tuhle možnost ze svého slovníku vynechte a objeví-li se problém, hledejte řešení. Věřte tomu, že váš vztah existuje z nějakého důvodu, ten důvod najděte a věřte, že společně s partnerem prožijete úžasný život.

Pozitivní myšlení

Vaše láska v manželství musí být bezpodmínečná. Jde o to nevzdávat  to a nepřestat milovat. Nezáleží na tom, zda váš partner něco neudělal, zpackal , nedokázal…Vždy si připomínejte jeho klady. Hledejte v partnerovi to dobré.

Základem je nekritizovat, nic neočekávat a nesnažit se partnera zařadit do nějaké společenské škatulky nebo se ho snažit někam natlačit… Dovolte partnerovi být tím, kdo je  a přesto ho milujte. Navzájem se podporujte  a  obohacujte.

Zvyšujte si navzájem sebeúctu  a dávejte si takto energii.

Zaměřte se na dávání lásky a dostanete ji i více od partnera zpět.

Umění vycházet s lidmi

Obecně lidé touží po pochvale a po lásce. Stejně tak váš partner. Kritiky a odmítání si všichni užijeme ve vnějším světě více než dost – doma by měl být přístav klidu, míru a lásky.

Rozdávejte pro to partnerovi lásku, víru, ocenění…čím víc budete dávat, tím víc dostanete. Dejte mu pocit, že vždy stojíte při něm a že jste vždy na blízku.

O vaši lásku musí být možné se opřít.

Nebezpečí pro manželství je stereotyp a rutina. S kým jste pořád a často, k tomu je snadné chovat se nezdvořile. Vždy se ptejte sami sebe: Jednali byste takto s cizím člověkem? Když už se někdy něco přihodí, je důležité se omluvit.

Váš partner je jediný člověk na světě, se kterým byste měli jednat pěkně, s láskou a lidskou důstojností. A děkovat za to, že je vám na blízku.

Týmová spolupráce

Manželství je o spolupráci. V manželství můžete vytvořit silný tým – zázemí pro vaše šťastné děti a pro váš úspěch  a naplnění v životě. Vy jako jedinečný a dokonalý člověk můžete se svým jedinečným a dokonalým partnerem vytvořit větší celek s větším potenciálem.

Takže manželství není boj kdo z koho ani soutěž typu: Ty jsi byl celý den pryč, tak já budu dva dny…

Manželství potřebuje svobodu. Mnoho lidí si myslí, že v manželství mohou zkoušet vlastnit jeden druhého…nejste ničí majetek a váš partner taky není váš majetek. Dovolte partnerovi být tím, kdo je  a přesto ho milujte. Navzájem se podporujte  a  obohacujte.

Úspěšné manželství je výsledek

Neberte manželství jako samozřejmost. Naopak  – pečujte o ně jako o velkou vzácnost

Papír z radnice vám úspěšné manželství nezaručují a nevyčaruje.

Pečujte o manželství každý den. Komunikujte a buďte spolu – vypněte TV. Nestarejte se pouze o vydělávání peněz , ale i o manželství a společný čas.

Je to velký životní úkol - šťastné a pevné manželství je výsledek – vyžaduje práci a čas – tak jako každý úspěch.

 

PAPEŽ FRANTIŠEK

I nevěřící se mohou dostat do nebe

Papež František pokračuje ve snaze o dialog církve a nevěřících. Pro italský deník La Republica nyní zopakoval část svého květnového kázání, v němž hlásal, že boží milost nemá limity.

(Vatikán je chtěl zamést pod koberec.)

 

Autorka:  Pavla Heřmanovská

www.pavlahermanovska.cz  

Tajemství velké a trvalé lásky

Láska – vztah k druhému člověku, je nedílnou součástí našich životů. Všimla jsem si, že je to časté téma lidí kolem mě. Někdo je čerstvě zamilovaný a vznáší se díky tomu v oblacích. Někdo už je v partnerském vztahu delší dobu a stěžuje si na každodenní problémy s partnerem a stereotyp. Někdo se po extázi zamilovanosti rozchází nebo rozvádí. To vše je láska. Ale jak to udělat, aby i po letech vaše láska byla silná a váš vztah byl pro vás oba oporou? Jak ve vztahu k druhému člověku prožít celý život a projít všemi problémy, změnami a všedními dny, kterými je život naplněn? A k tomu si užívat velkou lásku? Jde to vůbec?

Odpověď zní ano! Jde to. Ale musíte pro to něco udělat! Nic není v životě zadarmo, ani trvalá velká láska. Váš vztah s milovanou osobou je dar. Neberte ho lehkovážně a hlavně ne jako samozřejmost. Děkujte za to, že máte vedle sebe člověka, který s vámi sdílí vaše dny, dobré i horší. Někdy vás partner samozřejmě může naštvat nebo i vy jeho, ale vždy si vzpomeňte, že jste spolu z nějakého důvodu. Nic na světě není jen tak. Vy zde nejste jen tak. Máte nějaký životní úkol a stejně tak je to s vaším vztahem či manželstvím. Pokud se na to budete dívat takto, zaručuji vám, že to vaši lásku posílí. Já s manželem máme skvělou dceru a je skvělá, protože my dva se o to snažíme. To je náš úkol. Vychovat úžasného člověka, který si bude užívat život a bude obohacovat další lidi. Je to naše pokračování. Máme z ní radost a naši lásku to rozvíjí. Jaký úkol má váš vztah?

Když jsem sledovala a poslouchala příběhy lidí, kteří jsou spolu už mnoho let a láska jim vzkvétá, zjistila jsem, že mají mnoho společného. Na základě tohoto mého sledování mám pro vás několik doporučení, aby i vy jste mohli prožívat velkou lásku po celý život. Zde jsou:

Věnujte svému partnerovi čas

Někde jsem četla, že když není čas, není láska. S tím rozhodně souhlasím. Pokud budete brát váš vztah jako prioritu, vždy si najdete dostatek času, aby jste mohli být s milovanou osobou. A takto máte zaručeno, že se z vašeho vztahu nestane stereotyp a zvyk. Pokud bude vaší prioritou práce nebo nějaký váš jiný zájem, poté můžete zjistit, že váš vztah uvadá. Na krátkou procházku nebo návštěvu kavárny každý týden si najdou čas i zaneprázdnění lidé, pokud však chtějí.

Mluvit, mluvit, mluvit!

Když jste spolu, komunikujte! Mluvte! Nic v sobě neduste, nevytvářejte si žádné domněnky, mluvte o tom, co je pro vás aktuální. Nemá význam mluvit o tom, co vás těší nebo co vás trápí jen s kamarádkou nebo s přáteli u piva. Váš vztah ožije vzájemným sdílením vašich pohledů na život. Nebuďte však sebestřední! Nechte mluvit také partnera! Když je váš partner sklíčený, nechte ho říct, co ho trápí. Naslouchejte mu! Dejte mu najevo, že chápete, jak se cítí.

Láska neznamená mít vždy pravdu. Když budete společně mluvit a nebudete se moct shodnout, nechte to chvíli být. Nesnažte se za každou cenu dokazovat vaši pravdu. To by mohlo vaši lásku udusit. Vždy si položte otázku: „Chci mít pravdu nebo být s partnerem šťastný?“

Odpoutanost a nepodmíněnost

Tajemstvím hodnotného vztahu je odpoutanost. Znamená to, že dovolíte partnerovi, aby byl sám sebou. Dáváte svému partnerovi prostor a svobodu, aby byl tím, kým chce být a neočekáváte, že bude dělat to, co vy byste si představovali. To je pravá láska. Nemůžete nikoho vlastnit a ani nikoho kontrolovat. Skutečná láska neklade žádné podmínky, neočekává a přijímá partnera takového, jaký je.

Musíte dávat, ne jen brát

Každý den se snažte pro svého partnera něco udělat, každý den se snažte váš vztah zlepšit. Láska totiž neznamená brát, ale dávat. Někdy se vám může zdát, že byste chtěli se svým partnerem lepší vztah. Spousta lidí dělá chybu, že partnera zahrnou výčitkami. Mám pro vás lepší možnost. Dejte do vztahu to, čeho byste chtěli, aby v něm bylo víc. Dávejte pozornost, ocenění, povzbuzení, polibek nebo dárek. Bude vám to také dáno!

Mějte na paměti, že city přicházejí a odcházejí. Nikdo vám nemůže slíbit, stejně jako to nemůžete slíbit vy jemu, že vás bude milovat napořád. Aktivně přispívejte k udržování vaší lásky při životě. A to nejen po sexuální stránce. Důležité je probouzet srdce a starat se o duševní podobu vaší lásky! Jen tak vaše láska bude trvalá.

 

ČTK, Metro

Čtyři z deseti Čechů trpí stresem v práci

Zaměstnance v Česku stresují nejen vztahy na pracovišti, ale i nejistota v práci.

Je to také nepřiměřené pracovní zatížení a nedostatečné ohodnocení práce. Vyplývá to z červnového výzkumu GfK.

Alespoň jednou týdně zažívají stres více než tři čtvrtiny Čechů.

Výše postavení trpí především jednorázovým tlakem. Mezi řadovými zaměstnanci je počet stresovaných osob menší, v jejich případě jde ale více o stres permanentní.

Z dalších faktorů způsobujících stres, průzkum zmiňuje nejistotu zaměstnání, propouštění,  reorganizaci, nedostatečnou komunikaci v rámci firmy a nedostatečně vymezené úkoly a povinnosti.

Online průzkumu společnosti GfK se v ČR zúčastnilo 800 lidí.

Z průzkumu také vyplynulo, jak se stresem bojovat.

 

Češi se snaží zmírnit pracovní napětí pomocí pozitivního myšlení, přestávkami v práci, fyzickým pohybem, pitím kávy nebo energetických nápojů.

 

 

Pavla Heřmanovská

www.pavlahermanovska.cz

Jak být navždy bohatý? Nastartujte myšlení prosperity…

Jak se dostat natrvalo ke štěstí?

Jste šťastní? A co je vlastně štěstí … muška jenom zlatá ? Je prchavé nebo ho můžete čerpat kdykoliv kolik potřebujete?

Většině z nás je přece od dětství jasné, že když budeme mít úspěch, peníze, krásný vztah, zdraví, pak budeme šťastní. Ale co když je to jinak?

Stále se za něčím ženeme. Společnost, rodina, média, reklamy nás pořád jako by někam tlačí a štelují. Chceme stále víc a víc, dostáváme se tím do zamotaného kruhu, který nás vysává a štěstí je v nedohlednu … Potřebujeme víc?

Ano, potřebujeme. Více dobrých myšlenek, pocitů a vibrací. Potřebujeme víc lásky, porozumění, času na sebe a vděčnosti za to, co už máme.

V dnešní době není snadné najít někoho, kdo vám potvrdí, že je šťastný. Rozšířené a moderní je být neustále ve stresu, naštvaný, nespokojený, rozmrzelý, bez energie, stěžovat si, litovat se, rozšiřovat pesimismus a negativitu, nemoci a strach, honit se za něčím v budoucnosti…

 

Kolik znáte lidí, kteří jsou doopravdy šťastní? Já naštěstí pár ano

Štěstí v sobě máme každý ukryto, dostali jsme ho od přírody do vínku. Stačí se vrátit sami k sobě a zastavit tu věčnou honičku za něčím, co stejně nemá trvalou a přidanou hodnotu. K tomu přidáte odkládání štěstí na jindy a podmiňování ho tím, že budete šťastní až budete mít víc peněz, až děti odejdou z domu, až budete v důchodu…

Zaujaly mě tyto statistiky:

Jen necelých 30% lidí tvrdí, že jsou opravdu šťastní.

25% Američanů a 27% Evropanů tvrdí, že jsou v depresi.

Jedna z pěti žen užívá antidepresiva.

Každým rokem začne brát antidepresiva 6 milionů mužů.

Světová zdravotnická organizace předpovídá, že do roku 2020 bude deprese 2.nejčastější nemocí po onemocnění srdce.

Máme více věcí a výdobytků moderní doby než v minulosti, techniku, technologie, ale  také jsme za celé dějiny lidstva nejméně šťastní. Zdá se, že čím více věcí a možností, tím hůř se lidé cítí.

A co dělám pro své štěstí?

Užívám si přítomný okamžik

Jsem vděčná za vše, co mám

Mám radost z maličkostí

Užívám si dobrodružství nejistoty

Směji se

Ve všem, co se děje hledám poučení a dar

Odpouštím

Pomáhám ostatním

Nehodnotím a nekritizuji

Hledám v každém to dobré

Měním, co měnit můžu a přijímám, co měnit nemůžu

Nestěžuji si

Realizuji své poslání každý den

Negativním myšlenkám děkuji a posílám je pryč

Hýbu se

Chodím do přírody

Štěstí je výsledek.

Ačkoliv se s ním narodíme, postupně je z nás vymazáváno a proto se k němu musíme vracet každý den. Je potřeba vyvinout úsilí, sebedisciplínu … nic není zadarmo. Ale jde to! Dá to práci a někdy je to dřina. Štěstí je o soustředění se na to dobré, co nás obklopuje. Někdo nadává na špinavé okno a někdo si užívá krásný výhled do okolí: Kdo je šťastný?

I vy můžete být šťastní!

Zasloužíte si štěstí a plody, které přináší. Můžete se naučit být šťastní.  Odhoďte naučené nesmysly o štěstí a spokojeném životě.

Můj komentář přiložený k článku:

Líbí se mi velmi body, uvedené v článku, které mají vést ke štěstí. Moje definice štěstí je prostší, vnímám ji jako spokojenost spojenou spolu  s plným zdravím. O zdraví se ovšem musíme intenzivně starat , není to něco daného. Na druhé straně se domnívám, že nikdy život není JEN jednobarevný a patří k němu i smutek nebo zklamání. Hlavně aby dlouhodoběji nepřevládaly nad pocitem spokojenosti.  Jsem přesvědčena spolu s autory 3 videí o štěstí , že ke štěstí a potažmo k spokojenosti nevede samo bohatství, i když samozřejmě k spokojenému životu potřebujeme prostředky k slušnému životu.  Je opravdu otázkou, proč Češi ve srovnání s ostatními národy jsou  ti méně  šťastní. Mnohdy nás překvapí, že lidé náležející k určitému národu, který je řazen k těm chudším, mnohdy uvádí, že jsou šťastní. Domnívám se, že je to právě v dobrých vztazích v rodině a vzájemné soudružnosti, což nám v Česku nějak moc nevychází, už podle vysokého procenta rozvodovosti. To  sebou přináší mnoho bolesti a finančních starostí a hlavně pro děti ztrátu bezpečí klidného domova.

 

 

 

Famous

Vědci přišli na to, proč láska bolí

Je to hormon oxytocin, jemuž vděčíme za obrovskou vlnu zamilovanosti a silný pocit lásky. Ale je to také on, který může za stejně intenzivní negativní emoce. Podle amerických neurologů totiž tento hormon do paměti vrývá silně negativní pocity ze společenského faux pas, zdrcujícího zklamání z lásky či silné úzkosti.

Oxytocin je hormonem lásky a sociálních vztahů. V člověku vyvolává silný pocit připoutání k matce, dítěti či partnerovi. Jenže čím intenzivněji vyvolává tuto pozitivní emoci, tím více mohou zintenzívnit také bolest, úzkost a strach.

Oxytocin hraje důležitou roli v centrech mozku, v nichž se tvoří pocit připoutání k druhým a společenské vazby. Působí na ně pozitivně, a proto se mu říká hormon lásky. Ovšem podle nových výzkumů může být klidně nazýván také hormonem silné bolesti a úzkosti.

 

U lásky může oxytocin způsobit člověku nejen prožitek emocionální výše, ale také emocionálního propadu.

„Náš výzkum dokazuje, že jednou funkcí hormonu je posilovat sociální paměť v jedné určité oblasti mozku, a když člověk zažívá něco bolestného nebo hrozivého, oxytocin aktivuje tuto část mozku a vzpomínku na tuto událost zintenzívní,“ tvrdí vědci z North western University v Chicagu.

Takže stejný hormon, který člověku přináší radost a potěšení z lásky, stojí také za bolestivým zostuzením ze společenského faux pas. A vzpomínka na tuto událost zůstane v mozku velmi intenzivní hodně dlouho. Oxytocin také zvyšuje náchylnost ke strachu a úzkostem ve stresujících situacích.

„Takže se zdá, že u lásky může oxytocin způsobit člověku nejen prožitek emocionální výše, ale také emocionálního propadu, ale když je po velké zamilovanosti, zřejmě skončí také období nervozity, staženého žaludku, smutku a zlomeného srdce,“ tvrdí autoři studie.

 

Z rozšiřovaného letáčku

CVIČENÍ FALUNG GONG

PRAVDIVOST, SOUCIT, SNÁŠENLIVOST

Falung Gong (také nazývaný Falun Dafa) je pokročilá metoda zušlechťování těla a mysli zakořeněná v prastaré tradici. V roce 1992 byla v Číně zveřejněna panem Li Hongzhim a dnes se jí věnují desítky milionů lidí ve více než 90 zemích světa.

Skládá se z pěti meditačních cvičení a učení, které zdůrazňuje zlepšování vlastního charakteru podle hodnot pravdivost, soucitu a snášenlivosti. Falan Gong lze zařadit mezi tzv. qigongy (čchi-kungy)

Cvičení jsou pomalá a snadno naučitelná, přinášejí energii a svěžest, lze je snadno zařadit do každodenního života.

Praktikují je lidé každého věku, kulturního a společenského postavení. Falun Gong získal za svůj přínos a léčebné účinky ve světě mnohá ocenění a jeho zakladatel pan Li Hongzhi  byl čtyřikrát nominován na Nobelovu cenu míru.

Metoda Falun Gong je popsána v úvodní knize Falun Gong (ISBN 80-86226-62-X Vodnář)

Všechny učební materiály (knihy, hudba a video) jsou zdarma ke stažení na stránkách www.falungdafa.org

(Má poznámka: Tato stránka je v angličtině a je tam uvedeno cvičení Tai Chi. Sama jsem na toto cvičení delší čas chodila a působilo velmi příznivě jak na fyzicky tak i psychicky.)

Cvičení Falung Gong se díky svému blahodárnému účinku na zdraví rychle rozšířil po celé Číně a získal podporu a nejrůznější vládní vyznamenání. Když však podle vládních statistik počet lidí věnujících se Falun Gongu dosáhl 70 milionů a tím o 15 miionů převýšil počet komunistů, bývalý čínský prezident Tiang  Ce-min nařídil Falung Gong vyhladit.

Poznámka: pokračování v rubrice „Informace 3“.

 

Pavla Heřmanovská   

www.pavlahermanovska.cz 

 

Odpuštěním k osobní svobodě

Umíte odpouštět?

Možná to znáte – když někomu neodpustíte, obviňujete ho, svalujete na něj vinu. V hlavě se vám honí myšlenky jako např. On mě podvedl, zradil, urazil, ublížil A z toho  máte žaludeční vředy, migrény a poruchy spánku…

A  ten člověk, který vám ublížil, je v pohodě, žije si dál svůj život, klidně spí a jen vy jste z toho zlomení.

„ Neodpustit někomu je jako vypít jed a očekávat, že zemře ten druhý.“ – přísloví

Odpuštění je brána k vaší osobní svobodě.

Odpusťte svým rodičům

Ideální rodiče měl málokdo,. Rodiče každého z nás dělali, co mohli, v rámci svým nejlepších schopností a možností. Když odpustíte svým rodičům, spadne z vás obrovský balvan a máte prostor jít si svobodně  svou cestou. Jste dospělí, proto převezměte zodpovědnost za svůj život a rodiče nechte být.

„Každým dnem, kdy odmítáte odpustit své matce, si jen život komplikujete.“ – Andrew Matthews

Odpusťte sami sobě

Je možné, že jste udělali spoustu chyb a nesmyslů. Ale tehdy jste žili tak, jak jste to nejlépe uměli. Žádný člověk není dokonalý, ani vy, proto na sebe netlačte a přijměte své nedostatky  a odpusťte si. Vezměte si ponaučení ze svých chyb a zlepšujte se. Přestaňte se vinit z proher. Nikde není napsané, že má se má váš život odvíjet zcela bez přešlapů.

Odpusťte těm, kdo vám ublížili

Někdy se děje něco, co hodně ubližuje. Jsou situace, které přinášejí bolest. Svět není dokonalý a lidi taky ne.

Odpuštění v tomto případě není schválení chování, které vám uškodilo, ale osvobození sebe sama.

Odpustit umí jen silní lidé.

Odpuštěním nemažete fakt, že to, co vám někdo udělal, bylo pro vás nepřijatelné. Dáváte tím najevo, co nehodláte tolerovat a je důležité připojit kroky, aby se to už neopakovalo.

Proč je dobré odpouštět?

§           Kdo vám ublížil si nezaslouží žít ve vaší mysli a měnit vás ve zlostné a zatrpklé bytosti. Záští ubližujete sami sobě, ne tomu, kdo vám ublížil. Když vám někdo ublížil, bylo to nedospělé chování a to vás přece nemůže ovlivňovat.

§           Vaše zášť vám bere energii a ovládá vás. Pokud  neodpustíte, šíříte zášť a zlobu dál a ty se vám dle vesmírných zákonů někde vrátí.  Proto se vyplatí šířit lásku a odpuštění, které si potom zase přitahujete více. Pamatujte, že ve Vesmíru vždy platí – co zaseješ, to sklidíš. Princip viny a obviňování není přirozenou součástí  Vesmíru, to zavedli lidé a nikterak přínosně tento princip nefunguje.

§           Odpuštění zvyšuje vaši sebeúctu, snižuje úzkosti a deprese. Odpuštěním osvobozujete sami sebe! Prokazujete si respekt a úctu a potvrzujete svoji hodnotu. Odhoďte stavy bolesti a hněvu a otevřete se budoucnosti, která je plná lásky, vděčnosti a radosti. Dívejte se vpřed a netýrejte se minulostí.

Jak osvobodit sami sebe?

1/ Vytvořte si odpouštěcí rituály:

§           Napište dopis Vesmíru. Sepište své pocity a požádejte o pomoc při osvobození a hledání míru. Pak ho spalte a poděkujte a vnímejte, jak to odchází.

§           Vezměte si kámen nebo jiný předmět, a prociťte, že do něj vkládáte pocity z událostí, které vás tíží a pak je vhoďte do řeky nebo do rybníka nebo ze skály…Pustíte tak vše ze své mysli a zahodíte minulost, odhodíte stavy bolesti a hněvu.

2/ Dalším účinným způsobem, jak aktivovat odpuštění ve vašem životě, je pravidelná relaxace na pozitivní programování mysli. Pravidelná relaxace Jak si odpustit a mít se rád Vám pomůže zbavit se pocitu viny, odstranit negativní pocity, které v sobě nosíte.

“ Hněv vás dělá menšími, zatímco  odpuštění  vám pomáhá přerůst to, čím jste byli.“ – Cherie Carter- Scottová

Má poznámka

Tento článek o odpuštění se mi velmi líbí. Když člověk neodpustí, hlavně tím sám velmi trpí. Naučit se odpouštět je velmi důležité. Je třeba pochopit, že chybuje každý z nás,  proto i naši blízcí chybují. Neměli bychom je za to trestat, vrátí se nám to  jako bumerang a tak se ocitneme se v začarovaném kruhu.

Pokud však někteří lidé v našem okolí se neumí vůbec slušně chovat a svým chováním nám vysloveně jen ubližují, lepší je přestat se s nimi stýkat. Nikdo svou povahu nezmění a je to zbytečné plýtvání energie.

Naopak přátelům, s kterým se cítíme dobře, těm je potřeba odpouštět chyby, kterých se mimoděk dopustili.

 

 

 

Jiří Vavroň, Právo

Nejčastější řešení konfliktů? V Česku facka

Facka je nejčastějším způsobem, kterým Češi řeší své spory či se snaží někomu ublížit, někoho potrestat či ponížit, dokázat mu svoji nadvládu. Muži fackují ženy, ženy muže. Fackují se ale i politici mezi sebou.

Podle sociologické sondy sdružení Rosa, která se zabývá domácím násilím, facka patří dlouhodobě k nejčastější formě vzájemného útoku v domácnostech. Facky například loni dostávaly opakovaně ženy v 58 procentech případů fyzického napadení.

„Během pěti let trvajícího sledování byly facky skutečně nejčastější formou napadení,“ potvrdila Právu jedna z autorek studie, socioložka Martina Hronová.

Tradiční forma neverbální komunikace

„Facka je v Česku tradiční forma neverbální komunikace. Je to způsob řešení konfliktu, projevem zoufalství a neschopnosti řešit konflikt jinak, znakem agrese. Je také projevem neschopnosti či nechuti problém či konflikt verbalizovat, pojmenovat,“ říká psycholožka Kateřina Irmanovová.

Facky jsou nejčastějším způsobem napadení i mezi politiky. Historicky první politickou facku měl údajně dostat vůdce husitů Prokop Holý od spolubojovníka.

Facku použil bývalý místopředseda vlády Miroslav Macek vůči poslanci Davidu Rathovi, fackovali se i soc. dem politici Jozef Wagner a Václav Grulich, aféra zvaná podsedická facka vstoupila do historie.

Facka se přitom již třicet let nepovažuje v Evropě za výchovné či legitimizované gesto, ale za projev hulvátství a primitivismu.

Roste brutalita dospívajících dívek

„Varujícím trendem posledních let je ale i nárůst bití pěstmi a kopání, bití v těhotenství, ale i vyhrožování či použití zbraně,“ upozorňuje Hronová. Fackou to začíná, bitím končí, doplňuje Irmanovová.

Facku proto považují psychologové za vstupní bránu k dalšímu násilí. Když si žena či muž nechá líbit fackování, je možné bez „rizika“ přistoupit ze strany agresívního partnera k tvrdšímu nátlaku.

Alarmující je, že na facku jakou součást partnerské komunikace si zvykají a za poměrně běžnou ji považují teenageři. Každá desátá studentka a každý dvacátý student zažil podle studie Rosy v prvních vztazích už fackování od partnera či partnerky.

Teenageři však tyto projevy jako násilí nevnímají a berou facku jako určitou normu chování. Roste i brutalita jednání dospívajících dívek. „Ženám ale v pozdější době, tedy když mají rodinu a děti, tento typ jednání vadí,“ říká socioterapeutka Zdena Prokopová.

Vliv na to, že si mladí lidé nechávají líbit fyzické útoky a facky, má výchova, to, co mladí lidé viděli doma, co tvořilo součást soužití jejich rodičů, shodují se psychologové.

„Na 72 procent mužů, kteří se už v dospělém věku dopouštějí násilí vůči partnerkám, pochází z disfukčních rodin, kde docházelo k napadání. Stejně tak pochází z rodin, kde se nějaká forma napadání a násilí vyskytla, 20 procent obětí, které jej alespoň ze začátku snášejí, aniž by podnikly radikální kroky jej zastavit či z takového svazku odejít,“ cituje ze studie Rosy socioterapeutka Marie Macháčková.

I za mnoha případy šikany ve třídě stojí domácí násilí v rodině žáka. Děti, které jsou svědky násilí doma, považují násilí za běžný způsob komunikace a efektivní prostředek k dosažení svého cíle.

Pozor, je trestná!

„Facka přitom může být i přestupkem či trestným činem,“ říká advokátka Soňa Sedláčková.

„Záleží na razanci, souvislostech a následku. Přestupkem se může stát, pokud někdo chce například někoho potupit, zesměšnit. Závažným trestným činem je ve chvíli, kdy například násilný rodič udeří plnou silou malé dítě či partnerku a způsobí jim vážnou újmu na zdraví,“ uvedla Sedláčková.

Trestným činem může být i tehdy, pokud se třeba stane prostředkem k dosažení konkrétního cíle, jako jsou loupež, vydírání, znásilnění, kuplířství či násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci.

 


 

TOPlist