Nový

Když žijete naplno, učíte se, říká spisovatel Paulo Coelho

Aktivní lidé stárnou výrazně pomaleji

  

Stárnutí se na vzhledu nemusí vůbec podepsat, pokud je člověk neustále aktivní a dobře se stravuje. To, jak stárneme, je z velké části tedy jen a jen na nás. Čím aktivnější jedinci jsou, tím vypadají mladší.

Vědci sice na jednu stranu upozorňují na fakt, že mnoho tělesných i buněčných procesů se věkem zhoršuje, zároveň ale potvrzují, že správným životním stylem lze tento stav zpomalit.

Pokud staří lidé rezignují a místo pohybu budou posedávat a jíst nezdravě, pak budou   stárnout o to rychleji, a to nejen po fyzické stránce, ale i té duševní.

 

„Náš výzkum ukázal, že pokud jsme lékařům podstrčili výsledky testů aktivních  sedmdesátníků, aniž je viděli, nikdy se netrefili do jejich věku. Vždy si mysleli, že se jedná o výrazně mladší jedince. A to v některých případech až o desítky let,” řekl doktor Stephen Harridge z King’s College London.

Pokud si tedy chcete užít stáří v plné síle a v dobré mysli, pak se maximálně hýbejte,  choďte na procházky, studujte, vzdělávejte se a myslete pozitivně. Život budete mít z velké části takový, jaký si ho sami uděláte.

 

 

Jak hodit minulost za hlavu

Zuzana Musálková, Právo

Přistihnete se často při přemítání o něčem, co už se stalo a nejde to „odestát“? Probouzíte se v noci a v hlavě se vám rozjede kolotoč nechtěných vzpomínek? Někdy je téměř nemožné odpoutat se od minulosti a zapomenout. I když dobře víme, že čas vrátit nelze. A že bohužel mnohdy ani nezhojí všechny rány, jak se traduje. To musíme udělat my sami.

Těžko najdete člověka, který by ve svém životě neprožil bolestivou událost způsobenou ztrátou, ponížením, neměl děsivý zážitek nebo se nedostal do situace, při které se absolutně ztrapnil.

„Běžné příčiny minulých událostí, které je obtížné nechat jít, zahrnují intimní vztahy, neúspěchy, chyby i činy, kterých litujeme, a také zneklidňující události,“ vyjmenovává konzultantka a psychoterapeuta Jayne Leonardová.

A drtivá většina z nás potřebuje čas, aby se s tím srovnala. Nicméně v některých případech čas ubíhá a ubíhá, ale emoce obklopující událost zůstávají stále stejně silné, zpravidla stejně silně negativní. Co s tím?

Jako kolovrátek

Do období, kdy bychom si něco moc přáli a potřebovali vypudit z mysli, udělat za tím tečku, se podle psycholožky Anety Langrové někdy dostala většina z nás.

„Tyto bolestivé situace s námi obvykle řeší kamarádi či blízká rodina a bývají opravdu dobrými rádci. Zvláště ze začátku se sami často ptají a zajímají se, jak nám je. Můžeme s nimi mluvit o pocitech, myšlenkách a ventilovat vše, co je potřeba,“ říká psycholožka.

Ovšem často se také stává, že uteče pár měsíců a naše rozhovory se pořád ještě točí kolem toho jednoho. Jako kolovrátek.

„My jsme se ještě neposunuli. Minulost nás nepustila. Naše mysl se zasekla na životní těžkosti, kterou jsme nepřekonali. Ale naše okolí už může být unavené – kamarády ani rodinu už nebaví poslouchat stále stejný příběh, který nemá žádné řešení, a tak přijde fráze: Už to, prosím tě, pusť z hlavy!“

Ale vymanit se ze smyčky přemítání není snadné. „Nemůžete se zastavit, i kdybyste chtěli,“ upozorňuje Tania J. Petersonová, profesionální poradkyně v oblasti duševního zdraví. „Je to neustálý kruh velkých obav a neutuchajících nepříjemných myšlenek.“

Asi není nutno dodávat, že setrvávání v takových stavech negativně ovlivňuje psychiku a z dlouhodobého hlediska i fyzické zdraví.

Bušení na zavřené dveře

Proč vlastně děláme věc, která nikam nevede ani nám neprospívá? V těchto bolestných smyčkách nás může držet vztek, pýcha, snaha „vyhrát“ rozchod, případně napravit si pocit vlastní hodnoty. A možná nepřišlo zadostiučinění. Podle psychologa Tymothyho Legga někteří lidé doufají, že časem získají lepší vhled a to jim pomůže, aby událost pochopili.

„Je to typické u lidí s určitými charakterovými rysy, jako jsou perfekcionismus, neurotismus a také silné zaměření na vztahy.“ Pokud hodnotu mezilidských vztahů nezdravě přeceňujeme, máme větší tendence v nich setrvat. A odpoutat se je pak téměř nemožné.

„Uvízli jsme v momentu, který je pro nás příliš těžký. Stojíme před zavřenými dveřmi, které zkrátka nejdou otevřít. Myslíme, že pokud je otevřeme, vše se vyřeší. Získáme odpovědi, vyřešíme nedorozumění, odžijeme si, co jsme si odžít nestihli – zkrátka že za těmito dveřmi je přesně to, co potřebujeme. A tak před nimi stojíme, bušíme, zkoušíme různé klíče znova dokola, ale nic nefunguje,“ popisuje takové chování psycholožka Aneta Langrová.

Podle článku uveřejněného v odborném časopise Americké psychologické asociace Monitor on Psychology lidé, kteří často přemítají nebo mají tendence pořád přemýšlet nad tou samou věcí, za sebou mají trauma či traumata.

Domnívají se, že pochopení minulých událostí jim pomůže lépe se připravit na budoucnost, která stejně jako jejich minulost může hodně bolet. Jenže takové přemítání mívá opačný účinek a v důsledku může ztěžovat schopnost vyřešit současné problémy.

Potřeba neopouštět minulost někdy také provází závažnější duševní stavy, jako jsou deprese, obsesivně kompulzivní porucha, úzkost nebo posttraumatická stresová porucha. V tom případě je nejlepší řešení najít vhodného psychoterapeuta, který nám zodpovědně pomůže prozkoumat jejich příčiny.

Co můžeme udělat?

Obvykle si ale z takových situací můžeme pomoci sami. První krok je celkem snadný – přiznejte si, že se trápíte, přestože byste už dávno neměli. Například je vám stále zle, i když by vám měl být váš bývalý dva roky po rozchodu dávno volný (případně po výpovědi máte už dávno novou práci, nové kamarády atd.). Rozhodně nejste jediní, kdo se tak cítí.

Psychoterapeutka Jayne Leonardová radí, co bychom měli dělat dál:

• Vědomě se rozhodněte opustit minulost. Můžete si myslet, že je to zcela jasné sdělení, ale není. Vědomě znamená, že upřímně rozumíte tomu, co se vám stalo, a chápete, jak vás událost ovlivnila. Rozhodnete se nebýt uvězněni ve svých emocích. Prostě jste zvážili svoje možnosti.
• Staňte se zcela zodpovědnými sami za sebe. Je to pouze na vás, jestli přistoupíte k činům, díky kterým se posunete kupředu. Je dobré zeptat se sám sebe: Na čem nebo na kom stále lpím a proč? Jak se z lpění na minulosti cítím? Je mi opravdu lépe, když lpím na minulosti nebo přemítám o tom, co mohlo být? Být vůči sobě upřímný se vyplatí z dlouhodobého hlediska. Bolest, ublížení a vztek se zmírní a vyčistíte si cestu k lepšímu a realističtějšímu pohledu na to, co už stejně nemůžete změnit.
• Přijměte minulost takovou, jaká byla. Nesnažte se z ní udělat příběh, ve kterém jste hrdina, který nakonec vyhrál. Někdo, kdo si nenechal ublížit nebo neudělal nic špatně. To, co se stalo, přineslo nějakým způsobem ztrátu a zklamání, ale dá se pracovat na tom, abyste se už tolik netrápili.
• Naplánujte si nejbližší budoucnost. Ujasněte si, co je pro vás nejpodstatnější právě tady a teď. A také pro to, abyste se posunuli dopředu. Nemusíte mít ani tušení, jak vaše budoucnost vypadá, ale i malé krůčky a malé každodenní činy budou nechávat minulost víc a víc za vámi. Co chcete odteď dělat jinak? Není třeba na čase změnit žebříček priorit? Najít něco nového, za čím půjdete a na co se tak trochu můžete upnout?
• Podívejte se na sebe v pozitivním světle. Co jsou vaše silné stránky? Jaké máte pozitivní vlastnosti? Jaké jsou vaše vlohy, talenty? Co by vám mohlo přinést dobrou změnu do života?
• Odpusťte sobě i ostatním. Minulost můžeme opustit, pokud ji akceptujeme. Ať už to, že jsme v něčem selhali, nebo že nám někdo ublížil. Pravda také je, že ne vždy od ostatních dostaneme satisfakci v podobě omluvy a přiznání viny. V tom případě je odpustit a zapomenout těžké. Ale možná by to stálo za to.
• Ponaučte se ze svých chyb. Stejně jako z čehokoliv jiného, co nás v životě potká. Pořád se máme co učit o životě i o sobě. Je až ironické, že události, které nás nejvíce ovlivnily, jsou ty, jež nakonec dopadly špatně. Jistě je velice těžké vyrovnat se s pocity vzteku, ublížení, zklamání a smutku. Ale životní lekce nám z dlouhodobého hlediska pomohou, abychom v budoucnosti dělali lepší rozhodnutí.

 

První pomoc, pokud se smiřujeme s rozchodem

„Nechat jít vztah, jejž stvořili dva lidé, kteří spolu byli hluboce spjati, je velice těžké,“ říká konzultantka a terapeutka Jayne Leonardová. A radí, na co se zaměřit:

• Přerušte kontakt. Dočasně či permanentně omezte, nejlépe ale úplně ukončete všechny vazby na bývalého partnera.
• Vyhýbejte se všemu, co by vám ho mohlo připomínat. Zbavte se věcí. Je to bolestné, ale očisťující. Své bývalé si skryjte i na sociálních sítích, přestaňte je sledovat, vyhoďte si je z přátel.
• Nastavte si hranice a dodržujte je.
• Pečujte o sebe, jste důležití. Tak budete mít víc síly na nový vztah.
• Hledejte světlé stránky rozchodu. Může se to zdát zvláštní, ale starší výzkum naznačuje, že pokud si uchováme vzpomínky na pozitivní aspekty rozchodu, minimalizujeme tím pocit ztráty. Už se nemusíte ze solidarity dívat večer na fotbal? Nikdo vás nenutí hodiny bloumat po obchodech? Jakékoli pozitivum je přece dobré.

 

 

Co prozradí krevní skupina o vaší budoucnosti? Ovlivňuje víc, než si možná myslíte

Někteří lidé věří, že naši povahu ovlivňuje daleko víc než jen horoskop. Například v Japonsku se      domnívají, že za charakterem, temperamentem a osobností člověka stojí i jeho krevní skupina.       Ta podle Japonců ovlivňuje veškeré vztahy, práci, lásku i osobní úspěchy jedince. Tento názor jistě stojí    za důkladné zamyšlení. Už jste se někdy ptala při prvním setkání druhého namísto jeho zájmů či znamení zvěrokruhu na to, jaká je krevní skupina? Jestli ne, tak od teď možná začnete.

Tereza Brožová   21. 4. 2022   Zdroj: vestirna.com

„Ten je horkokrevný,“ nebo „doslova se mu vařila krev v žilách“, to jsou věty, které nejen u nás slýcháme často. A podle    jedné z teorií o tom, co ovlivňuje lidskou povahu, to má své opodstatnění. Věříte, že vaše krevní skupina může ovlivňovat    vaši povahu i budoucnost? Podívejte se, co o vás říká ta vaše.

Skupina A

Krevní skupina A má u nás nejčastější. Má ji až 42 % české populace. Lidé s touto krevní skupinou se řadí mezi pečlivé,    někdy až přehnané puntičkáře. Bývají velice citliví a mají dobrý smysl pro soucit a empatii. Někdy mohou být dokonce přehnaně úzkostliví. Jsou to týmoví hráči, kteří nenechají nikoho ve štychu. Tito jedinci nesnáší nečekané události,  překvapením jim proto radost neuděláte. Více se hodí na metodickou práci s předem určeným postupem, protože kreativitou zrovna neoplývají. Nejsou moc dobrými šéfy ani vůdci, proto se příliš neuplatní na vedoucích pozicích. Lidé s krevní skupinou   A bývají dobří právní zástupci, knihovníci, spisovatelé nebo účetní.

Skupina 0

Krevní skupina nula má v naší populaci druhé nejčastější zastoupení. Lidí s touto krevní skupinou je v naší republice        přibližně 38 %. Jedinci s nulkou mají zvědavou a dobromyslnou povahu. Dokáží být velkorysí, ale také velice tvrdohlaví.   Možná právě proto bývají dobrými byznysmeny a nemívají problémy s vyděláváním peněz, o to těžší je však pro ně získat pravé přátele. Nepostrádají totiž soutěživost. Vedoucí funkce jim svědčí. Mohou z nich být dobří vyjednávatelé, obchodníci, nebo také politici či psychoterapeuti.

Skupina B

Lidí s krevní skupinou B je v České republice o něco méně, přibližně 13 %. Jedinci s béčkem jsou veselí, extrovertní a    zábavní, ale také egoističtí, individualističtí a sobečtí. Rádi se předvádí, musí být vždy středem pozornosti a nechybí jim kreativita. Nebojí se upřímnosti a často věci říkají, tak jak jsou a své názory dávají jasně najevo. Konflikty druhými proto  nejsou u této krevní skupiny výjimkou. Mohou být úspěšní žurnalisté, policisté, detektivové, umělci anebo psychiatři.

Skupina AB

Krevní skupina AB je u nás nejméně častou krevní skupinou, má ji asi jen 7 % populace. Často jde o umělecky zaměřené, trochu tajuplné jedince. Často se chovají záhadně a nevyzpytatelně, proto jen málokdo ví, co od nich doopravdy očekávat. Často do této krevní skupiny patří lidé, kteří se zabývají ezoterikou, věštci a mágové. Lidé s krevní skupinou AB se totiž   rádi zabývají předpověďmi budoucnosti. Hodí se však také na pozice umělců, výtvarníků, právníků nebo úředníků,  jednatelů, tiskových mluvčích nebo policejních vyjednavačů.

 

MPSV

 02.06.2021 12:00:00, aktualizováno 23:03:40

Průzkum: Lidé chtějí spravedlivé důchody. Jen 22 % lidí považuje nynější důchody za spravedlivé.

Jen 22 % lidí považuje nynější důchody za spravedlivé. Drtivá většina volá po  změně. Vyplývá to z průzkumu agentury MEDIAN, který se uskutečnil ve 2. polovině  května. Většina respondentů podporuje základní důchod, tzv. výchovné nebo možnost dřívějšího odchodu do penze pro náročné profese bez krácení důchodu. 

Naopak nesouhlasí se zvyšováním důchodového věku. Průzkum tak ukazuje, že  návrh změn důchodového systému, předložené MPSV, mají výraznou podporu veřejnosti.  

Lidé, kteří se do průzkumu zapojili, vítají jak tři obecné hlavní principy reformy:  spravedlnost, udržitelnost a srozumitelnost, tak i klíčové konkrétní změny, s nimiž důchodová reforma přichází. 

Spravedlnost 

Za spravedlivé považují lidé nynější důchody jen ve 22 % případů. Mezi nimi je silná  podpora takzvaného nultého pilíře. Ten by měl zaručovat nejnižší možnou výši důchodu.  „Nultým pilířem chceme garantovat, aby každý, kdo splní povinnou délku pojištění  a dosáhne důchodového věku, měl jistotu, že bude pobírat minimálně 10tisíc korun, “říká ministryně Jana Maláčová (ČSSD). Minimální důchod považuje za  správný 89 % respondentů. Podle 96 % lidí by přitom penze měla být tak vysoká, aby  zajistila důstojné prožití stáří, a podle 90 % dotázaných je nedůstojné, aby důchodci museli žádat o další sociální dávky, jako je například příspěvek na bydlení. Jen 62 % lidí přitom  souhlasí s tím, aby lidé s vyššími příjmy v aktivní části pracovního života měli vyšší starobní důchod než lidé s nižšími příjmy.  

Odměnu za výchovu dětí považuje za správnou 85 % dotázaných, a zároveň podle  86 % lidí je nespravedlivé, že ženy, které se staraly o děti, mají nižší penze než muži.  „Tuto nerovnováhu chceme změnit. Každý, kdo vychovával dítě by měl dostat navíc  500 korun měsíčně,“ dodává ministryně. 

Poměrně jasný je také postoj k věku odchodu do důchodu. Celkem 86 % lidí nesouhlasí  s tím, aby se věk odchodu do důchodu prodlužoval nad současných 65 let. Možnost jít  dříve do důchodu pro ty, kteří pracují v náročných profesích, podporuje 90 % lidí.  Se zkrácením pojištěné doby pro přiznání penze z dnešních 35 na 25 let pak souhlasí  81 % respondentů.

Srozumitelnost 

Z průzkumu jasně vyplývá, že lidé chtějí už v průběhu aktivního pracovního života mít  jasno, kdy půjdou do penze (97 % – odpověď ano a spíše ano) a jakou mohou očekávat  výši důchodu (95 %). Po zjednodušení důchodového systému volá zhruba 81 % respondentů, přičemž současný systém je srozumitelný pouze pro 36 % z nich. „Naše návrhy celý systém zpřehlední. Každý si bude moct snadno zjistit, kdy půjde  do penze a s jakou výší důchodu může počítat,“ zdůrazňuje ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová

 

ový ok - dvojitým kliknutím zde, zahájíte úpravu bloku...

Životní styl 3...

LASKAVOST JE TA  NEJLEPŠÍ DROGA – Josef Formánek

NEJLEPŠÍ VLASTNOST JE SLUŠNOST   Arnošt Lustig

7 rad, jak být šťastná.

Vzpomeňte si, kdy jste se naposledy cítila šťastná. Jaký byl důvod? Pravděpodobně jste nevyhrála deset milionů, ani vás    Brad Pitt nepožádal o ruku. Pocit štěstí vzniká i kvůli mnohem menším věcem. Myslete na to a štěstí se vás už nepustí.

Když se na moment zastavíme a uvědomíme si, že právě teď jsme vlastně opravdově šťastní, většinou to mívá vcelku prostý důvod, jako je pochvala v práci, výlet s rodinou, setkání s kamarádkou nebo třeba to, že, pravidelně cvičíte a shodila jste dvě kila.

Jestli jste tenhle pocit už dlouho nezažila, podívejte se na naše rady, které vám napoví, jak jít svému štěstí naproti. Podle světových psychologů je nejdůležitější využít celý svůj potenciál, nenechat své tělo ani mozek zahálet a takzvaně "nezakrnět". Zkrátka a dobře, pokud stále rozkvétáte, budete pořád šťastná.

1) Urovnejte si vztahy

Pokud jste se s někým nepohodla, často na to myslíte a trápíte se tím. Udělejte maximum, abyste problém vyřešila. Může se stát, že dotyčný o to možná nebude mít zájem, ale vás aspoň uklidní pocit, že míč je teď na druhé straně hřiště, a nemusíte tak přemýšlet nad tím, jak to zpracovat.

2) Najděte si v životě nový cíl

Nemusí jít o žádnou obří změnu, nemusíte hledat nový smysl života, jen si prostě najděte nějakou novou činnost, do které vložíte svoji nevyužitou energii. Štve vás vaše práce? Začněte poctivě hledat novou. Neumíte jazyky? Přihlaste se na kurz preferovaného jazyka.

3) Odpočívejte aktivně

Čím méně volného času budete mít, tím méně času budete trávit přemýšlením nad problémy. Tím nechceme říct, že byste  měli od rána do večera pouze dřít. Odpočinek je důležitý, ale neměl by být prázdný. Vyplňte svůj volný čas smysluplnými        (i když nenáročnými činnostmi). Můžete luštit křížovky nebo začněte se zajímat třeba o historii nebo co vás zajímá.

4) Udělejte dobrý skutek

Občas někomu s něčím pomozte. Stačí maličkost, v žádném případě nedělejte za druhé jejich složité pracovní úkoly, to by    vás brzy mohli začít využívat. Ale klidně poraďte, dejte jim kontakt na odborníka, který jim pomůže. Začnete-li druhým pomáhat, oplatí vám stejnou mincí. A pokud ne, aspoň poznáte, kdo je opravdový přítel a kdo ne.

5) Skládejte komplimenty

Stejně to funguje i s komplimenty. Naučte se druhé chválit. Pochvalte kamarádce šaty, kolegyni řekněte, že je šikovná, číšníkovi v restauraci poděkujte, že odvádí skvěle svoji práci (tedy pokud ji vážně dělá dobře). Zvednete tím druhým náladu, která je, jak známo, nakažlivá. Navíc i oni pak začnou chválit vás.

6) Naučte se přijímat porážku

Nikdo není dokonalý a lidé, kteří to o sobě vědí a netají se tím, jsou sympatičtější a ve společnosti oblíbenější. Pokud se vám tedy něco nepovede, přiznejte to (nejen svému okolí, ale hlavně sama sobě), otevřeně o tom mluvte, ale aby to nevypadalo,  že se litujete. Zkrátka považujte občasný neúspěch za stejně běžný jako úspěch.

7) Poznejte sama sebe

Zamyslete se nad tím, jaké máte vlastnosti a jak na které podněty reagujete. Někdy příliš přehnaně, jindy možná zase příliš mírně. Zavzpomínejte na konkrétní situace a analyzujte způsob, kterým jste řešila - ať už úspěšně nebo ne. Pak zjistíte, že  vaší předností je například smysl pro humor, ale naopak někdy možná zbytečně vybuchnete. Pamatujte na to a používejte svoje vlastnosti v těch správných situacích. Když je nebudete "nadužívat", už se vám nikdy nestane, že byste některých    svých kroků litovala.

 

 

 

 

.  
 

 Úvodní slovo k mé  knize:
 

Zdravá strava a zdravý životní styl mají přímý vliv na zdraví.  Zdraví je určitě to nejcennější co v životě máme. S ním prožíváme život plnohodnotněji.

Ze zdravé stravy se získávají cenné biologické látky, které ochraňují před mnoha nemocemi.

V knize doporučované praktiky jsou jednoduché.

Výsledkem dlouholeté nezdravé stravy a bez prospěšného pohybu se onemocní cukrovkou, jsou postižené klouby, je zvýšený cholesterol a krevní tlak. Následně se užívají trvale chemické léky, které mají vždy   negativní vedlejší účinky, čím více léků tím více kontraindikací.

V poslední třetině knihy jsou recepty na jídla z arabské kuchyně.Používá se v ní mnoho druhů zelenin              a a  luštěnin a připravují se různými způsoby. U všech druhů jídel je uvedena jejich nutriční hodnota.              T tato jídla jsou nejen velmi zdravá, ale hlavně i velmi chutná a nahradí se jí převážně masová kalorická     ččeská strava. Cena je 150 Kč.  Je možné koupit jen recepty z arabské kuchyně,  mnohé z nich jsou    i se snímky jídel za 100 Kč.

Pokud  budete chtít poslat e-knihu nebo jen recepty,  je možné ji poslat jen ve Word nebo PDF kontaktujte mě na e-mail:  malvaj@email.cz

 

 

KRÁSNÁ ŽENA MUSÍ CVIČIT A ZDRAVĚ JÍST. IDEÁL KRÁSY NEHLEDEJTE V ČASOPISECH

 

Vyučuji soukromně arabštinu za příznivou cenu. Mám dlouholetou praxi. Absolvovala jsem 2 roky spisovné arabštiny pro cizince. K potvrzení dostupná vysvědčení.  Mám mnoho učebních materiálů.

3 roky jsem tlumočila z arabštiny do češtiny a naopak.

Arabštinu v dnešní době lze svyučovat jen přes Skype. V případě zájmu mě kontaktujte na výše uvedený e-mail.

 

 

 

Petr Konečný napsal knihu SEKTA. Prošel si spolu se svou rodinou jejím peklem. Kvůli hledání smyslu života prodal byt, nechal své výborné zaměstnání a odešel k sektě. Popsal podrobně jaké skutečné otroctví v ní prožívali, jak se návrat do života zdál neuskutečnitelný.

Zaujaly mi daleko více myšlenky, které v knize popsal později, když se nejdříve po naprostém ustrnutí se  těžce a velmi pomalu vrátil do běžného života.

Úryvky z knihy, které mě zaujaly.

V roce 1998 jsem konečně nalezl to, co jsem tak dlouho hledal.

Sebe !

Prošli jsme se ženou mlýnici Božích zákonů, v níž jsme přišli o vše, abychom poznali, že jsme tím získali Vše – milost poznání!

Že každý z nás má své vlastní cesty, které jsou pro něho ty nejlepší. Že si za své cesty a jejich následky může každý sám, čili že je to všechno přísně spravedlivé.

Poznat sám sebe, je tím nejvyšším cílem, který si může člověk na Zemi stanovit dáno velikostí našeho srdce, naší lásky.

Přesvědčení je lékem na rakovinu lidské duše.

Celé lidstvo je jedinou velkou sektou, která se jako celek oddělila od daru přírody.

Z jakékoliv činnosti pak může člověk učinit duchovní činnost.

Zastavme se na chvíli! Všimli jste si, až na výjimky, je nás současný svět mužskou záležitostí? Že objevy, vynálezy umění a filosofie, náboženství a další tvůrčí činnosti jsou přinášeny muži?  A že také války, násilí, ničení a různé jiné destruktivní činnosti jsou opět mužskou záležitostí?

Že tento svět je neženský?

Proč?

Spolupráce ducha a rozumu v člověku je obrazem „spolupráce“ muže a ženy na Zemi!

Náš svět je obrazem a odrazem selhání lidského ženství. Muži stále uplatňovali stále častěji a silněji svůj rozum až ovládli vše. I ženinu citlivost, její duchovnost, její přirozenost.

Muži se rádi uchopili vlády a vytvořili sekty, Babylon sekt.

Neví co je to vládnout a vést a proto je napodobuje panovačností či tyranstvím, které zneužívá sílu k násilí na druhých. A toto násilí zkrášluje vznešenými jmény jako disciplína, kázeň a pořádek, občanská povinnost apod.

Přešel čas a žijeme v současnosti. Lékařství, politické, teologické a další.

Rozum dělí a dělí….

Přechodná forma lékařů – zpovědníků, domácí lékaři jsou zlikvidování stále se rozvíjející snahou po „specializaci“ Z umění léčitelství je lékařské řemeslo, které zasahuje pacienta invazní soustavou naučených a převzatých pouček o nemocích. Důvěrný vztah mezi léčeným a léčitelem se změnil na chladně odosobnělý a nerovnovážný vztah, doktor – přístroj – pacient. Zdravotní kliniky jsou obchodní domy se zdravím, člověk se změnil na soustavu mini orgánů a lékař se stal specializovaným údržbářem.

Od pacienta je požadováno  :„Mlč a vykonej.! Nemysli od toho jsem tu já, placený lékař!

I politické strany jsou výklady obchodních domů se zbožím s názvem „světlé zítřky“. Od svobodných a samostatných lidí se požaduje: „Mlč a pracuj! Nemysli, od toho jsem tady já, placený politik!“

I spojení „s věcmi nad námi“ je rozpitváno na stále menší a menší části. Svět se hemží „kněžími“ které jsou specialisty na svou jedinečnost.

 I z církví se staly obchodní domy či obchůdky na víru ucházející se o věřící. Z osobního a jedinečného vztahu k „bohům“ nad sebou se stalo organizované členství. „Nemysli, od toho jsem zde já, placený služebník církve!“

Církve jsou sekty, které vznikají a žijí tam, kde lenost člověka dovoluje či dokonce vyžaduje přenechávat věcí „nad sebou“ do péče jiných.

 

Leč málo platné, lidé se vzpírají. Chtějí se aktivně účastnit na svém léčení, na vedení svého státu, na svém hledání Boha. Přestávají důvěřovat „odborníkům“ a obracejí se na všechny ty „laiky“ a „amatéry“ A s nimi zkoušejí hledat to, o co byli okradeni.

 

Silnější berou slabším. Slabí se stávali postupně slabšími a slabšími, až

se stali zcela závislými na těch, kteří jim energii ukradli svým větším sobectvím, než je to jejich. No a hierarchie je tu. Hierarchie jako zákonitost. Silnější, energičtější a tedy sobečtější rozumoví zloději, se stali vůdci, kteří ovládají a ti druzí, jim svou leností slouží.

 

Elitě duní v prsou vstříc v mase:

Já, silnější schopnější, chytřejší, musím vést vás, slabé, neschopné a hloupé.

Sekta je organizací na vysávání masy proto, aby elita mohla plýtvat!

 

DONUCOVÁNÍ

Sektou vynucovaná poslušnost není poslušností ale loajalitou, tedy „věrností“ bez svědomí. „Poslušnost v sektě je nebdělost až slepota.

Nač člověk potřebuje tuto sektu, ví-li?  K ničemu, naopak je mu překážkou, omezuje jej, nedovoluje mu být jedinečnou samostatnou a tedy šťastnou bytostí.

Toto elita vnímá či dokonce tuší. Právě jasného vědění se bojí, doslova jako čert kříže. Masa musí zůstat slepá a nechápající, aby byla poslušná. Proto musí elitou být vytvořen systém, donucující a udržující masu v nevědomosti.

MANIPULACE

Začíná narozením a končí dnem úmrtí. Po celé toto mezidobí je člověk neustále ovlivňován a utvářen, manipulován k nějakému rozhodnutí tak, aby se rozhodoval pro cíl nějaké sekty.

Od malička je vystaven tlakům, aby dělal něco, co se líbí druhým, něco co je v zájmu jiných, něco, co se mu vnitřně příčí. Kultura, ve které vyrůstá, stát i rodina, národ i rasa, to vše je manipulování se svobodnou vůlí jedince.

Není oblastí, kterou by manipulátoři neovládali. Výzkumu a aplikací manipulace se věnují např. obchodní firmy a specializované týmy na propagaci a propagandu něčeho.  (Má poznámka: Pokládám stále se opakující se únavné reklamy též za manipulaci, že pod neustálým tlakem získají zákazníky, kteří koupí i něco, co ve skutečnosti vůbec nepotřebují.)

Farmaceutické sekty se věnují cílenému chemického ovlivňování zdraví lidí, které vede k psychické závislosti. Spolupracující lékařské sekty je k této závislosti přímo nutí.

Tam, kde selhávají běžné, zdánlivé šetrné techniky manipulace, tam bylo vypracováno mnoho „nešetrných“, které účinností těch běžných, vysoce převládají. Tyto manipulace buď vznikly, nebo jsou hojně využívány tam, kde je jim nejlépe.

V totalitních sektách kteréhokoliv typu.

Tam nastupuje tvrdá realita sekty bez fasády. Tam jde většinou o holý život.

Až na výjimky je lidstvo, zmanipulovanou masou duševně závislých jedinců.

Dosáhnout ovlivnění ducha je ideálem veškeré manipulace. Teprve takovéto ovlivnění je stálé!  Jenže to není tak snadné, protože duch svou podstatou odmítá zlo jako takové, odmítá jednostrannost.

Proto je prováděna manipulace člověka skrze jeho pocity, kter se podobají duchovnímu citu. Povrchnost, nevědění a tedy nebdělost pak dovolí přijmout nesprávné pocitové prožitky jako správné a nadále se jimi řídit.

Pocit je rozumový. Pracuje po citu – na cestě od ducha ke hmotě  !

S pocitem je spojena i fantazie a tzv. inspirace, zrovna tak jako strach či nadšení. Zde je uloženo to, co zkušený manipulátor hněte a utváří.  Okolo ducha se tak postupně ukládá stále neprostupnější vrstva duše, postupně vytvoří v člověku sektářský, tedy sobecky duševní program, který ovládá vědomou úroveň vnímání člověka. A tak se rozum stává zároveň pánem duše a tím i pánem celku, který nese název člověk !

Je nutně si opakovaně uvědomovat, že vládnoucí rozum se řídí svou představou, co je dobré! Svoji představou, jak se správně chovat k čemukoliv na světě.

 

Každý kult je drogou navozující zdání moci.

Každá snaha člověka, být mocným na úkor jiného celku, je násilím. To je ovšem v přímém rozporu se zákony stvoření  a člověk je od skutečné moci zákonitě oddělován.  Proto tzv. „moc“ pocházející z násilí není skutečnou mocí, ale rozumovou ne-moci tedy sobectvím.

Pozemská moc je násilím!

Donucovací systém

Ti, kteří nám vládnou, jsou před následky svých nesprávných rozhodnutí ochráněni buď „zákonnou“ či zakoupenou imunitou, která jim zaručuje beztrestnost. Tím je elitní špička mimo kontrolu a její násilí vždy směřuje proti občanově svobodné vůli. Aby to občan snášel v poklidu a nevměšoval se do elitářského rozhodování používá  tzv. „chléb a hry“. Starost o chléb dokonce přenesla na podnikatele a tím státu zbývají jen hry. Hry na zájem občana, na jeho svobodu, na spravedlnost, na vojáky, na solidnost a odbornost elity a další a další hry na něco.

Vystává zde otázka, jakým způsobem má duchovní člověk plnit své povinnosti vůči státu, o kterém ví nebo cítí, že je nespravedlivý.

Vše marné, není kam utéci. Nemůžeme se osvobodit násilím na druhých.

Klíč ke svobodě nespočívá ve změně svého okolí, ale ve změně sebe sama!

Svoboda tkví jen a jen v naší svobodné vůli, v naprosté volnosti duchovního rozhodování. Být svobodným znamená jít vlastní cestou. Jen zbavením se nepřirozených zvyků, obyčejů, tradic a regulí je možno žít svobodně!  Jenom při poctivosti k sobě samému, ke svému duchu lze svobodně vydechnout. Vědomím rozlomení potupných okovů názorů, nesprávných zákonů, rozumem vymyšlených tradic či tradováním vymyšleností.

Ukažme jim, že nemohou být svobodní, pokud budou dělat to, co po nich chtějí druzí.

Buď šťastným člověče!

Jen šťastný člověk se může stát součástí věčností!

 

Poslední věty

Cílená manipulace je rozpad lidské sebeúcty!

Žádné sekty své sliby neplní!

Každá zdravá organizace snese jakékoli zkoumání !

Zdravá organizace dosud na Zemi neexistuje!

Organizace je taková, jaký je vůdce!

Elita potřebuje masu, aby mohla žít luxusně!

Masa potřebuje elitu, aby mohla žít v lenosti!

Nejmenší sektou na Zemi, je jeden, rozumem ovládaný člověk!

Kdo pomáhá druhým a neumí si pomoci sám sobě, podvádí!

Každá sekta a tedy každý rozumový člověk v historii lidstva více či méně selhal.

Pravda je věčná – existovala, existuje a bude existovat i bez pozemských lidí!

 

 

Dávání má dobrý vliv na zdraví

                                                                      **********

 

Představa o dvou starých lidech, kteří spolu tráví veškerý svůj čas v harmonii, lásce a vzájemném porozumění, tedy bez hádek a dalších problémů, je sci-fi. Čím déle spolu partneři žijí, tím více se většinou hádají. Když odejdou do zaslouženého důchodu, drama často vrcholí. Je to logické. Nemusejí snášet řadu partnerových projevů, které jim vadí, pouze pár hodin večer, ale po celé dlouhé dny.

Lidé se s věkem jen málokdy mění k lepšímu. Z mužů jsou mrzutí dědci a z dříve pečujících žen hádavé semetriky. Je až neuvěřitelné, jaké naschvály si staří lidé dokážou dělat. Jejich svět se totiž náhle zmenší.

Soustředí se na byt a nejbližší okolí. Sociální kontakty se často omezí jen na rodinu a pár známých. Podružnosti pak nabývají dějinného významu. Byt se stane malým bojištěm, kde zákopová válka probíhá neustále. A jen se čeká na další chybu nepřítele. Z toho pak pramení nekonečné hádky o ničem.

Navíc se určité vlastnosti lidí s věkem zvýrazňují, až karikují. Když byl někdo šetřivý, je pravděpodobné, že se z něj stane lakomec. Kdo byl samotář, bude se ještě více vyhýbat společnosti. Kdo moc nemluvil, bude ještě mlčenlivější.

Přemrštěné hospodyně mohou začít terorizovat partnera, aby udržoval naprostý pořádek a ctil pravidla. K tomu přibydou i určitá psychická a fyzická omezení. A to všechno způsobí, že si lidé lezou víc na nervy.

Dřív se lidé nedožívali tak vysokého věku, a žili proto spolu kratší dobu. Často se důchodového věku ani nedočkali. Umírali ještě v době, kdy pracovali anebo strávili v důchodu pár let. Dnes spolu žijí víc než třicet let a pak je čeká dalších deset až dvacet v důchodu.

Kdysi také žilo víc lidí na venkově. U každého domku bylo malé hospodářství. Takže i důchodci měli stále co dělat, navíc si museli vzájemně pomáhat. Nakonec i v produktivním věku žili víc spolu, a tak to uměli.

Dnes se ocitnou sami doma a nestačí zírat, s kým to doteď žili. Každý navíc vstupuje do penze a má o ní nějaké představy. Ty ale obvykle nejsou u partnerů stejné. Žena chce, aby byli spolu, muž chce mít pokoj a jít za kamarády. Rozhodně ho nelákají nákupy.

Muže opouštějí síly a chápou to jako osobní porážku.

Říká se, že ženy se hůře smiřují se stárnutím, ale není to pravda. Mužům ubývá s věkem testosteron. Cítí, že je opouštějí síly, a chápou to jako osobní porážku. Proto se z mužského často stává protivný morous, který nechce být se svou slabostí konfrontován. Proto je někdy těžké s ním vyjít.

Žena není celoživotně tak zaměřená na vnější úspěch a zůstává jí domácnost, vnoučata a kamarádky. Určitě neřeší, jak to jde v práci bez ní.

Důležité je, aby oba měli nějaké záliby, které můžou pěstovat i ve vyšším věku. A když občas podniknou něco společně, bude to spíš bonus než každodenní standard.

 

Novinky,cz

Kalifornie povolila eutanazii

Kalifornie se stala pátým státem USA, který povolil asistovanou sebevraždu  Kalifornie je po Oregonu, Montaně, Washingtonu a Vermontu pátým federálním státem, který eutanazii povolil.

Eutanazii loni povolil i soud v Novém Mexiku, ale tento verdikt pak byl odvolacím soudem zrušen.

Zákon o eutanazii podepsal i přes odpor náboženských skupin guvernér Jerry Brown , informovala agentura AP

Brown uvedl, že krok konzultoval se zástupci katolické církve i s lékaři. Přemýšlel také, zda by on sám chtěl mít možnost podstoupit eutanazii.

„Zamyslel jsem se nad tím, co bych sám chtěl v případě, že bych čelil vlastní smrti. Jsem si jistý, že by to bylo úlevné, kdybych mohl zvažovat možnosti, která dává tento zákon, a já sám bych toto právo druhým neodpíral,“ vysvětlil 77letý guvernér, který podle AP v mládí studoval na kněze.

Debatu o asistované sebevraždě těžce a nevyléčitelně nemocných lidí oživila loni na podzim smrt 29leté Brittany Maynardové. Mladá žena s nádorem na mozku s kvůli dobrovolnému odchodu ze světa přestěhovala ze San Franciska do Oregonu, který eutanazii povoloval.

Plány čerstvě sezdaných manželů, kteří se snažili o první dítě, se radikálně změnily. Diaz ale plán své ženy využít práva na asistovanou sebevraždu plně podporoval.

V uplynulých týdnech a měsících si Maynardová, která v minulosti vystoupila na vrchol nejvyšší africké hory Kilimandžára, sjížděla řeky na kajaku v Patagonii a zdolávala zasněžené horské velikány v Ekvádoru, plnila svá poslední přání. Před několika dny navštívila s rodinou Grand Canyon.

Celá zpráva:

Mladá žena si naplánovala smrt na 1. listopadu, v sobotu opravdu zemřela

Američanka Brittany Maynardová, která trpěla nevyléčitelným nádorem, ukončila v sobotu svůj život, uvedla americká média. Bylo jí 29 let. Datum 1. listopadu si vybrala již dlouho dopředu. Její záměr rozpoutal v USA debatu o možnostech eutanazie.

Brittany Maynardové lékaři letos v lednu diagnostikovali zhoubný nádor na mozku. Operativní odstranění nádoru se nepodařilo a v dubnu lékaři ženě oznámili, že jí zbývá pouze šest měsíců života. Od té doby se její zdravotní stav rychle zhoršoval a pacientka trpěla stále většími bolestmi a záchvaty.

Při zvážení všech možností léčby a po konzultaci s rodinou se Maynardová nakonec rozhodla, že nebude podstupovat další terapii, která by jen dál prodloužila její trápení. Jako datum své smrti zvolila 1. listopad, den krátce před třicátými narozeninami.

Svůj záměr vzít si předčasně život zveřejnila Maynardová na internetu. "Nechci umřít. Ale umírám. A chci umřít podle vlastních představ," uvedla ve videonahrávce, kterou zhlédlo přes devět miliónů lidí.

Zemřela pokojně ve společnosti svých blízkých .

V sobotu se na internetu Maynardová rozloučila se svými blízkými. "Sbohem všichni drazí přátelé a příbuzní, které miluji. Dnešek je den, který jsem si zvolila, abych důstojně odešla z tohoto světa kvůli své smrtelné chorobě, onomu strašlivému nádoru na mozku, který mi tolik vzal... ale který by mi mohl vzít ještě o tolik víc," napsala ve vzkazu.

"Svět je krásné místo, cestování mi bylo nejlepším učitelem a moji přátelé a rodina těmi největšími dárci. I teď, když toto píši, mám kolem své postele kruh lidí, kteří mě podporují," dodala.

Agentura AFP uvedla, že Maynardová, která se po vyslechnutí své diagnózy stala hlasitou stoupenkyní práva pacientů spáchat asistovanou sebevraždu, zemřela v sobotu pokojně v Portlandu ve státě Oregon obklopena svými blízkými poté, co si vzala smrtící léky předepsané lékařem.

Její rozhodnutí vyvolalo rozpornou debatu o eutanazii.

Zatímco řada lidí během víkendu vyjadřovala ženě podporu, jiní její čin označovali za sobecký (!!!!).

 Brittany Maynardová byla úžasná, statečná propagátorka svobody. Využila nejdůležitější právo ze všech - právo vlastnit sama sebe,"  uvedl naopak další z přispěvatelů Drew Johnson.

 

V Evropě povolují podle serveru Wikipedie eutanazii Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Švýcarsko, Estonsko a Albánie.

 

 

Jednoduchý způsob, jak si udržet silný a dlouhotrvající vztah

Je známo, že vzájemné doteky jsou pro lidský organismus i celkové blaho člověka velmi přínosné. Pomáhají od narození v utváření kontaktu dětí s rodiči, v dospívání při hledání prvních lásek, stejně tak v manželství jako hlavní pojítko vzájemného svazku. Rada odborníků pro všechny, kteří si chtějí udržet vztah co nejdéle, proto zní - nebojte se fyzického kontaktu, užívejte si vzájemnou blízkost, nejlépe každý den.

Když se někoho dotýkáte, jednoduše mu tím říkáte: jsem na tvojí straně,” vysvětlil ve svém výzkumu neurovědec David J. Linden, profesor na John’s Hopkins University School of Medicine v americkém Baltimoru.

Když se budou lidé na vzájemný fyzický kontakt zaměřovat každý den, i po několika měsících či letech ve vztahu, bude to mít podle jeho vyjádření na jejich vztah pozitivní vliv.

Doteky upevňují vzájemné pouto

„Lidské tělo je na doteky doslova stavěné – lidský mozek je na to stavěný,” vysvětlila antropoložka Helen Fisherová pro server Health. Z čistě vědeckého pohledu je pak význam doteků následující – když se s partnerem dotýkáte, dochází v těle k nárůstu produkce hormonu oxytocinu, kterému se také říká hormon lásky. Díky němu si lidé udržují pocity hlubokého a vzájemného spojení.

Doteky zmírňují stres

Jeden z nejpozoruhodnějších efektů fyzického kontaktu je jeho schopnost uklidňovat tělo i mysl čili ulevovat od stresu. „Chcete být uvolnění a v pohodě? Relaxujte a udržujte fyzický kontakt s někým, na kom vám záleží,” radí psycholožka Tiffany Fieldová z univerzity v Miami.

Doteky zmírňují bolest

Vzájemné doteky mohou rovněž působit jako přírodní analgetikum, tedy prostředek na mírnění bolesti. Americký vědec Pavel Goldstein na tento způsob přišel ve chvíli, kterou si vybaví nejedna žena matka a mnohdy i její partner – když jeho vlastní žena rodila.

„Měla bolesti a já přemýšlel, jak jí pomoci. Vzal jsem ji za ruku a vypadalo to, že jí to trochu pomáhá,” svěřil se s vlastním zážitkem, který se posléze rozhodl ověřit i z vědeckého hlediska. A kupodivu prokázal totéž. Ženy pociťující různé formy bolesti hodnotily své potíže jako mírnější, když je u toho partner držel za ruku.

Doteky vás učiní šťastnějšími a zdravějšími

Jak odborníci dodávají, fyzický kontakt je rovněž přínosný pro lidské zdraví – obou jedinců – a rovněž je činí šťastnějšími. Pokud jsou v pohodě a tělo produkuje více prospěšných látek než těch škodlivých, jsou lidé odolnější proti různým infekcím a nemocem.

 

 

Lenka Černá

Desatero rozvodové komunikace

1. Brzděte emoce

Rozvod je po smrti blízkého druhou nejvíce stresovou životní událostí. A to hlavně díky emocím, které jsou s partnerstvím úzce spojeny. I když to není jednoduché, snažte se v době rozvodu emoce krotit. Vždy si připomeňte, že se rozvádíte pro váš budoucí lepší život. Je to změna k lepšímu, nikoliv k horšímu. Jednoho dne budete mít vše za sebou a budete se zase cítit dobře. Odejděte z manželství jako královna, nikoliv jako plačící troska.

2. Nevracejte se do minulosti

Neroztáčejte stále znovu kolo výčitek a hádek. Pokud chce váš partner stále znovu probírat příčiny rozpadu vašeho manželství, nepřilévejte olej do ohně a prostě se s ním o minulosti a již učiněných chybách nebavte. Máte přece jasno v tom, co činíte, a nepotřebujete stále znovu hodnotit, zda jste se rozhodli správně.

3. Nenechte sebou manipulovat

Málokterý manželský pár se v dnešní době rozvádí přátelskou formou bez emočních projevů jednoho či druhého. Je možné, že na vás partner použije manipulační techniky, které však můžete odhalit. Vždy, když ve vás druhý vzbuzuje pocit viny nebo pocity strachu, jste jím manipulována. Nenechte se tedy zahnat do kouta a v manipulaci mu zabraňte.

4. Scházejte se v neutrálním prostředí

Pokud se s partnerem domlouváte na dělení majetku, budoucí výchově dětí nebo pokud mu zrovna oznamujete své rozhodnutí, nikdy to nedělejte doma. Vezměte ho do restaurace nebo kavárny, na veřejné místo. Díky tomu váš partner nesklouzne k emočním výlevům a neutrální půda vám tak pomůže se lépe dohodnout.

5. Rozvádíte se, neumíráte

Zdá se vám, že rozvod je tím nejhorším, co vás mohlo potkat? Zastavte se a začněte zhluboka dýchat. Rozvod neznamená konec života. Vaši rodiče se dále mohou stýkat s vaším exmanželem, vaše děti mají stále svého tátu, jednoduše rozvodem život nekončí!

6. Nevysvětlujte svá stanoviska

Nevíte, jak příbuzným a společným známým oznámit rozvod? Nechtějte každému vysvětlovat, proč jste se rozhodla tento krok učinit. Je to vaše rozhodnutí a určitě jste k němu nedošla zkratkovitě během několika dní.

7. Je to váš život

Mnozí zůstávají v nefunkčním vztahu jen kvůli svým rodičům nebo názoru okolí. Uvědomte si, že s partnerem žijete vy, nikoli vaši rodiče nebo kamarádky. Pokud se snaží vás zviklat a stále častěji od nich slyšíte větu: „Vždyť on nebyl zas tak špatný“, nabídněte vašeho partnera jim. Pokud se kamarádkám zdá tak báječný, třeba s ním budou spokojené ony, nemyslíte?

8. Jednejte s dětmi na rovinu

Děti jsou sice malé, ale nejsou hloupé. Aniž si to uvědomujete, velice citlivě vaši komunikaci s partnerem vnímají, jsou všímavé a cítí dusno či příjemnou atmosféru stejně jako vy. Buďte k nim tedy otevřená a jednejte na rovinu.

9. Stanovte si s dětmi dohody

Chaos ve výchově v období rozvodu může mít na vaše děti neblahé následky. Stanovte si s nimi tedy dohody fungování, které vám pomohou je lépe zvládnout. Dohody stanovujte v příjemném okamžiku.

10. Dejte jim najevo jejich důležitost

Děti potřebují vědět, že rozvodem neztrácejí rodiče ani zázemí. V období rozvodu jim proto dávejte více lásky a náklonnosti než obvykle. Potřebují prostě vědět, že s nimi i do budoucnosti počítáte.

A nezapomeňte na sebe…

Naplánujte si budoucnost

Začíná vám nové životní období a je dobré do něj vstoupit s osobním plánem. Napište si, čeho chcete letos dosáhnout ve čtyřech životních oblastech – v práci, ve zdraví, ve financích a konečně ve vztazích. Zároveň si stanovte, jak vašich cílů dosáhnete.

Relaxujte, odpočívejte

Máte za sebou perné období, zasloužíte si více relaxovat a odpočívat. Otužujte se v sauně, choďte na procházky, dopřejte si pár dní s knihou u moře nebo na horách.

Začněte na sobě pracovat

Rozvod je jedinečnou šancí, jak začít žít znovu od začátku s čistým štítem. Nechtějte však se starou hlavou zažívat novou budoucnost. Začněte se vzdělávat v osobním růstu, choďte na přednášky, čtěte knihy nebo si najměte odborníka, který vám pomůže s vyrovnáním minulosti a nastavením budoucnosti ve váš prospěch.

 

 

Umírání není tak zlé, jak si myslí většina lidí, tvrdí vědci

Lukáš Marek

Smrt je podle vědců z Univerzity Severní Karolíny doprovázená pocity lásky a sociální propojenosti.

Článek

Podle nové psychologické studie je umírání pozitivnější než si myslí většina lidí. Vědci z Univerzity Severní Karolíny postavili svůj výzkum na analýze záznamů posledních slov vězňů před výkonem trestu smrti a výpovědí umírajícíh nemocných lidí.

Odborníci porovnávali výpovědi umírajících lidí s odpověďmi dobrovolníků, kterým vědci řekli, aby si představili, že brzy zemřou a popíší, co cítí. Výsledkem je zjištění, že výpovědi skutečně umírajících lidí byly podstatně pozitivnější než pocity těch, kteří si blízkou smrt jen představovali.

Umírající lidé přemýšleli většinou o rodině nebo náboženství a pociťovali lásku. Dobrovolníci, kteří si smrt jen představovali, mluvili většinou o smutku a měli pocity strachu či nicoty.

 

Jiří Vavroň, Právo

Osamělost zabíjí, varují odborníci

Chcete-li být zdraví a spokojení, usilujte během života především o navázání kvalitních vztahů se svým okolím a nejbližšími lidmi a obklopte se přáteli, radí lékaři a psychologové. Osamělost a absence sociálních kontaktů prokazatelně podporuje vznik řady onemocnění, zkracuje život, posiluje deprese a rozvoj duševních poruch. A to nejen u seniorů, ale i u lidí podstatně mladších.

„Sociální a následně emoční osamělost je dokonalý zabiják zdraví. Osamělost může zdraví pokazit víc než obezita, ukazují desítky let výzkumu. Pivo a guláš s přáteli tak může zdraví prospět víc než pečlivě odměřená dávka salátu před televizí,“ uvádí publicista Vojtěch Pišl ve studii Století osamělosti, sociální izolace může zabíjet.

Osamělých přibývá

Osamělých lidí všech věkových kategorií přitom přibývá. Roste počet jednočlenných domácností. Ten se v Česku od poloviny 90. let zdvojnásobil. Zatímco v roce 1995 jich bylo 670 tisíc, v současnosti zhruba každá třetí česká domácnost je jednočlenná.

Důvodů posilování sociální izolace a osamělosti je několik. Na setkávání s přáteli, s rodinou máme stále méně času. Setkávání a posezení s přáteli nepovažujeme při honbě za úspěchem a penězi za užitečná. Život rodiny se atomizuje, rodiny se nesetkávají už ani u společných obědů a večeří.

Riziko osamělosti sebou nese i prodlužující se věk dožití. Zemře životní partner, přátelé. Zhoršený zdravotní stav pak znemožňuje pohyb, návštěvu kulturních a společenských akcí.

„Velký vliv má i anonymita velkých bytových komplexů, proměny českých vesnic, kde se kdysi všichni navzájem znali a navštěvovali. Svoji roli hraje u starších lidí i strach chodit po setmění ven či problém dostat se do dopravních prostředků,“ upozorňuje socioterapeutka Zdena Prokopová.

Kontaktů s přáteli a příbuznými ubývá

Snížila se frekvence kontaktu s příbuznými i s přáteli. Přitom pocit, že se na své blízké může v nouzi spolehnout, má většina lidí, upozorňuje šetření Českého statistického úřadu.

Zatímco v roce 2006 byla v kontaktu se svými příbuznými třetina osob, o deset let později to byla pouze čtvrtina. Denně byla v roce 2006 v osobním kontaktu s příbuznými necelá čtvrtina osob, zatímco v roce 2015 pouze 14,2 procenta. Podíl osob, které byly v kontaktu s příbuznými každý týden, zůstal zhruba stejný, a to kolem dvou pětin. Vzrostl ale podíl těch, kteří byli s příbuznými v kontaktu několikrát za měsíc a jednou za měsíc.

Snížila se i frekvence kontaktů s přáteli. Zatímco v roce 2006 byla v denním kontaktu s přáteli zhruba čtvrtina osob, v roce 2015 to už byla jen necelá pětina. Výrazný pokles byl i u osobních setkání. V roce 2006 se s přáteli denně osobně viděla zhruba pětina osob, v roce 2015 to byl každý desátý Čech. Zhruba třetina lidí byla v osobním či jiném kontaktu s přáteli každý týden. Tento podíl se v uvedených letech prakticky nezměnil. Dalších zhruba 30 procent osob se s přáteli setkává nebo s nimi komunikuje několikrát do měsíce.

Jistoty manželství

„Lidé, kteří byli nejspokojenější ve věku padesáti let se svými vztahy, byli v osmdesáti nejzdravější,“ konstatuje studie z Harvardu, která sleduje od roku 1938 stovky Američanů.

 

„Samota zabíjí. Je mocná jako alkoholismus nebo kouření,“ konstatuje vedoucí harvardského výzkumného týmu, psychiatr Robert Waldinger. A podotýká, že „nejde o to, kolik přátel máme, ale o kvalitu vztahů“.

 

Echo 24

Je lepší být upřímným ateistou než pokryteckým katolíkem, tvrdí papež

Papež František se během páteční ranní mše opřel do lidí z řad věřících. Nelíbí se mu, že spousta katolíků, včetně těch vysoce postavených, žije „dvojí život“. Radši snese upřímného ateistu než pokryteckého katolíka, píše britský server The Guardian.

Hlava římskokatolické církve během svého kázání nešetřila kritikou svých vlastních stoupenců. „Je skandální, když někdo káže vodu a pije víno. Je to dvojí život,“ řekl papež František.

„Jsou lidé, kteří říkají, jak jsou oddaní víře, chodí na mše a patří k tomu či onomu sdružení. Někteří by ale jedním dechem měli dodat, že jejich život není tak zcela křesťanský – neplatí svým zaměstnancům odpovídající mzdu, vykořisťují lidi, zapojují se do pochybných obchodů a perou špinavé peníze,“ dodal papež.

„Existuje spousta katolíků, kteří žijí přesně takhle a způsobují skandály.“ Podle Františka by lidé neměli víru vystavovat jen na odiv. „Radši být upřímným ateistou než pokryteckým katolíkem,“ uzavřela kázání hlava církve.

Od svého zvolení v roce 2013 několikrát apeloval na katolíky, aby se řídili křesťanskými pravidly. Jeho církev bývá mnohdy terčem kritiky za skandály související s mafií či zneužíváním mladistvých. Také vyzval věřící, aby vnímali ateisty jako dobré lidi, pokud činí dobro.

                                   *********************************************************************

 

 

 

 

Miloš Kopecký, herec

 

Kraťoučký úryvek z písničky:

 

 

Vykašli se zlato jak mi je,

nejsi to ty – je to chemie.

 

                 *******************************************

 

 

Výňatek z delšího článku od Milana Dlouhého z Práce.cz

Vařené žáby

Možná to znáte. Člověk je vlastně rád, že má práci a nechce se (ustavičně!) dohadovat kvůli nesmyslům. A tak je raději skousne. Jednou, dvakrát... mockrát. Český pracant obvykle hodně vydrží. Ale má to své hranice. Přijde poslední kapka.

Víte, co je Syndrom vařené žáby? Když hodíte žábu do hrnce s vroucí vodou, vyskočí. Pokud ji ale vložíte do studené vody, kterou budete postupně zahřívat, zvykne si. A nakonec se uvaří.

Právě takhle se spousta lidí chová v práci. Nechají na sobě dříví štípat a vymýšlejí si zdůvodnění, proč je pro ně dobré na nevyhovujícím místě ještě zůstat. Týdny, měsíce či roky plynou a lidem pak už ani nepřijde, že zahazují nejen vlastní potenciál, ale i osobní hrdost.

 

                           ************************************

 

 

 

 

Kdy se Henri Rousseau cítil podle jeho slov nejšťastnější::                                                                   

 

Nikdy nejsem tak šťastný, jako když mohu pozorovat přírodu a malovat ji.

Umíte si představit  jak si venku, když vidím slunce, zeleň a květy a říkám:

Tohle všechno patří mě.

 

 Henri Rousseau

 

(1844 – 1910). Francouzský malíř. Maloval se naučil sám (vyvinul si specifický naivní styl - tzv. postimpresionistický) a stal se nakonec geniálním umělcem, jehož malby se pevně zapsaly do dějin umění.   Jeho malby se za jeho života neprodávaly. Rousseau se musel se živit jako výběrčí potravinové daně, mylně je nazýván celníkem.  Stal se slavným, až když zemřel. (Stalo se to i malíři Vincentovi van Gogh, po celý život ho ffinančně podporoval jeho bratr Theo.)

 

Nápoj šamanů

(zjištování o ajavasce po shlédnutí programu na toto téma v TV)
 

Dodnes nikdo neví, proč pychedelické látky působí tak, jak působí, proč mění vnímání světa. Moderní metody sledování mozku ale umožnily zjistit, v kterých částech mozku tyto drogy působí. Psilocybin například působí hned v několika částech mozku najednou. Aktivuje prefrontální kortex, amygdalu a především talamus, což je útvar velikosti oříšku na spodku mozku, který je vstupní branou pro smyslové vnímání. Pod vlivem psychedelických látek je talamus zřejmě přetížen smyslovými vjemy, což vede k halucinacím a dalším projevům.

Ayahuasca – (čti ajavaska), nápoj amazonských šamanů s omamnými a výrazně halucinogenními účinky.

Další článek na stejné téma:

Ayahuasca způsobuje stav pozměněného, zesíleného vědomí, který se dostaví po vypití nápoje z této rostliny. V zásadě působí psychickou očistu či detoxikaci a psychoemocionální úlevu. Psychická očista je doprovázena nevolností, případně dávením a dalšími očistnými procesy: zvracením, průjmem, pocením, třesem a podobně.

Na psychologické úrovni ayahuasca zesiluje veškeré pocity a vnímání a zintenzivňuje a oživuje myšlení, sebereflexi a reakce. Nejen, že umocňuje vnitřní zážitek vlastní mysli, ale ta naše část, která je vědomá a vnímající, je schopna vyvolat zřetelnější spojení mezi myšlenkami, emocemi a chováním.

Můžeme tak spatřit celistvý obraz částí našeho života, našich vztahů, našich potíží a takzvaných „problémů“, což vede k vhledu o sobě samotném a hlubšímu porozumění vlastní realitě. Nejen, že je při tomto prožitku osvětlen a prozářen náš vnitřní svět, ale rozšiřuje a umocňuje se také kapacita vědomí.

Vize spojené s prožitkem na ayahuasce, jakkoliv chaotické, matoucí nebo živé a intenzivní, slouží k tomu, aby nám ukázaly celistvost našeho života: vstupy a výstupy našeho vědomí a podvědomé mysli, naše emocionální reakce a to, jak ovlivňují naše vztahy. Na druhou stranu jsou tyto vize často jen dalším očistným faktorem, který nám umožňuje zpracovávat vizuální otisky – dopad masmédií, televize, internetu a dalších psychosomatických a emocionálních blokád.

S respektem k duchovním aspiracím jedince se prožitek na ayahuasce ujímá role spontánního učení. Bez nároku na konkrétní fenomenologický status toho, co je zdrojem tohoto učení, může člověk zakusit velmi hluboké vhledy, odkrytí, a dokonce pocit, že je veden. Proto si prožitek na ayahuasce zaslouží nejhlubší úctu a je to ten typ zkušenosti, která vyvolává potřebu navštívit duchovního mistra či učitele.

 

 

Z písničky Marka Ebena:

 

Není důvod ohlížet se zpět

i ten cíl co dosáhnout chceš

zapomeneš

Není důvod se ohlížet zpět

i ten cíl za kterým jdeš

zapomeneš

i tu tvář co miluješ

zapomeneš

Není důvod se ohlížet zpět

když tam nic nenajdeš

 

Vybrané odstavce z knihy Gary Chapmana, který se zabývá manželským poradenstvím a vedení manželských seminářů

LASKA PROMĚŇUJE

Láska není jen emocionální potřeba. Psychologové vypozorovali, že k našim základním potřebám patří i pocit jistoty, sebevědomí a vědomí vlastní hodnoty. Láska se všemi těmito pocity souvisí.

Když vím, že mě partner miluje, nemusím se bát své nedokonalosti, protože vím, že mi nikdy neublíží a v jeho/její společnost se budu cítit bezpečně.

Mé sebevědomí určuje partnerova láska. Jestliže mě on/ona miluje, musí ve mně být něco, co je této lásky hodno.

Pocit důležitosti je síla, která často ovládá naše chování.

Jsem důležitý, protože jsem vrcholem stvoření. Jsem schopen myslet v abstraktních termínech, slovy sdělovat své myšlenky, rozhodovat se. Díky tištěným nebo jinak uchovaným slovům mohu těžit z myšlenek těch, kteří byli přede mnou. Mohu mít prospěch jiných, ačkoliv žili v jiných staletích a v jiné kultuře.

Uvědomuji si dočasné trvání života – své rodiny i svých přátel- a tuším, že kromě hmotného světa existuje jiná skutečnost. Zjišťuji, že lidé ve všech kulturách věřili v duchovní svět. Přestože v mé mysli se objevují kritické otázky, mé srdce mi říká, že je to pravda.

Jsem důležitý. Život má smysl. Existuje něco, co nás přesahuje. Chtěl bych tomu věřit, ale je možné, že mi někdo neprojeví lásku, stejně si budu připadat zbytečný. Když do mě partner bude investovat svůj čas, energii a úsilí, uvěřím, že jsem důležitý/á.  Bez lásky mohu strávit celý svůj život hledáním vlastního významu.

Když budu zakoušet lásku, všechny tyto pocity to pozitivně ovlivní. Pravá láska vždycky osvobozuje.

Stejně tak to platí v manželství. Když cítíme, že nás partner nemiluje, propast mezi námi se začne zvětšovat. Získáme pocit, že partner ohrožuje naše štěstí. Bojujeme o své sebevědomí, o svou hodnotu a manželství spíše než rajskou zahradou se stává bitevním polem.

Ani láska všechno nevyřeší, ale vytváří prostředí bezpečí, ve kterém můžeme hledat odpovědi na to, co nás tíží. V jistotě lásky může dvojice řešit své rozdíly a nebát se odmítnutí. Konflikty se dají vyřešit. Dva naprosto rozdílní lidé se mohou naučit žít spolu v harmonii. Hledáme způsoby jak ze sebe vydat to nejlepší. Tak se projevuje láska.

LÁSKA JE VOLBA

Jak můžeme mluvit jazykem našeho partnera, když při pohledu do minulosti našeho vztahu cítíme jen bolest, zlost a odpor? Odpověď leží v podstatě naší lidské přirozenosti. Jsme svobodná stvoření a to mimo to znamená, že máme svobodu se špatně rozhodovat. Všichni jsme už někdy volili špatně. Kritizovali a dělali jsme věci, které ubližovaly jiným lidem. Nejsme na to pyšní, přestože často ve chvíli, kdy jsme takto jednali, jsme se cítili být ospravedlněni okolnostmi. Chyby, které jsme se dopouštěli v minulosti, ale nemusíme dělat nadále. Namísto toho můžeme říct:

„Je mi to líto. Vím, že jsem tě zranila, ale chtěla bych to teď napravit. Ráda bych tě milovala způsobem, kterému rozumíš. Ráda bych ti vyhověla“.  Viděl jsem manželství před rozvodem, která se podařilo zachránit, protože se partneři rozhodli pro lásku.

Láska nedovede vymazat minulost, ale může proměnit budoucnost.

Když se podílíme na vytvoření pozitivní změny nezbytné pro vyřešení konfliktů a zranění z minulosti.

MILOVAT SVÉHO NEPŘÍTELE

Někdy na jedné straně bojujete s vaším morálním přesvědčením, které vám říká, že odejít z manželství je špatné a na druhé straně s vaší vnitřní bolestí. Obě varianty jsou bolestné.

Když je naše citová nádrž téměř prázdná, necítíme k partnerovi lásku, ale zakoušíme prázdnotu a bolest, tak v  této situaci se můžeme obrátit na Ježíše a jeho slovům: vám, kteří mě slyšíte, pravím. Milujte své nepřátele. Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí. Žehnejte jim, modlete se za ty, kteří vám ubližují. Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi. Jestliže milujete jen ty, kdo vás milují, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť i hříšníci milují ty, kdo je milovali.

 

 

Denisa Cňoupková

Potraviny s antidepresivními účinky: Skvělé jsou banány, kešu i chia semínka!

 

 

Potíže s trávením

V malé míře může být stres dobrým parťákem. Pokud je ho příliš, je hotovou katastrofou. Podepíše se na tom, jak vypadáte, jak se fyzicky cítíte i jak se     jak se chováte . Vlivem stresu obvykle jako první utrpí vaše trávení.

 

 

 

 

 „Většina z těchto potravin navíc také obsahují vitaminy skupiny B, které jsou nezbytné pro správnou funkci nervového systému,“ pokračuje specialistka.

Říká se také, že velká hrst kešu ořechů nebo několik lžiček arašídového másla, které tělu poskytnou 1000 až 2000 mg L-tryptofanu, budou na tělo působit podobně jako denní dávka antidepresiv.

 

Za jednu z nejlepších potravin podporující psychické zdraví jsou považovány chia semínka, která jsou v současnosti snad nejmasověji používanou superpotravinou.

Únosná hranice stresu

Snad nikdo nemůže říct, že se nestresuje. Ono by to ani nebylo normální, stres je naprosto přirozená reakce na pocit ohrožení. Co se stane, když stres ve vašem životě překročí hranici únosnosti

„Chia seminka představují ideální kombinaci látek, které působí příznivě na lidskou náladu i funkci mozku. Jsou v nich obsaženy omega-3 mastné kyseliny, jejichž nedostatek v organismu způsobuje špatnou paměť, deprese nebo únavu. Dále obsahují i vitaminy skupiny B a železo, jehož nedostatek v těle může mimo jiné způsobovat také úzkostlivé stavy,“ popisuje Lucie Šimíková.

Podle Sabiny Doskočilové z veganského bistra Raw Deli je skvělou antidepresivní potravinou také nepražené kakao. „Na rozdíl od klasického, praženého kakaa, je nepražené kakao plné minerálů a vitaminů a je pro tělo lehce stravitelné,“ uvádí.

Z dalších superpotravin se také doporučuje prášek, případně kapsle, z byliny maca.

 

 

 

 

 

 

bok, Novinky

Každodenní návyky, kvůli kterým předčasně stárneme

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

„Konzumace omega tři mastných kyselin obsažených v rybách a některých ořechů udržuje pokožku vláčnou a svěží, čímž brání tvorbě vrásek. Navíc posiluje srdce i mozek,” dodává.

 

 

 

das, Novinky   

Aktivní lidé stárnou výrazně pomaleji

Stárnutí se na vzhledu nemusí vůbec podepsat, pokud je člověk neustále aktivní a dobře se stravuje. To, jak stárneme, je z velké části tedy jen a jen na nás. Čím aktivnější jedinci jsou, tím vypadají mladší.

Vědci sice na jednu stranu upozorňují na fakt, že mnoho tělesných i buněčných procesů se věkem zhoršuje, zároveň ale potvrzují, že správným životním stylem lze tento stav zpomalit.

Pokud staří lidé rezignují a místo pohybu budou posedávat a jíst nezdravě, pak budou stárnout o to rychleji, a to nejen po fyzické stránce, ale i té duševní.

„Náš výzkum ukázal, že pokud jsme lékařům podstrčili výsledky testů aktivních sedmdesátníků, aniž je viděli, nikdy se netrefili do jejich věku. Vždy si mysleli, že se jedná o výrazně mladší jedince. A to v některých případech až o desítky let,” řekl doktor Stephen Harridge z King’s College London.

Pokud si tedy chcete užít stáří v plné síle a v dobré mysli, pak se maximálně hýbejte, choďte na procházky, studujte, vzdělávejte se a myslete pozitivně. Život budete mít z velké části takový, jaký si ho sami uděláte.

 

 

Zajímavá slova z písničky:

Včera mi bylo málo
Dneska je mi moc
Ja se to stalo
Pluji proti proudu
k poslednímu soudu

 

 

MAREK EBEN -  refrén z jeho písničky

Já na tom dělám

Já na tom makám

A NE A NE A NE

 

 

Autor: Pavla Heřmanovská, www.pavlahermanovska.cz

4 tipy, jak převzít 100% zodpovědnost za svůj život

Prvním a nejdůležitějším krokem k tomu, abyste si svůj život začali opravdu užívat, je převzít za něj 100% zodpovědnost. Ze své zkušenosti vím, že zodpovědnost je neoblíbené slovo. Přehazování zodpovědnosti jako horký brambor je celoplošně rozšířená hra, která se hraje ve všech zaměstnáních, institucích atp. Přehazuje se zodpovědnost z člověka na člověka jako míček a každý hledá výmluvy a obviňuje ostatní, jen ne sebe samého.

 

Zní to jednoduše, ale není to jednoduché.

Většina lidí nedokáže zkousnout fakt, který zní:

 

Všimněte si, co dělá většina lidí. Většina lidí jen obviňuje a stěžuje si. Ospravedlňují  své neúspěchy a brání svou poraženeckou pozici. Nemají 100% zodpovědnost za svůj život. Hledají problém jinde. A přitom je v nich. A jak jste na tom vy? Podívejte se pravdě do tváře.  Jen tak se může něco ve vašem životě zlepšit.

Mám pro vás dobrou zprávu:

Jste tvůrci!

Úspěchů i neúspěchů

Zdarů i nezdarů

Všeho, co máte a co jste

Sami jste to vytvořili a sami to můžete změnit!

Pokud přijmete fakt, že jste tvůrci, může to být obrovská úleva. Můžete vytvořit úplně něco jiného, nového. Pro mne to tak bylo, když jsem si to uvědomila. Patřila jsem mezi stěžovatele, kritiky a obviňovatele. Jednou mi jeden kolega v práci řekl : “ Tak to změň. Co tady děláš, když se ti tu nelíbí?“ Výborná otázka! Začalo ve mně klíčit něco, co vyrostlo a stále roste ve velkou změnu života mého i ostatních lidí.

Je to tak!

Buď přijmete to, co máte a budete zticha nebo s tím něco prostě uděláte! Jiná možnost není! Nikdo z nás není oběť! Všichni jsme tvůrci! Život jen čeká, až si vyzvedneme vše, co pro nás má!

Přestaňte být obětí, skončete s výmluvami!

 

Vždy to závisí jen na vás, zda uděláte něco jinak, když výsledek není takový, jaký byste chtěli. Je to ve vašich silách.

Čím tvoříte?

Svými myšlenkami

Svými představami

Svým chováním a svými činy

Jak s nimi zacházíte, takové máte výsledky. Chcete-li něco jiného, musíte VY DĚLAT něco jiného! Ne Vaše rodiče, manžel, šéf, politici…ale VY!

 

Jak jsem to udělal?

Co jsem si myslel?

Čemu jsem věřil?

Co jsem řekl?

Co jsem udělal?

Co musím udělat příště?

 

 

Jste to vy, kdo něco dovolil, kdo se neměl rád, kdo někomu věřil, kdo rezignoval na své sny, kdo se přejídal, kdo se nevěnoval rodině… Nemá význam někoho nebo něco  jiného obviňovat. Jen tím ztrácíte drahocennou energii, kterou můžete využít na smysluplné zlepšení vaší situace.

 

Víte, že existuje něco lepšího, jinak byste si nestěžovali – tak pro to něco, co se vám jeví jako „lepší“ , něco udělejte. Proč neděláte? Bojíte se riskovat, změnit sami sebe, vyvinout úsilí, nejste ochotní investovat čas  a peníze? Raději šlapete vodu a stěžujete si?

Nestěžujte si, převezměte zodpovědnost – vždy máte jen 2 možnosti:

1/ buď budete spokojeni s tím, kde jste a kdo jste

2/ a nebo to změníte

 

Když si budete představovat, že nic nezvládnete, tak to tak bude. Naopak když si budete představovat, že se vám daří vše, do čeho se pustíte, tak to tak také bude. Tvoříte svými myšlenkami.

 

Nejste oběť – vaše nečinnost, neochota, strach, pasivita způsobují , že umožňujete a dovolujete , aby jste byli nemocní, bez práce, bez peněz, bez partnera, v depresi,…

Ale můžete – se lépe chovat ke svému tělu, k lidem kolem vás, najít lepší práci nebo ji vytvořit, vzdělávat se….

VY VYTVÁŘÍTE SVŮJ ŽIVOT. Váš život záleží jen na vás.

Buďte k sobě upřímní  a poctiví! Jde o váš život!

 

Když jsem převzala zodpovědnost za svůj život, výsledky a změny, které jsem si představovala a něco pro ně dělala, nebyly hned.

 

Lidé jsou zvyklí, že vše mají hned. Instantní polévky, kávy, čaje, rychlé půjčky,  je to móda, ale zkreslování  skutečnosti.

Ve skutečnosti zkouším, co pro mě funguje a co ne a učím se z chyb. Každý den dělám něco pro to, aby se můj život dostal tam, kam chci. Vím, že každá chyba je nějakým důsledkem mých slov, činů a myšlení a tak ji můžu napravit.  Jdu dál. Tvořím svoji cestu a svůj život!

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mladá žena si naplánovala smrt na 1. listopadu, v sobotu opravdu zemřela Američanka Brittany Maynardová, která trpěla nevyléčitelným nádorem, ukončila v sobotu svůj život, uvedla americká média. Bylo jí 29 let. Datum 1. listopadu si vybrala již dlouho dopředu. Její záměr rozpoutal v USA debatu o možnostech eutanazie. rittany Maynardové lékaři letos v lednu diagnostikovali zhoubný nádor na mozku. Operativní odstranění nádoru se nepodařilo a v dubnu lékaři ženě oznámili, že jí zbývá pouze šest měsíců života. Od té doby se její zdravotní stav rychle zhoršoval a pacientka trpěla stále většími bolestmi a záchvaty. o zvážení všech možností léčby a po konzultaci s rodinou se Maynardová nakonec rozhodla, že nebude podstupovat další terapii, která by s největší pravděpodobností jen dál prodloužila její trápení. Jako datum své smrti zvolila 1. listopad, den krátce před třicátými narozeninami. Svůj záměr vzít si předčasně život zveřejnila Maynardová na internetu. "Nechci umřít. Ale umírám. A chci umřít podle vlastních představ," uvedla ve videonahrávce, kterou zhlédlo přes devět miliónů lidí. Zemřela pokojně ve společnosti svých blízkých V sobotu se na internetu Maynardová rozloučila se svými blízkými. "Sbohem všichni drazí přátelé a příbuzní, které miluji. Dnešek je den, který jsem si zvolila, abych důstojně odešla z tohoto světa kvůli své smrtelné chorobě, onomu strašlivému nádoru na mozku, který mi tolik vzal... ale který by mi mohl vzít ještě o tolik víc," napsala ve vzkazu. "Svět je krásné místo, cestování mi bylo nejlepším učitelem a moji přátelé a rodina těmi největšími dárci. I teď, když toto píši, mám kolem své postele kruh lidí, kteří mě podporují," dodala. Agentura AFP uvedla, že Maynardová, která se po vyslechnutí své diagnózy stala hlasitou stoupenkyní práva pacientů spáchat asistovanou sebevraždu, zemřela v sobotu pokojně ve svém domově v Portlandu ve státě Oregon obklopena svými blízkými poté, co si vzala smrtící léky předepsané lékařem. Její rozhodnutí vyvolalo debatu Kvůli možnosti podstoupit eutanazii se Maynardová se svým mužem Danem Diazem musela přestěhovat z Kalifornie do Oregonu, jednoho z mála amerických států, jenž asistovanou sebevraždu povoluje. Plány čerstvě sezdaných manželů, kteří se snažili o první dítě, se radikálně změnily. Diaz ale plán své ženy využít práva na asistovanou sebevraždu plně podporoval. V uplynulých týdnech a měsících si Maynardová, která v minulosti vystoupila na vrchol nejvyšší africké hory Kilimandžára, sjížděla řeky na kajaku v Patagonii a zdolávala zasněžené horské velikány v Ekvádoru, plnila svá poslední přání. Před několika dny navštívila s rodinou Grand Canyon. Příběh nemocné obletěl svět a časopis People její fotografii dokonce minulý týden umístil na titulní stranu svého vydání v USA. Rozhodnutí Maynardové využít možnosti eutanazie vyvolalo rozporuplné reakce. Zatímco řada lidí během víkendu vyjadřovala ženě podporu, jiní její čin označovali za sobecký. "Je smutné slyšet o smrti Brittany Maynardové. Sebevražda je vždy špatná. Přijala špatné rozhodnutí," napsal na Twitteru jeden z diskutérů Neal Dewing. "Brittany Maynardová byla úžasná, statečná propagátorka svobody. Využila nejdůležitější právo ze všech - právo vlastnit sama sebe," uvedl naopak další z přispěvatelů Drew Johnson.  

 

 

Novinky,cz

Kalifornie povolila eutanazii

Kalifornie se stala pátým státem USA, který povolil asistovanou sebevraždu. Zákon o eutanazii podepsal i přes odpor náboženských skupin guvernér Jerry Brown v pondělí, informovala agentura AP

Brown uvedl, že krok konzultoval se zástupci katolické církve i s lékaři. Přemýšlel také, zda by on sám chtěl mít možnost podstoupit eutanazii.

„Zamyslel jsem se nad tím, co bych sám chtěl v případě, že bych čelil vlastní smrti. Jsem si jistý, že by to bylo úlevné, kdybych mohl zvažovat možnosti, která dává tento zákon, a já sám bych toto právo druhým neodpíral,“ vysvětlil 77letý guvernér, který podle AP v mládí studoval na kněze.

Debatu o asistované sebevraždě těžce a nevyléčitelně nemocných lidí oživila loni na podzim smrt 29leté Brittany Maynardové. Mladá žena s nádorem na mozku s kvůli dobrovolnému odchodu ze světa přestěhovala ze San Franciska do Oregonu, který eutanazii povoloval.

Kalifornie je po Oregonu, Montaně, Washingtonu a Vermontu pátým federálním státem, který eutanazii povolil. Eutanazii loni povolil i soud v Novém Mexiku, ale tento verdikt pak byl odvolacím soudem zrušen.

V Evropě povolují podle serveru Wikipedie eutanazii Nizozemsko, Belgie, Lucembursko, Švýcarsko, Estonsko a Albánie.

Můj komentář: A v Česku se o eutanázii jen mluví a mluví a mluví a výsledek žádný. Spousta výhrad. Každý člověk má mít právo se svobodně rozhodnout o ukončení svého života, když už pro něho je život jen prodlužovaným utrpením. V civilizované společnosti každý má mít právo o své smrti  rozhodnout sám. Určitě by se dalo právně ošetřit, tak jak to vyřeišili ve výše uvedených zemích. U nás chybí naprosto vůle to vyřešit, místo toho se vedou neustálé únavné žabomýší války.

Proč si Česko si nebere příklad z prvních aspoň z vyspělých evropských zemí? A to, že Kalifornie je už pátým státem, který aktivní eutanazii povoluje?   Proč právo zemřít neřeší tak jak už ho vyřešily všechny uvedené  země? Česko musí mít všechno extra, není absolutně humánnější, ale naopak ke všemu čeští lékaři rozhodují,  pokud jeden nesepíše ohledně zbytečného léčení přání s oveřeným podpisem u notáře,  o léčbě i beznadějně nemocných a nechává je v nesnesitelných mukách. které nemohou zmírnit žádné utišující léky. Proti  smrti neexistuje žádný lék,  je nevyhnutelná a nikdo nemá právo proti jeho vůli ho nakonci života mučit. Česko na všechno potřebuje celé věky až nakonec jako jedna z posledních zemí , schválí k tomu příslušný zákon. 

Zdroj: Allianz

Čeští důchodci budou zajištěni hůře než lidé v Bulharsku, nejlepší systém má Nizozemsko

Finanční zajištění budoucích důchodců je nejlépe vyřešeno v Nizozemsku, Dánsku a Norsku. Ze srovnání, které vypracovala pojišťovna Allianz, rovněž plyne, že Česká republika si v žebříčku stojí hůře než Maďarsko, Chorvatsko či Bulharsko.

Vyplývá to z Indexu přiměřenosti důchodového příjmu, který srovnával data ze 49 zemí. ČR se umístila na 26. místě, těsně za Chorvatskem, Bulharskem a Belgií. Dopadla ale lépe než Slovenskona 31. a Polsko na 33. místě.

Klíčovým měřítkem indexu je vyspělost jednotlivých pilířů penzijního systému a prognóza jejich vývoje. Zahrnuta je také například předpokládaná výše nutných výdajů na zdravotní péči ve stáří a další pro seniory nepostradatelné služby.

„Naprosto zásadním faktorem přiměřeného příjmu ve stáří je diverzifikace zdrojů," uvedl ředitel životního pojištění a penzí Allianz pojišťovny Martin Podávka. Zajištění adekvátní výše důchodu pro dnešní třicátníky a čtyřicátníky stojí podle něj na umění správně vybalancovat podíl příjmu, který budou lidé dostávat od státu, s dalšími zdroji finančních prostředků.

V žebříčku se proto nejhůře umístily země, jejichž penzijní systém je příliš jednostranný a celkově nedostačující. Platí to zejména pro Indonésii a Indii, ale také pro Malajsii.

V regionu, jenž v pojetí studie zahrnuje čtrnáct evropských zemí na východ od bývalé železné opony, včetně Pobaltí, Balkánu i Ruska, se ČR umístila uprostřed. Kritika padá na nepříliš rozvinutý systém jiného než státního důchodu. Přestože takzvaný třetí pilíř nadále běží, české pozici značně uškodilo plánované zrušení druhého pilíře v roce 2016. Naopak mírné zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu Česku do budoucna pomůže. Zajišťuje totiž stabilní počet těch, kteří odvádí prostředky do prvního pilíře.

Země, kde na tom budou senioři podle průzkumu nejlépe
1.	Nizozemsko
2.	Dánsko
3.	Norsko
4.	Švýcarsko
5.	Japonsko
6.	Spojené státy americké
7.	Rakousko
8.	Švédsko
9.	Maďarsko
10.	Nový Zéland
26.	ČR

 

 

Jan Hruška

Tréma už vám pohovor nezkazí: jak ji poslat k šípku?

 

Máte nervy z pohovoru

Tréma se objevuje v té nejméně vhodné chvíli, v situacích které považujeme za důležité. Nejisté vystupování rozhodně dobrý dojem u pohovoru nebo zkoušky neudělá. Projevy nervozity jsou velmi individuální. Někoho může stres povzbudit k vyšším výkonům, ale jiného doslova paralyzuje. Proti trémě se dá bojovat. Nikdy se ji nezbavíte, ale úzkost se dá do určité míry ovládnout.

1. Nedrážděte trému bosou nohou

Jít na zkoušku nebo pohovor bez potřebných znalostí je čiré bláznovství. Nervozita vás nesmí zastihnout nepřipravené. Nejlepším lékem proti trémě je důkladná příprava. Připravte si osnovu vystoupení. Trénujte s jinou osobou nebo před zrcadlem, dokud nezískáte jistotu a sebedůvěru. Můžete se také natočit na webkameru nebo si nahrát zvukový záznam a pak vše vyhodnotit.

2. Zažeňte démony

Já to zase zvorám jako obvykle. Stejně na tu práci nemám dostatečné zkušenosti. Když se vám v hlavě začnou honit černé myšlenky, strach a nervozita raketově roste. Sebedůvěra hraje velkou roli. Odvraťte pozornost od svých nedostatků. Soustřeďte se na pozitivní stránky své osoby. Připomeňte si, jakých jste dosáhli úspěchů a v čem vynikáte.

3. Léčba šokem

Hledá se dobrovolník, který má prezentovat před publikem? Překonejte strach a přihlaste se. Prvně to jistě žádná sláva nebude, ale nervozita se s dalším a dalším vystoupením bude zmírňovat. Myslíte si, že například herci nebo moderátoři se narodili bez trémy? Ani náhodou. Trénink dělá mistra. Čím častěji se do stresových situací dostáváte, tím odolnějším se váš organizmus postupně stává.

4. Vždyť přece o nic nejde

Jak jsme si už řekli na začátku, tréma na náš mozek útočí v situacích, které jsou pro nás zásadní. Musíte mozek oklamat. Přesvědčte sami sebe, že o nic nejde. Nenechte se vystresovat okolím. Davové psychóze podlehnete, ani nevíte jak. Raději se soustřeďte o samotě a ostatních lidí si nevšímejte.

5. Ovládněte svůj hlas

A je to tady! Začínáte lapat po dechu a hlas se vám komicky třese? Zvolněte. Přestaňte mluvit a zadržte na pár vteřin dech. Křečovitě sevřené svaly, které ovlivňují řeč a dýchání, se uvolní. Když se na chvíli odmlčíte, nic se neděje. Často si toho druhá osoba ani nevšimne. Tato primitivní technika vás vrátí zpět do formy. Přestanete se zajíkat a můžete vesele hovořit dál.

6. Zapomeňte na alkohol

Připadáte si večer v baru jako hvězda, kterou nezaskočí žádná situace? Alkohol dokáže uvolnit zábrany, ale stres neporazí. Dokonce ho může zhoršit. Před důležitým pohovorem nebo zkouškou na něj zapomeňte. Panák na posilněnou nic nevyřeší. Na uklidnění si radši dejte bylinkový čaj. Meduňka nebo třezalka umí divy.

7. Použijte relaxační techniky

 

Poblázněný organismus zklidní také práce s dechem. Existuje celá řada jednoduchých meditačních metod. Zavřete oči, oprostěte se od okolního světa. Pouze vnímejte svůj dech a tlukot srdce. Druhá technika spočívá v hlubokých a dlouhých nádeších a výdeších. Nikam nespěchejte. Po šesti opakováních se dostaví výsledky.

 

 

 

Zena.cz

Já jsem tvé stáří, pozvi mě dál

Stáří s sebou nese zásadní změny, většinou k horšímu: zpomalení životního rytmu v důsledku odchodu do důchodu, ztrátu důležitosti pramenící ze zaměstnání, rostoucí závislost na druhých osobách. To vše ještě zhoršují fyzické změny těla i obličeje a chatrnější zdraví.

Větší zranitelnost vede ke změnám životních hodnot. Smrt vrstevníků připomíná konečnost vlastního života. Začíná převládat touha po klidu a bezpečí. Na povrch vystupují původní vrozené rysy osobnosti: dominance či egocentrismus, ale také dobrota a laskavost.

Milovat a být milován

Celý život je dobré mít někoho rád a být milován, a ve stáří to platí dvojnásob. Význam rodiny s věkem stoupá. Dědeček či babička potřebují někam patřit, mít si s kým popovídat o starých časech, být stále potřební a uznávaní pro svou moudrost.

"Starší lidé jsou pro rodinu velmi důležití nejen z hlediska fyzické či finanční výpomoci, ale pro poskytování emoční podpory. Pomáhají, hlídají vnoučata, v případě potřeby nabízejí  dospělým dětem střechu nad hlavou, vnášejí jiný úhel pohledu na problémy v rodině," konstatuje PhDr. Eva Jarolímová z České alzheimerovské společnosti na portálu Rvp.cz.

Ve dvaceti se cítíme nesmrtelní. Ve třiceti neporazitelní. Ve čtyřiceti padáme pod náporem povinností všeho druhu a to nám vydrží až do padesáti. Teprve pak se možná dokážeme ohlédnout. To už je ale pozdě pěstovat ve svých dětech úctu ke stáří. Pamatujte proto, že jak se budete vy chovat ke svým starým rodičům, tak se jednou zachovají vaše děti k vám.

 

 

ČTK

Asistovaná sebevražda by měla být legální

Německá vládní koalice chce legalizovat asistovanou sebevraždu. Poslanci konzervativní unie a sociální demokracie představili návrh zákona, který by stanovil podmínky asistované sebevraždy a zároveň by zajistili lékařům beztrestnost.

„Spolkové právo sice právo na asistovanou sebevraždu netrestá, lékaři ji ale odmítají. Obávají se následků, řekla socialistka Reimanová.

 

Můj komentář:  V Česku se argumentuje s možným zneužitím, ale o pacientovi  upoutanému na lůžku a trpícímu by vždy rozhodovali jen lékaři,  jen ti jsou schopni posoudit, zda umírajícímu, buď přestárlému pacientovi nebo nemocnému s rakovinou  v poslední fázi, další léčba už nijak nepomáhá, ale zbytečně jim prodlužuje utrpení. 

Někteří lékaři argumentují, že existují dost silná opiodní analgetika proti bolesti. Není to celá pravda, lidé trpící například rakovinou přes opium ke konci jejich života přesto trpí.  I kdyby opium částečně pomohlo umírajícím pacientům, většinou by jen spali, hlavně takový život ztrácí jakýkoliv smysl.

Zákonodárci a i někteří lékaři neřeší, co s člověkem, který došel na konec svého života,  jen leží a léčba je zcela zbytečná, nemá absolutně nic z toho že žije. Musí kvůli bezohlednosti v utrpení s neúčinnou léčbou čekat na smrt nesporně déle, než kdyby lékaři s jeho svolením, pokud je ho ještě schopen, nebo má v tomto smyslu dřívější ověřené přání, mohli beztrestně v těchto případech podat velké množství opia a narkotik, které by mu pomohlo s odchodem ze života.

 

 

 

Centrum změn

ZNÁTE … KDYŽ???

Když jsi tlustá, máš zhubnout. Když jsi hubená, není tě za co chytit.

Když jsi mladá, máš mít praxi. Když máš praxi , nejsi dost mladá.

Když se oblečeš pohodlně, neberou tě vážně. Když se oblečeš usedle, nejsi dost atraktivní.

Když nejsi zrovna modelka, nejsi reprezentativní. Když vypadáš jako modelka, asi budeš hloupá.

Když jsi měla dostatek mužů ve svém životě, jsi promiskuitní. 

Když jsi neměla dost mužů ve svém životě, jsi frigidní, nebo lesba.

Když pracuješ přesčas, nejsi dobrá matka a zanedbáváš rodinu.

 Když nepracuješ přesčas, jsi neperspektivní a nebereš práci vážně.

Není co řešit. 

 

 

 

Vypadá to tak bezvadně, že? Hledáme radu, co se sebou, a tak ji dostaneme. Ovšem jediné, co se stane je, že dostaneme návod někoho jiného. Máme pocit, že je to skvělý nápad…tohle zkusím také…a ejhle. ONO NIC. Už pokolikáté zpátky v tom kolečku …,,něco je se mnou v nepořádku. Musím to změnit.“ 

jak z toho kolečka ven? Nemusíte dělat nic, co vám radí někdo jiný. Každý z nás ví, kdo opravdu je. Každý! Ne ten popis, který jste si napsali o své osobnosti. 

 

 

 

Zkuste prostě na chvilku nevěnovat vůbec žádnou pozornost tomu popisu, který o sobě máte. Všemu tomu, co vám právě teď běhá o vás samotných v hlavě. Nejste vaše myšlenky. Nejste to, co si myslíte, že jste. Nenechávejte se tím rušit. Jste mnohem mnohem víc!

 

 

Z písničky MARKA EBENA:

Co bolelo už nebolí
mezi nebem a zemí
létají dopisy
kde si píšeme
co jsme si řekli
a co neřekli

  

 

Z málo známé písničky KARLA GOTTA:

 

bok

Líbání je nejjednodušší způsob, jak posoudit partnera

Polibky letmé, nesmělé i ty vášnivé. Všechny jsou nedílnou součástí vztahu, pomáhají vyjádřit, co cítíme k tomu druhému. Nejde ale jen o romantické gesto, líbání může mít řadu zdravotních i jiných výhod.

První polibek může být jakýmsi potvrzením, že nám protějšek vyhovuje, stejně tak ale katem možného svazku. A to když první pusa není to, co jsme čekali. I taková je jeho síla.

„Líbání lidem jednoduše pomáhá najít toho pravého partnera a zůstat s ním,” vysvětluje Laura Bermanová, profesorka odborné gynekologie a psychiatrie na Feinberg School of Medicine na Northwestern University v Chicagu.

Kromě toho má ale líbání i řadu dalších významných funkcí. Jejich přehled přinesl server Foxnews.

Zábava prospívající imunitnímu systému 

Během pouhých 10 sekund líbání si mohou partneři vyměnit až 80 miliónů bakterií, uvedla nizozemská studie uveřejněná v listopadu minulého roku v odborném časopise Microbiome.

I když to zní dost odpudivě, právě tento fakt může paradoxně lidskému imunitnímu systému pomoci. „Lidský organismus se dostane do přímého kontaktu s celou řadou bakterií, a právě díky tomu dokáže postupně posilovat odolnost právě proti podobným druhům,” uvedla pro server Bermanová.

Studie provedená v roce 2010 dokonce naznačila, že pravidelné líbání partnerů může pomoci v ochraně jejich potomka ještě v děloze před nebezpečnými cytomegaloviry. Ty mohou způsobovat různé vrozené vady, například kojeneckou slepotu.

Evoluční pomůcka 

Líbání, které funguje jako romantické gesto v téměř 90 % všech známých kultur, je z pohledu ženy nejdůležitější hlavně v období ovulace. Tedy v čase, kdy je nejpravděpodobnější, že může otěhotnět.

Z evolučního hlediska to dává podle odborníků jednoznačný smysl. „Líbání je nejjednodušší způsob, jak prostřednictvím chutě, přitažlivosti a vůně posoudit partnera jakožto možného otce svých dětí,” cituje se ve studii.

Hormony štěstí 

Líbání podle mnohých zjištění dělá lidi jednoznačně šťastnější. „Při líbání mozek uvolňuje chemické látky, které zvyšují pocit vzájemného pouta s partnerem,” vysvětlila profesorka.

Zároveň se při něm uvolňují endorfiny - hormony štěstí. Při líbání také dochází ke snižování stresového hormonu kortizolu, cituje studie z roku 2009 provedená na  Lafayettově univerzitě v Pensylvánii.

Může zachránit vztah 

Pravidelné líbání může podle některých zjištění celkově zlepšovat spokojenost ve vztahu, což ho může svým způsobem i zachránit před úpadkem či stereotypem. Jak uvádějí data z průzkumu provedeného v roce 2011 na Kinsey Institute v americkém Bloomingtonu, obě pohlaví, užívající si ve vztahu časté líbání, vykazovala i lepší sexuální spokojenost.

 

Khaled Hosseini  - jeho třetí poslední kniha "A hory odpověděly"

Khaled Hosseini patří k nejoblíbenějším autorům současnosti. Po celém světě se prodalo 38 000 000 výtisků jeho románů  Lovec draků a Tisíce planoucích sluncí .Dlouho očekávaná novinka A hory odpověděly vychází ve 42 jazycích. 

A hory odpověděly je ze všeho nejvíc o lásce. O lásce mezi rodiči a dětmi, o lásce sourozenecké, o lásce, která má mnoho barev a podob.

Na začátku je vypravován příběh starý snad jako hory samy, o otci jenž aby zachránil ostatní děti, musel dát milovaného syna obřímu dévovi.

Ale nejen v mýtech, ale i v opravdovém životě  člověk stojí před nesnesitelnou těžkou volbou a jeho rozhodnutí ovlivňuje další lidi, další generace jako ozvěna se odráží a vrací přes vzdálené roky a kontinenty.

Srdcelomný příběh Abdulláha,  Pari a ostatních postav nás zavede z Kábulu do Paříže, na řecký ostrov i za oceán do Kalifornie.

Krůček po krůčku, pomalu a bolestně, přes půl zeměkoule a několik generací pracně svazuje rozervaná pouta.

Recenze:

The Washington Post

O, the Oprahe Magazine

„Láska podle Hosseiniho, je úžasný můstek, pronikající jazyky, třídami a identitou. Nikdo v tomto napínavém románu  není vůči jejímu účinku imunní.“
 

ww.khaledhosseini.com

 

 

Vanda Hybnerová (krátký úryvek z článku):

Smích je v životě snad nejpodstatnější

Jak přežít zradu a špínu z bulváru? Vanda Hybnerová má recept: tanec a koně. Samozřejmě že to je všechno o hodně složitější, ale o jednom je známá herečka přesvědčená - udělat si v životě průvan a pořádně se toho čerstvého vzduchu nadechnout jí prospělo.

Když jsme spolu před pár lety mluvily, řekla jste s nadsázkou, že zestárnout vedle svého muže považujete za vyhraný boj…

Věřila jsem tomu. Nijak toho nelituji a rozhodně nebudu svou novou zkušeností kohokoliv ovlivňovat nebo odrazovat od víry a naděje, že existuje něco jako „navždy“. Plány jsou kolikrát krásnější než jejich cíle.

Mám tlustého prdícího poníka, který mi dokonale nahradí vše, co přináší partnerský vztah.

Takže smíření?

Jak na to odpovědět… Člověk se sám narodí a sám umře. Mezi tím je doba, kdy se potkáváte, rezonujete a po delší či kratší době rozcházíte. Myslet si, že vaše starosti bude někdo řešit za vás, je bláhové. Když si zvyknu, že to tak není, tak o to víc ocením, když zjistím, že někdo takový aspoň na chvíli je. Ale myslet si, že když s někým jsem, je ten člověk tady jen kvůli mně…

Velký díl citové zodpovědnosti mám ke svým čtyřnohým přátelům. Ti mě opravdu opouštějí, jen když je zvířecí pánbůh povolá. Možná jsou to citová alibi, ale někdy mi lidé okolo mě připadají víc jako zvířata než ta moje opravdická. Mám tlustého prdícího poníka, který mi dokonale nahradí vše, co přináší partnerský vztah. Je vegetarián, nekouří a nechlastá, občas ho vezmu na procházku, ale když mu sundám ohlávku, odchází ode mě svobodný.

Snažím se udělat si v životě veliký průvan. Jediné, co mám určitě v plánu, je cestování. Naše zeměkoule je nádherná. Za poslední rok jsem viděla hodně, ale zdaleka mi to nestačí.

 

Tělo v rovnováze

Při současném „kancelářském“ životním stylu může v našem každodenním životě dominovat stres. Ale s několika tipy a drobnými radami můžete předefinovat své priority a udělat tak pro sebe něco prospěšného.

Dýchejte zhluboka

Pravidelné hluboké dýchání pomáhá toku kyslíku ve vašem těle. Dýcháte-li správně, vaše hruď a břicho by se měli simultánně zdvihat a klesat. Hluboké dýchání vám pomůže lépe myslet. Také se budete cítit uvolněnější a budete mít více energie během dne.

Procvičujte své svaly

Pravidelná aktivita je nezbytná, protože podporuje oběhový systém. Svaly potřebují být tréninkem neustále procvičovány, aby zůstaly silné a pevné. Je jednoduché zařadit rychlou chůzi do vaší každodenní činnosti.

Dopřejte si dostatek spánku

Odpočinek je nezbytný k relaxaci a obnově těla. Nedostatek spánku může vést k zdravotním problémům. Proto se všeobecně doporučuje osm hodin spánku denně.

Buďte pravidelně na čerstvém vzduchu

Je důležité najít si čas na procházku a dýchat čistý, čerstvý vzduch a přijímat kyslík.

Mějte svou váhu pod kontrolou

Je-li vaše tělesná hmotnost vyšší než by měla být, je pravděpodobné, že budete trpět zdravotními problémy. Proto je důležité svou hmotnost kontrolovat.

Žít bez stresu

Flexibilita, vytrvalost a schopnost pracovat pod stresem charakterizují současný životní styl. Nepravidelná strava, dlouhé porady a pracovní dny najdeme kdekoliv každý den. Proto je problémem pečovat o vše a ještě si najít čas pro rodinu, přátele a sama sebe.

Nezapomeňte na relaxaci.

Vymezit si čas na relaxaci je velmi důležité. Poznáte pocit relaxace? Jen pomyšlení na to vás uspokojí, stačí zhluboka a pomalu dýchat. Jóga a cvičení Tai Chi, nebo jen relaxační hudba či koupel jsou vynikajícími způsoby nastartování.

Smích je dobrý pro duši

Vzpomínáte si, kdy jste se naposledy smáli nahlas? Někdy pracujeme tak moc a jsme tak ponoření do každodenní rutiny, že zapomínáme na příjemné věci. Smích uvolňuje endorfiny, které jsou důležité pro náš celkový pocit pohody. Setkejte se s přáteli, užívejte si život a smějte se: najděte si koníčka! To je v současném životě důležité.

Udělejte změny ještě dnes

Udělejte z dnešního dne den, kdy se rozhodnete změnit životní styl k lepšímu.

Má poznámka:  Endorfín tzv. hormon dobré nálady vzniká v mozku hlavně při cvičení. To je také důvodem, proč lidé zabývající se sportem, jsou na něm závislí. Stačí 30 – 40 minutové cvičení nejlépe denně a při rytmické hudbě, poslech temperamentnější hudby je zárukou, že se při cvičení nebude nudit a výsledek s endorfínem je stejný. Hlavní je přemoci lenost a po dlouhém sezení v kanceláři často dlouhé vysedávání  u TV a bezduché sledování jakýchkoliv programů. Jakmile si zvyknete na pohyb, buď na rychlou chůzi nebo na cvičení doma (nemusí to být zrovna fitcenrum),  budete cítit, že pohyb nutně k pohodě potřebujete. Správně se říká, že zvyk je železná košile.

 

 

Džubran Chalil Dzubran

 

 

 

Země je moje vlast

A lidstvo má rodina 

 

 

 

 

Každá žena která miluje, je krásná,   protože láska je nevýslovně krásná.

 

 

 

Sloka z písně Karla Gotta:

Až skončí naší lásky třetí.díl

Nech mi spát o trochu dýl

Až mi nezbude už nic

Já nechci žít

 

 

 

Článek byl uveřejněn na webu Pavlíny Heřmanovské, ale nebyl uveřejněný jen tam, zřejmě ho jeho autorka jen převzata z jiného zdroje.

Co je pro dlouhý a šťastný vztah nejdůležitější

Kvalitní a fungující sexuální život je pro dobře fungující manželství podstatný. Ale pokud jde o skutečný pilíř, na němž takový vztah stojí, pak je to především komunikace a schopnost manželů povídat si stále a téměř o všem. Alespoň to tvrdí nejnovější průzkum, který zjišťoval, na čem stojí úspěch manželství, která jsou pevná a stabilní i po více než deseti letech soužití.

V průzkumu se vyjádřilo dva tisíce mužů a žen, kteří žijí ve spokojeném a fungujícím manželství deset a více let. Mladým párům přitom radili především jedno: Umět spolu hovořit a především ochotu si spolu povídat.

Dobrý sexuální život v tomto průzkumu vyšel až na osmnáctém místě. „Co je mi jasné po letech práce jako právničky specializující se na rodinné právo, je, že manželství může být velká dřina. Když mluvím s klienty o důvodech, proč manželství krachlo, je to nejčastěji ze stejných důvodů. Neumějí spolu komunikovat a nejsou schopni kompromisu… V tomto průzkumu se ale jasně podařilo odhalit, že komunikace a kompromis jsou nejdůležitějšími klíči ke šťastnému manželství,“ tvrdí Sarah Thompsonová ze společnosti Slater & Gordon.

Dvacet nejdůležitějších tipů pro dlouhý a šťastný vztah:

1. Povídání, ochota, chuť a umění spolu hovořit

2. Kompromis a schopnost rovnocenně ustupovat jeden druhému

3. Schopnost jít stále dál navzdory problémům

4. Práce na manželství

5. Nevzdávat se při prvních potížích

6. Nikdy nejít spát pohádaní

7. Být trpělivý

8. Umět druhému naslouchat

9. Být ve všem upřímný

10. Respektovat a vážit si jeden druhého, projevovat si vzájemnou úctu

11. Být tolerantní

12. Mít realistická očekávání

13. Vůbec nevstupovat do manželství

14. Dělat spoustu věcí společně

15. Komunikovat

16. Být tolerantní vůči chybám druhého

17. Být věrný

18. Mít dobrý sexuální život

19. Být přátelé

20. Poskytnout si dost prostoru

 

 

Tzv. zelené vdovy nemají na růžích ustláno

 

Jiří Vavroň, Právo

Lidé nad padesát často čekají na důchod před úřady práce

Stále více lidí starších padesáti let čeká nejen v Česku, ale i v dalších zemích Evropy před úřady práce na důchod. Řada z nich, pokud přišli o zaměstnání, novou práci sežene jen těžko a předčasný důchod se tak stává jedinou obranou před nezaměstnaností

V České republice z půl miliónu lidí bez práce bere podporu v nezaměstnanosti kolem 120 tisíc, ostatní jsou dlouhodobě nezaměstnaní, žijí ze sociálních dávek. Prakticky polovina lidí nad padesát let nemá práci,“ řekl Právu ekonom Jaroslav Ungerman.

Severská inspirace

Přitom řada firem současně marně shání kvalifikovanou pracovní sílu. Vlivem celkového stárnutí evropské populace bude za pár let představovat generace 50+ třetinu obyvatel.

Pokud většina této části populace nebude pracovat, důchodové a sociální systémy se ocitnou v problémech, upozorňují ekonomičtí analytici.

Prodloužení věku odchodu do penze a současně maximální zaměstnanost jsou podmínkou, aby se ve většině zemí EU penzijní systémy nedostaly do kolapsu, udržel se sociální stát a utlumil tlak na sociální systém.

Starší lidé, kteří nepracují, i když by měli a mohli, totiž zvyšují tlak na výplatu sociálních dávek, zvyšují výdaje sociální a zdravotní péče.

Severské země, jako jsou zejména Norsko a Švédsko, jsou ale příkladem, jak by měl vypadat trh práce pro osoby ve věku nad padesát let. Právě ony totiž patří tradičně mezi ty, kde se daří udržovat vysokou zaměstnanost.

Nejprve se propouštějí starší

V Česku se při poklesu zakázek ve firmách nejčastěji propouštějí právě lidé 50+ a zejména ženy. V Norsku je to naopak. Nejdříve se propouštějí ti, kteří mají ve firmě odpracován nejmenší počet let. Není to dáno předpisem, ale určitou společenskou dobrovolnou dohodou.

V Česku není ojedinělý názor, že pracovníci po padesátce již nejsou flexibilní, jsou nepřizpůsobiví novým technologiím, nejsou schopni podat odpovídající výkon, příliš preferují rodinu, jsou nemocní atd. Personalisté v norských firmách jsou ale jiného názoru. Je to výsledek dlouhodobé a dobrovolné spolupráce státu, jeho orgánů s personalisty, managementem a podnikovou sférou.

Spolupráci ale logicky předcházela reforma celoživotního vzdělávání, rekvalifikací atd.

Lidé v Norsku většinou odcházejí do penze po dosažení 65 let. Podnikatelé jsou při zaměstnávání lidí 62+ daňově zvýhodněni. Svoji roli hraje však především to, že firmy o své starší spolupracovníky pečují, mají dobrovolně připravené plány aktivního stárnutí.

 

Lidé ve vyšším věku nejsou kráceni nejen v kariérním postupu, ale ani na platech, mají tedy zájem ve firmě zůstat co nejdéle. Programy aktivního stárnutí zahrnují podporu udržení dobré zdravotní kondice, boj proti syndromu vyhoření, celoživotní vzdělávání a rozvoj kariéry. Firmy starším pracovníkům poskytují i delší dovolenou či kratší pracovní dobu. Výměnou od nich dostanou odpovídající výkon, loajalitu, využití zkušeností a nasazení pro firmu v dobách, kdy se nedaří.

Odklad odchodu do penze ve Finsku je podpořen zvýšením důchodu. Flexibilní důchodový systém zavádějící hranici v rozmezí 63–68 let přináší s sebou pobídky pro prodloužení setrvání starších osob v zaměstnání. Ve Finsku funguje program pro starší pracovníky zaměřený na vzdělávání pro lidi ve věku 45 až 64 let.

Komplexní služby

Nejde však jen o podmínky v práci. Aby starší generace byla aktivní, schopná zaměstnání musí v zemi, jak dokazuje právě příklad severských zemí, fungovat dobrý zdravotní systém, včetně preventivních programů a ochrany zdraví na pracovišti.

Patří sem i dostupné bezpečné bydlení, možnost snadného dojíždění do zaměstnání, cenově dostupné služby. Význam má samozřejmě i celková společenská atmosféra, která je ke starším lidem vstřícná, což zase zpětně posiluje jejich sebevědomí a aktivní zájem se stále vzdělávat. Poměrně široká je i nabídka uplatnění pro lidi se sníženou pracovní kapacitou, flexibilní pracovní doba, práce na dálku atd.

 

Pavla Heřmanovská, www.pavlahermanovska.cz  - krácené

6 tipů, jak rozvinout svoji pozitivní osobnost

1/ Pozitivní samomluva

Denně každému člověku přichází na mysl asi 55 tisíc myšlenek a většina z nich je negativní. Pokud neřídíte záměrně pozitivně svoji samomluvu, váš vnitřní hlásek vás přemůže. Budete nešťastní, budete mít strach, obavy, budete naštvaní…
Zvykněte si během dne používat pozitivní afirmace, třeba jako:
„ Miluji a jsem milován/a.“
„ Zvládnu to.“
„ Všechno je v pořádku.“
„ Daří se mi ve všem, do čeho se pustím.“

2/ Pozitivní vizualizace a pocity

Jedna z vašich nejmocnějších schopností je vidět své sny a cíle ve své mysli, jako už dokončené a navodit si pocity, které vám jejich dosažení přináší.
Zvykněte si ve své mysli promítat obrázky svého ideálního života a u toho si navoďte pocity, které vám přináší. Dělejte to znovu a znovu.
Vaše mysl vám stejně promítá různé scénky, a většinou negativní. Zvykněte si je přetvářet na pozitivní podle sebe. Co máte ve své mysli, projeví se i navenek.
A zároveň vaše pocity, které máte, vám přitahují více situací, které vám podobné pocity přináší.

3/ Pozitivní lidé

Vaše prostředí a lidé, se kterými trávíte nejvíce času, vás ovlivňují víc, než cokoliv jiného. Dobrá zpráva je, že vy sami si můžete vybrat, kým se obklopíte. Rozhodněte se spojovat se s lidmi, kteří v životě vítězí, kteří jsou pozitivní, šťastní, optimističtí a pohybují se v životě dopředu.
Negativním lidem se vyhýbejte. Jsou hlavním zdrojem lidské nešťastnosti. Máte to ve svých rukou – stresující a problémové lidi ze svého života vylučte.

4/ Pozitivní mentální strava

Tak jako vaše tělo je v pohodě na základě toho, jak moc jí vyváženě a zdravě, tak i vaše mysl je zdravá podle toho, zda přijímá více mentálních vitamínů než mentálních bonbónů.

Čtěte knihy, časopisy, články, které vás pozitivně motivují, inspirují a vzdělávají. Krmte svou mysl informacemi, které vás povzbudí a které vám přinesou štěstí a sebevědomí.

Poslouchejte pozitivní CD ve vašem autě, poslouchejte konstruktivní mp3 ve vašem přehrávači. Svou mysl krmte pozitivními zprávami, které vám pomáhají myslet a jednat lépe a přináší vám jistotu a posílí vaše schopnosti.

Dívejte se na pozitivní a vzdělávací DVD, TV programy, online kurzy a videa, které zvýší vaše znalosti a pomůžou vám cítit se dobře a vnímat život pozitivně.

5/ Pozitivní zvyky pro zdraví

Starejte se výborně o své tělo, své tělesné zdraví a pocity. Jezte zdravé jídlo, vyvážené a výživné, a budete mít ihned více pozitivních myšlenek a pocitů. Klidně podpořte své zdraví přírodními doplňky stravy.

Pravidelně zařaďte do svých dní pohyb, alespoň 120 minut pohybu každý týden, chůze, běh, jízda na kole, plavání, cvičení v tělocvičně.Budete se cítit šťastnější a mít méně stresu únavy, než lidé kteří tráví volný čas na gauči nebo u počítače.

Spěte alespoň 7-8 hodin denně a naučte se odpočívat i během dne. Najděte si svoji rovnováhu, nedostatek spánku a odpočinku způsobuje negativní myšlení a pocity.

 

Očekávejte v životě to nejlepší. Očekávejte úspěch, očekávejte, že potkáte v životě ty správné lidi a že vytvoříte život svých snů. Očekávejte to nejlepší.

 

Když očekáváte, že se vám stanou samé dobré věci, budete jen zřídka zklamaní.

Vtipné nápisy na hrnečkách:

Šílenstvím netrpím, užívám si ho

Když mě přepadne pracovní zápal, sednu si tiše do kouta a čekám až mě to přejde

 

 

 

 

 

 

pst, Novinky

Fobie mohou být jen vzpomínky zděděné po předcích

Nový výzkum naznačuje, že dokonce i vzpomínky mohou být předány na další generace prostřednictvím genetických spínačů, které obsahuje zárodečná DNA. Tento mechanismus může být i zdrojem lidských fobií.

Vědci podle serveru Telegraph dlouho předpokládali, že vzpomínky a naučené zkušenosti, získávané během života, musí být předány prostřednictvím výuky dalších generací nebo prostřednictvím osobní zkušenosti. Výzkumný tým na lékařské fakultě Emory University v Atlantě prokázal, že myši jsou schopné předat naučené informace i zkušenosti se stresujícím zážitkem - v tomto případě vůni třešňového květu - na další generaci.

Fobie, kterými lidé v různé míře trpí, se tak zdají méně iracionální, protože může jít o součást zděděného obranného mechanismu. Například strach z pavouků může být výsledkem několika děsivých střetnutí rodových předků s pavoukovcem.

„Naše výsledky nám umožňují posoudit, jaký vliv mají zkušenosti rodičů před početím potomka na strukturu a funkci nervového systému následných generací,“ uvedl doktor Brian Dias z oddělení psychiatrie na Emory University.

Potomci myší měli strach z vůně třešní

Ve studii, která byla zveřejněna v časopise Nature Neuroscience, výzkumníci učili myši bát se vůně třešňového květu pomocí elektrických šoků. Potomci těchto myší se hrozili vůně třešňového květu ve srovnání s neutrálním zápachem, přestože žádné šoky nedostávali. Následující generace reagovala podobně.

Výzkumníci zjistili, že mozky myší naučených strachu z vůní třešní vykazují strukturální změny v oblastech, které souvisejí s detekcí pachů. To naznačuje, že zkušenosti se nějak přenášejí - kódují - z mozku do genomu.

Vědci nyní doufají, že tomuto přenášení informací přijdou na kloub a provedou pozorování i u lidí. Aby byla situace ještě komplikovanější, jiné výzkumy ukazují, že u laboratorních zvířat určité programování DNA probíhá i po narození potomků - prostřednictvím mateřského mléka.

 

 

Autor: Pavla Heřmanovská  

Potřebujete uznání ostatních

← Co zastavuje lidi v tom, aby uspěl

Jste závislí na uznání nebo pochvale od ostatních lidí? Víte o tom, že si tím omezujete svoji vlastní svobodu?

Závislost se dá vybudovat na mnoha věcech-můžete být závislí na kofeinu, na alkoholu, na nikotinu, na online připojení nebo také na pochvale.

Závislost na chvále řídí váš život a odsunuje vás do oblasti nesvobody a pěstuje ve vás méněcennost.

Když musíte stále někomu dokazovat, že jste k něčemu, vytváříte si tím méněcennost.  Když se ostatním něco na vás nelíbí, těžce to nesete.

Už od narození se to s námi táhne. Jsme v prostředí, které nás vede k tomu, abychom udělali radost ostatním – rodičům, učitelům nebo jiným dospělým.

Je-li to i váš případ, uvědomili jste si někdy, jak vás ti, kdo vás chválí, ovládají?

Ovládají váš život.

Pozor!

Chválí vás, když vás potřebují k něčemu určitému získat nebo přimět.

Vy to uděláte, abyste získali pochvalu.

Chtějí po vás stále víc. A přestanou vás chválit. To ve vás vyvolá pocit viny. A protože jste na pochvale závislí, uděláte cokoliv, abyste získali jejich pochvalu.

Stalo se Vám to někdy?

Mě ano.

Jaké jsou lekce?

Pouta nebo svoboda? Je to vaše volba!

Buď budete mít pouta, která si dobrovolně nasazujete, bude žít ve vlastním vězení méněcenný život.

A nebo se rozhodnete osvobodit. Svobodu získáte načerpáním svého sebevědomí

Nikdy k nikomu nevzhlížejte

nikomu? Ano, k nikomu.

Berte si z každého člověka to nejlepší, jeho postřehy, jeho moudra, jeho zkušenosti nebo se inspirujte jeho charakterovými vlastnostmi, ale nedělejte si z něj modlu.

Věřte sami sobě!

Vy jste konečnou autoritou ve svém životě. Obracejte se do sebe, tam jsou vaše odpovědi, jak máte co udělat.

Potom se postupně zbavíte lákadla zvaného pochvala-cukru a nezastraší vás výtky-bič. Cukr a bič ničí vaše sebevědomí.

Vy máte moc nad svým životem!

Odpoutejte se od druhých lidí – naučte se uspokojovat své vlastní potřeby, co cítíte vy, jak to chcete vy.

Jaký bude výsledek? Budete si sebe vážit, budete se uznávat a získáte uznání i dalších lidí.

Rozhodněte se pro:

Konec závislosti

Konec manipulace

Konec přizpůsobování

Konec srovnávání

Je to vaše volba.

Žijte podle svých představ, jak chcete vy a ne někdo jiný! Je to váš život!

Pokud přece jen toužíte po uznání – mám pro vás tip, jak ho získat!

Přestaňte po něm toužit!

Buďte sami sebou, nevyžadujte souhlas a uznání za každou cenu.

Myslete na sebe a hlavně samostatně!

Kupodivu si největší uznání získávají lidé, kteří jsou sami sebou a jiní než většina.

Věřte svému vnitřnímu hlasu, hlasu svého srdce a své intuici

Tam se ukrývá vaše svoboda, vaše sebevědomí.

Má poznánka: Tento článek je obzvlášť výborný.

 

 

Svět nemůžeš změnit, ale můžeš změnit sebe.